Vláda tento návrh připravila, aniž by vzala v potaz připomínky České národní banky, České asociace pojišťoven, ekonomů a dalších odborníků. Všechny tyto instituce zdůrazňují nesystémovost a nebezpečí této sektorové daně, a to především v dopadech na klienty pojišťoven. Ministryně financí Alena Schillerová kritiku odmítá, na jednání během jednání Poslanecké sněmovny se pustila do širšího vysvětlení této změny. Pro představu argumentace ministryně financí přinášíme stenografický záznam týkající se problematiky technických rezerv.
Mohlo by vás zajímat: Opozice odmítá zdanění pojišťoven. MF: Návrh jsme konzultovali s trhem!
„Aby to bylo dobře pochopeno, tak půjdeme do historie. Mně leželo v hlavě, proč to tak strašně vadí. A řeknu vám, o co jde. Řeknu vám, jak je to skutečně podle zákona. Řeknu vám to jako člověk, který dělal 25 let v daních. Když se v roce 1993 přijal zákon o rezervách, tak tam byl limit pro pojišťovny, že vytvořená rezerva nesmí překročit 60 % předepsaného pojištění. Takže nebylo možné tvořit rezervy jako daňově účinné.
Nikdo nebrání pojišťovnám, ať si tvoří rezervy, jak chtějí. Ale chceme limit na daňově účinné rezervy, jako má každá jiná právnická osoba v této zemi. Chápeme se? Jako mají banky, jako mají další jiné instituce. Proč má sektor jeden jediný takovouto výhodu? Proč si může vytvořit rezervu, jak chce velkou, tím pádem snížit základ daně a odložit si daň v čase podle své úvahy? To nikdo tady nemá a v této zemi to taky nebylo, když se tehdy přijal zákon o rezervách.
A najednou jsem to našla. Do března roku 2000 ten limit skutečně existoval a pak byl zrušen. Pak byl zrušen na základě pozměňovacího návrhu pana poslance tehdy, já ho neznám, uvedu jeho jméno, dohledala jsem si to skutečně z relevantních zdrojů, pana poslance Suchánka. Údajně byl za ODS. Takže od té doby tady máme výjimečný sektor. Takže v podstatě vy uzavřete pojistku např. na 500 korun měsíčně a proti tomu si ta pojišťovna může vytvořit rezervu podle své úvahy, účetní rezervu tak, jak si myslí, že by mohla být hodnota škodní události. Říkám to prosím vás lidově, srozumitelně pro ty, kteří se v tom nepohybují. A tu ale si započte jako daňově odečitatelnou, daňově uznatelnou.
Takže my chceme jediné, my chceme, ať si příště ty rezervy tvoří tak, jako každý jiný právnický subjekt. Ať mají tam určité minimum, jak říká Solvency II, pak ať si je klidně tvoří velké nebo jak chtějí velké, ale každopádně už ne jako daňově uznatelné. Takže já rozumím, že se to téma historicky vracelo na stůl k projednání. Ono ty úředníky to strašně štvalo na Ministerstvu financí, vracelo se to, až narazili na ministra, který prostě nehájí žádný sektor. A to jsem já. Proto je tento návrh. Takže, prosím vás, mluvme pravdu. Nejedná se o žádnou sektorovou daň. Ten výsledek má být takový, že pojišťovny si nebudou prostě už přesouvat nebo odkládat zdanění. To znamená, že není pravda, že by to nemělo žádný význam beze změny sazeb. Naopak. Vezměte si, pokud by i jiní podnikatelé měli možnost si daň sami odložit na později, myslím si, že každý z nich by to udělal. Takže prosím, nazývejme ty věci správnými jmény a po pravdě.
Já bych ještě řekla jednu věc. Tady padlo, že si vlastně jednorázově vláda pro sebe vytváří příjmy. Upřesním to, máme to ve vládním prohlášení. Mám ho tady na stole. Půjčím komukoliv z vás. To znamená, že rok a půl to pojišťovny vědí. Teď je to v legislativním procesu, bude to účinné 2021 a po debatě s nimi - a já hned uvedu přesné termíny, kdy jsem se s nimi sešla, případně můj náměstek s jeho týmem, mám to tady, včera jsem si to vytáhla - tak vlastně jsem to po debatě rozhodla rozložit na rok 2021, 2022. Kdy jsou volby? V roce 2021. Chystáte se vyhrát volby, říkáte to každý den v médiích, takže prostě to asi nechystá si tato vláda pro sebe. Jestliže to je na rok 2021, 2022, ne?
Navíc se to nedotkne všech pojišťoven. Dotkne se to pojišťoven, a jsou to některé i velké pojišťovny, já jsem s nimi mluvila, takže vím, že je to trápí, které skutečně si ty rezervy natvořily. A říkám, není to sektorová daň, ať si tvoří rezervy, jaké chtějí, ale ať tam existuje limit do budoucna, stejně oni si tu daň jenom odložili. Takže my říkáme: v nějakém čase ji doplaťte a pak ji tvořte všichni stejně. To znamená, jako daňově uznatelnou ve výši toho minima tak, jak říká evropská směrnice Solvency II a jak k tomu přistupují v jiných zemích Evropské unie.
Dovolím si ještě v návaznosti na dopis, který poslala Česká asociace pojišťoven a který tady včera citoval pan předseda Stanjura, že ten dopis v jedné své části udává, že "pokud bude nová úprava přijata, tak dojde ke snížení tvorby rezerv, tedy, že pojišťovny k ní nebudou motivovány." Cituji z toho dopisu. Takže toto je v zásadě přiznání toho, že pojistné rezervy se netvoří pouze a jen na základě objektivních ukazatelů a pojistně matematických modelů tak, jak tady bylo uváděno, ale důležitou roli v tomto směru hraje také daňové plánování. Jednoznačně v tom hraje roli.
To znamená, ta pevná, daná a neměnná pravidla pojistné matematiky tak, jak uváděl pan předseda Stanjura, tak pevná asi zase nebudou. Vstupuje do nich výhodnost tvoření či rozpouštění daňové rezervy v návaznosti na vývoj sazeb a množství volné likvidity, kterou pojišťovna aktuálně má. Toto je právě důvod, proč se ta úprava provádí. To zamezení přesouvání zisků a možnost odložení plateb daně, které nemůže si běžný podnikatel, běžná právnická osoba, ani ta banka si to nemůže vytvořit. A toto všechno samozřejmě vede k tomu, že tento sektor dlouhodobě platí ročně 2,6 miliardy na dani.
Takže z toho mně plyne jednoznačný závěr. Pokud tedy platí úvodní teze pojišťoven, že jsou jejich rezervy počítány objektivně, na principu pojistné matematiky, pak by k jejich korekci vlivem zdanění nemělo dojít. Pak to nemůže mít na nic žádný vliv. Ještě k těm schůzkám. Se zástupci pojišťoven jsem jednala v rámci i mimo rámec připomínkového řízení já osobně 29. 5. 2019, další čtyři schůzky mezi dubnem až dneškem měl můj náměstek. Vedla jsem s nimi i celou řadu neformálních pohovorů, protože se s nimi setkávám na různých konferencích nebo různých seminářích.
Jinak já bych chtěla ještě říct, tady padalo, že budou prostředky vyvádět formou dividend, že zdraží pojistné. Není jediný důvod ve světle toho, co jsem teď řekla, aby zdražovali pojistné. Pokud to nevyužijí jako záminku. A dividendy, ať vyvádí dividendy, pokud jsou z řádně zdaněného zisku. Já jsem nikdy nezpochybnila na půdě této Poslanecké sněmovny, že by to nebylo v pořádku. Naopak trpělivě vysvětluji třeba i různým odborářům, různých konfederacím, konferencím, vysvětluji, že vyvádět dividendy z řádně zdaněného zisku na území České republiky je v pořádku a v souladu se zákonem. Naopak dividendová směrnice mezi právnickými osobami osvobozuje tyto dividendy, a pokud se vyplácí fyzickým osobám, je tam 15procentní srážková daň, pokud je to do třetích zemí, tak je tam 35 procent, takže to je všechno v pořádku, pokud to bude řádně zdaněno. Tady však samozřejmě ta daň byla odložena, nakumulována, odložena v čase, protože ty rezervy se tvořily tímto způsobem, ale opakuji, jenom do března roku 2000. Předtím tam ten limit byl a my to chceme vrátit k tomu pořádku, to znamená, dát to do stavu, který prostě dává smysl. To znamená, nechť se tvoří rezervy, ale ne neomezeně jako daňově účinné. To je celé. A dáváme na to skoro pět let, dohromady.“
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny v jednom šiku proti vládě! Přečtěte si otevřený dopis poslancům
Na ministryni financí následně reagoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek. „Respektuji, že v politické diskusi je určitá míra demagogie součástí politické výzbroje a že je na místě, ale prostě to musí mít svoji míru. Nesmí to být tak zoufalá a tak průhledná lež, jakou vy tady servírujete poslancům Poslanecké sněmovny a navíc ještě české veřejnosti. Samozřejmě že všechny pojišťovny v Evropské unii jsou vázány směrnicí Solvency II. Patřil jsem ještě k těm, kteří ji dojednávali. A ta směrnice Solvency II vzhledem ke křehkému finančnímu systému a jeho malé stabilitě v některých zemích Evropské unie nařídila všem zemím Evropské unie, že tam musejí být nějaké minimální rezervy, jinak ten systém bude prostě nestabilní, nemůže být auditován a nemůže být součástí Evropské unie. Ale prosím pěkně minimální. Samozřejmě že je zájmem každé země, aby ty rezervy byly větší než minimální a aby ta stabilita byla větší než minimální. A to nám žádná směrnice nezakazuje. Naopak. To je úplně naopak, než vy to tady těm lidem tvrdíte. Vy říkáte, že to chcete mít podle směrnice Solvency II. Ale to je stejné, jako byste říkala, že prostě pan předseda Bartoš, protože mu ještě nebylo čtyřicet, tak musí uběhnout kilometr za tři minuty, ale vyčítala mu, že ho nesmí uběhnout za dvě a půl minuty. A tohle vy tady s vážnou tváří veřejnosti vysvětlujete.“
Podle něj jsme v situaci, kdy máme v Česku robustní a stabilní finanční systém, o který se můžeme opřít, který tvoří jeden z pilířů naší budoucí perspektivy. „Když byla před deseti lety krize, paní ministryně, byla jste, pokud si dobře pamatuji, šéfkou právního oddělení jihomoravského finančního úřadu a mohlo vám to být úplně jedno. Ale v té době české finanční soukromé instituce, ať už to byly banky nebo pojišťovny, tak nepotřebovaly intervenci daňových poplatníků. A Česká republika byla jednou ze čtyř zemí na celém světě, do jejíhož soukromého finančního sektoru nemusel intervenovat daňový poplatník, protože ten systém byl stabilní a robustní, ať už se to týkalo kapitálové přiměřenosti českých bank, nebo rezerv českých pojišťoven,“ dodal Miroslav Kalousek.
Mohlo by vás zajímat: Kulatý stůl: Zdanění technických rezerv pojišťoven a jeho důsledky
Následně se poslanec za TOP 09 přesunul od pojišťoven k bankám. „U bank jste si netroufli, protože pokud vím, Agrofert je angažován zhruba 35 miliardami úvěru u bank, takže tam až tak daleko nejdete. A přitom u bank je situace stejná jako u pojišťoven. Kdybychom šli na směrnice Evropské unie, tak povinná minimální kapitálová přiměřenost je mnohem menší, než mají české banky. A co je dobře? Že ta kapitálová přiměřenost je větší? Nebo je to špatně? No samozřejmě že je to dobře. A úplně stejně je dobře, že rezervy českých pojišťoven jsou větší, než stanovuje směrnice Solvency II. A vláda poté, co vydrancovala všechny rezervy na veřejných rozpočtech, chce teď drancovat ještě rezervy, které jsou v soukromém finančním sektoru, a ten soukromý sektor oslabovat. Dnes ještě buďme veselí v té naší bílé posteli. Co bude zítra, kdožpak ví? Zítra si lehneme do rakví. Tohle je vaše politika, paní ministryně,“ uzavřel svoji řeč Miroslav Kalousek.
Mohlo by vás zajímat: Zpráva o vývoji finančního trhu: Jak si vedl finanční arbitr?
Poslance TOP 09 podpořil i poslanec za ODS Zbyněk Stanjura, který se vrátil k tvrzení ministryně Schillerové, v němž deklarovala pravidelná setkání se zástupci trhu. „Paní ministryně tady řekla, že jednala se sektorem pojišťovnictví. Samozřejmě jednala. Víte, jak ta schůzka proběhla? Kdy proběhla a co bylo obsahem té schůzky? Paní ministryně jednala se zástupci pojišťoven dva dny poté, co vláda schválila sektorovou daň pro pojišťovny, a na té schůzce jim oznámila, že už není o čem jednat, protože už vláda rozhodla. A jak říká paní ministryně, vždyť mě znáte, já jsem přístupná každému jednání, není problém. Takže nás ctí, nemůžeme debatovat, je korektní, nepoužívá pravdivé argumenty v rozpravě a jedná tak, že jedná poté, co bylo něco schváleno, a řekne druhé straně, už není o čem jednat, vláda schválila. To má pravdu. Když už to vláda schválila, tak není o čem jednat. Ale proč paní ministryně neměla odvahu s nimi jednat předtím? To nevím, na to si musí odpovědět ona sama. Mě to vlastně nezajímá. Už vidím ten přístup někoho, který to nejdřív nechá schválit, a pak řekne, tak já se omlouvám, už není o čem jednat,“ uvedl závěrem poslanec Zbyněk Stanjura.
Komentáře
Přidat komentář