Úskalí „ochrany“ klienta v praxi


			Úskalí „ochrany“ klienta v praxi

Pokud bych měl zacílit na palčivá témata těchto dnů, a to pohledem pojišťovacího zprostředkovatele, jistě se s mnohými kolegy shodnu, že tématem nejaktuálnějším a zároveň nejožehavějším pro nás běžné pojišťováky stále zůstává nařízení GDPR a stále bující administrativa související s legislativou a dohledem.

K uvedeným tématům bylo napsáno mnoho více či méně odborných pojednání, na jejichž konci zůstávalo nemálo otazníků. My jako obchodníci se musíme se vším jednoznačně poprat, pokud chceme toto povolání provozovat i v budoucnu. Co však na to naši klienti? O ty nám přece především jde!

Předpokládám, že nařízení GDPR, stále složitější záznamy z jednání, předsmluvní, smluvní a možná v budoucnu posmluvní dokumentace – to vše ovlivnil záměr ochránit klienta. Aby si sjednal takové pojištění, které opravdu potřebuje, abychom, ale vlastně nepožadovali žádné osobní údaje, abychom mu z jednolisté pojistné smlouvy předložili stoh papírů – pro větší srozumitelnost. Opravdu se měl takto záměr přetavit ve skutečnost? Mám spíš pocit, že se tato ochrana začíná paradoxně obracet proti samotnému klientovi.

Jsme nuceni sepisovat sáhodlouhé elaboráty na téma, co klient chce a nechce, co by případně mohl chtít a zda má o produktu dostatečné znalosti. Mimochodem mi ještě nikdo nevysvětlil, co to přesně dostatečné znalosti jsou a co bych měl případně dělat, kdyby snad klient tyto znalosti neměl. Smím mu vůbec pojistku prodat?! Nebo ho mám nejdříve proškolit? A v jakém rozsahu?


Mohlo by vás zajímat: S & P: Zajišťovny zůstávají robustní


Ale vraťme se k tématu. Když tedy vyplníme dokument zvaný „Záznam z jednání“, vytiskneme v několikerém vydání, přidáme dokumenty zvané „Informace a souhlas se zpracováním osobních údajů“, předložíme vše spolu s pojistnou smlouvou klientovi. A stane se nevyhnutelné. Téměř 100 % klientů zoufale hledá pouze místa, kam se má podepsat! Tedy, dokud nebyl klient chráněn, podepisoval přehledný formulář na jednu stránku A4, dnes podepisuje fascikl papírů, některé duplicitně. Jednoduše řečeno, konečný dopad na klienta je ten, že čím dál tím méně rozumí tomu, co podepisuje a proč to podepisuje.

Dalším nepříznivým aspektem je pak také dopad na životní prostředí. Nesmyslně tiskneme štosy dokumentů, které nikdo nečte, navíc v době, kdy si každý člověk může uzavřít pojistnou smlouvu přes internet, bez jediného papíru, bez jediného podpisu, pouze „odkliká“ a zaplatí.

A v neposlední řadě je negativním dopadem na klienta to, že na něj máme méně času. Místo abychom se věnovali klientům, sedíme v kanceláři a kompletujeme smlouvy. Co ještě před nedávnem trvalo pár minut, je dnes práce na hodinu. Nikdy totiž nelze popsat všechny aspekty pojištění, neboť nabídka pojišťoven je natolik široká, že není v našich silách do záznamů přepsat vše, co by klient mohl chtít a mít pojištěno.


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Argumenty záhadné Freesurance


Snad jediným, na první pohled pozitivním dopadem je to, že se gruntovalo v mnoha kancelářích, odborně se zkartovaly  smlouvy, které nepotřebujeme archivovat a nakupovali se zámky na skříně.

Já osobně dopad nařízení GDPR nevnímám, e-maily s nabídkami mi chodí neustále, přestože se mě nikdo nikdy neptal, zda mě jejich nabídka zajímá, ale naopak s vědomím hrozících sankcí za porušení tohoto nařízení raději nikoho s nabídkou pojištění aktivně neoslovuji, protože to bych si napřed musel vyplnit, vytisknout, nechat podepsat a archivovat souhlas.

Jindřich Šafránek
podřízený pojišťovací zprostředkovatel OK GROUP

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články