Pojišťovny v jednom šiku proti vládě! Přečtěte si otevřený dopis poslancům

Vláda v červnu tento návrh schválila, aniž by vzala v potaz připomínky České národní banky, České asociace pojišťoven, ekonomů a dalších odborníků. Česká asociace pojišťoven a generální ředitelé a zástupci představenstev pojišťoven proto dnes poslali otevřený veřejný dopis poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby znovu zdůraznili nesystémovost a nebezpečí této sektorové daně, a to především v dopadech na klienty pojišťoven.

Mohlo by vás zajímat: Kulatý stůl: Zdanění technických rezerv pojišťoven a jeho důsledky

Výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek k tomu říká: „K zaslání otevřeného dopisu poslancům jsme přistoupili poté, co vláda schválila návrh zákona upravujícího zdanění technických rezerv do podoby, která potrestá obezřetnost pojišťoven, projídá budoucí daňové výnosy a přinese zdražení klientům,“ a dodává: “Upozorňujeme od začátku na to, že se jedná o nepromyšlený krok, který negativně ovlivní budoucí zisky klientů z životního pojištění, může přinést ve svém důsledku zdražení produktů, bude motivovat pojišťovny nezvyšovat rezervy. Ptáme se poslanců, zda by například v případě velkých povodní jako ty v roce 1997 byli raději, kdyby měly pojišťovny menší anebo větší rezervy. Tak jednoduché to nakonec je.  K otevřenému dopisu se připojilo svým podpisem 23 vrcholných představitelů pojišťoven, protože se situace týká všech pojišťoven.“

Mohlo by vás zajímat: Zpráva o vývoji finančního trhu: Jak si vedl finanční arbitr?

Otevřený dopis poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky:

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

v tomto týdnu máte na programu schůze návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Součástí tohoto zákona je kromě jiného i zdanění technických rezerv pojišťoven. Vaší odpovědností v příštích měsících bude posoudit dopady tohoto zdanění.

Naopak naší odpovědností je na Vás apelovat, abyste tento návrh odmítli. Jeho přijetí má totiž vážné negativní dopady na naše klienty, na stabilitu sektoru i na jeho budoucí vývoj. Celé roky jsme se snažili, abychom měli bezpečné rezervy a aby byly prostředky našich klientů v rezervách investovány v ČR. Posilovali jsme tak odolnost sektoru vůči nenadálým šokům. Motivovali jsme vlastníky, kteří díky stabilnímu prostředí ponechají kapitál v ČR.

Proti navržené změně musíme protestovat. Hlavním účelem tvorby rezerv je nutnost dostát veškerým závazkům vůči klientům; jednorázové zdanění tuto naši schopnost oslabí. Návrh dopadne výrazně tíživěji právě na ty z nás, kdo byli v tvorbě rezerv zvláště obezřetní. Nadto retroaktivně postihuje již vytvořené rezervy a tím také odrazuje od jejich tvorby v budoucnosti. Zvláště nežádoucí je pak zdanění rezerv u životního pojištění – zde jsou rezervy přímo určeny pro výplatu budoucích plnění pro případ, že dojde k výraznému zhoršení zdravotního stavu, či dokonce k úmrtí nebo k podstatnému omezení schopnosti vykonávat pracovní či jiné žádoucí aktivity. I z pohledu státu musíme prohlásit návrh za mimořádně nerozumný – přiměje postižený sektor k tomu, aby napříště tvorbu rezerv omezil.

Jedná se o typické „projídání budoucnosti“. Zdaňuje se zde předem i část budoucích zisků, které nemusí nastat. Uvedený krok je nesystémový i z fiskálního hlediska, neboť sice představuje pouze jednorázový příjem, ale slouží ke krytí opakovaných mandatorních výdajů.

Zkuste si představit, že byste třeba automobilovému sektoru odebrali celý roční zisk. Kolik nových závodů by v ČR ještě vzniklo? Co se stane, když rodině odeberete daňové zvýhodnění na úspory na horší časy, a to zpětně? O kolik se zmenší chuť rodin spořit? Přijdou-li živelní katastrofy, jako byly povodně v letech 1997 či 2002, budete spokojenější, když budou mít pojišťovny vyšší – spíše než nižší – rezervy, aby mohly škody z katastrof kompenzovat svým klientům a ti se nemuseli obracet s žádostí o pomoc výhradně na stát? Pokud Vám tyto otázky také přijdou skoro naivní, zkuste se zeptat Ministerstva financí ČR, proč se domnívá, že jsou naše rezervy příliš vysoké, když jsou založeny na pojistné matematice, auditovány a dohlíženy ČNB, a proč je srovnává s rezervami podle směrnice Solvency II, která není určena pro výpočet daní a která minimální rezervy počítá jinak a hlavně pro jiný účel. Ptejte se, proč Ministerstvo financí ČR nechce slyšet ani připomínky ČNB jako našeho dohledového orgánu. A věřte, že tvorba rezerv nemá nic společného s tím, co ministerstvo nazývá „optimalizací daní“.

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, pokud budete chtít znát nejen náš názor na tento návrh zákona, zeptejte se prosím ekonomických expertů, zeptejte se České národní banky. 

Chceme Vás však zároveň ujistit, že se nezříkáme zodpovědnosti za ekonomický vývoj ČR a že jsme připraveni jako sektor přispět k cílům, které si návrh klade. Rozumíme potřebám zvýšení investic. Jsme ale přesvědčeni, že o zvýšení příspěvku finančního sektoru ke společenské odpovědnosti a budoucnosti ČR je potřeba přemýšlet dlouhodobě a systémově. Chceme společně s vládou a Vámi nalézt kompromis. Takovým může být pravidelná investice do Národního rozvojového fondu. Jsme připraveni připojit se k Memorandu o porozumění mezi vládou ČR a zodpovědnými investory a fond podpořit.

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, jsme také připraveni s Vámi kdykoli diskutovat o možných alternativních řešeních účelu tohoto zákona i o jeho samotné podobě. Zároveň přikládáme podrobný informační materiál k tématu zdanění technických rezerv pojišťoven.

Za Českou asociaci pojišťoven:

Mohlo by vás zajímat: Skupina Starr Companies je plně připravena na důsledky Brexitu

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Poručíme větru, dešti