Ale jak na takové čachry přijít? Šetření může zahrnovat rozhovory se zainteresovanými lidmi a svědky, ověření škod z minulosti a také případných sporů, které s dotyčnými byly vedeny, zkoumání argumentů a usvědčujících faktů z předešlých hlášení, a samozřejmě zjišťování finančních poměrů, zajišťování fyzických důkazů nebo statistické analýzy. Všechny tyto postupy mohou odhalit kriminální jednání a ušetřit prostředky. A v poslední době by se k tomu měly přidat ještě rešerše na sociálních sítích. Ty se stávají čím dál větším pomocníkem týmů vyšetřovatelů v amerických pojišťovnách.
Lidé na sebe navzájem prozradí leccos
Ukazuje se, že provede-li likvidátor šetření nebo připraví-li právník pojišťovny závěr o události, aniž by prozkoumali sociální sítě, udělají často jen půlku své práce. Sítě totiž mohou dodat cenné informace. Zejména proto, že 77 % americké populace má svůj profil podle úřadu Statista alespoň na jedné z nich.
Když lidé tvítují, postují nebo klábosí na Twitteru, Facebooku, YouTubu, snapchatu nebo kdekoli jinde na sociálních kanálech, lze v jejich konverzaci objevit mnohé. I když samotná zájmová osoba nemá na svém profilu moc informací, mohou prozradit dost i její přátelé nebo blízcí v rodině ve svých postech. Často jsou to fakta, která pojišťovna hledá. Dostanou-li se do rukou vyškolenému týmu forenzních specialistů nebo soukromých detektivů, mohou velmi dobře posloužit k odkrytí nebo naopak vyloučení nekalého jednání.
Mohlo by vás zajímat: Ochrana osobních údajů v pojišťovnictví aneb prvních měsíce s GDPR
Příklady ze života
Úraz: Mladá žena zaměstnaná jako plavčice si údajně poranila achilovku o rouru v bazénu a uplatnila pojistnou událost. Uvedla, že zranění je velmi bolestivé, omezuje ji v pohybu a že trpí omezeními v životě. Za tato postižení žádala vysokou kompenzaci. Jenomže: její život na sociálních sítích ukazoval zcela odlišný příběh. Vyšetřovatelé objevili osobní blog a jiné internetové platformy s opakujícími se obrázky v exotických destinacích, z horských túr nebo dokonce šplh na vodopád naboso! Z fotek pořízených smartphonem byla vytěžena metadata o poloze a čase. Díky nim bylo možné s jistotou škodu odmítnout jako podvodně uplatněnou.
Nemoc z povolání: Muž uváděl v hlášení pojišťovně, že jeho práce byla natolik psychicky náročná, že se u něj vyvinul posttraumatický syndrom. A ten byl natolik silný, že mu bránil opustit dům, a to včetně docházky do práce. Vyšetřovatelé ale na sociálních sítích zjistili, že muž patří do komunity taxikářů Uber na Facebooku, která se zabývá optimalizací tras v dané oblasti. Dotyčný monitoroval situaci v ulicích a přidával aktuální příspěvky, včetně fotografií konkrétních situací v provozu, rady, jak nejlépe projíždět a kterým staveništím se vyhnout. Vypočítával optimální časy dojezdu. To prokázalo, že nejenže klidně může opustit svůj domov, ale že má navíc i příjem z taxikaření, který ovšem v hlášení nepřiznal.
Dlouhodobá péče: Pojištěný rodičovský pár informoval pojišťovnu, že jejich dítě navštěvující třetí ročník základní školy bylo při porodu poškozeno a trpí permanentními zdravotními obtížemi, které omezují jeho pohyblivost a fyzické schopnosti. Při šetření se ale objevily podezřelé okolnosti: na sociálních sítích se dotyčný chlapec projevoval zcela normálně a bez fyzických limitů, naopak z příspěvků bylo zřejmé, že žije velmi aktivně. Dokonce se zúčastnil baseballových a fotbalových kempů, kde dosáhl v běhu na 30 yardů času odpovídajícího běžnému výkonu osmáka.
Mohlo by vás zajímat: Jak může analýza dat přispět k lepší tarifikaci pojistného?
Případy podobné těm zde popsaným mohou ušetřit pojišťovnám hodně peněz. Současně jsou argumentem pro zapojení sociálních sítí jako nedílného článku v řetězci šetření škod.
Čtyři tipy, jak využít sociální sítě pro odhalení pojistného podvodu
- Projděte sociální sítě co nejdříve po nahlášení sporné škody
Jakmile „poškozený“ zjistí, že se o něj zajímáte podrobněji a že pátráte i na sociálních sítích, může smazat některé příspěvky a posty, anebo výrazně omezí přístup. Pokud budete čekat třeba několik měsíců, může konkrétní profil zcela zmizet. Určité informace lze dohledat pomocí spojení takové osoby na jiné, ale pátrání na sociálních sítích se tím komplikuje a nemusí přinést optimální výsledek. Proto je nejlepší začít s monitoringem sociálních sítí hned a ještě předtím, než se dotyčný rozmyslí, jak naložit s tím, co už jednou na sítě vyvěsil. - Zapojte zkušený a všestranný tým
Ideální sestava týmu k šetření by měla zahrnovat certifikovaného forenzního profesionála, soukromé detektivy s licencí, technické specialisty a také právníky. Všichni by měli mít schopnosti a dovednosti získat potřebné informace a správně je interpretovat. Tým složený z různých expertů zaručí různé úhly pohledu a současně také eticky nezávadné, obhajitelné a cílené závěry. Takové složení je schopno také poradit strategii a poskytnout doporučení ohledně případného soudního procesu.
Mohlo by vás zajímat: Kdy a proč se vyplatí pojištění elektroniky?
- Využijte různé nástroje a technologie
Diverzifikovaný tým expertů umožňuje také široké spektrum nástrojů, což napomáhá k vytěžení každého užitečného střípku informací. Investigativní instrumenty umožňují týmu lokalizovat subjekty a jejich příbuzné a přátele. Forenzní nástroje a technologie eDiscovery mohou vystopovat, zachytit a propátrat dostupný obsah. Další doplňkové platformy lze využít pro přehled a přípravu dat ve formátu, který vyžadují právníci nebo soud. - Ujistěte se, aby proces byl uznatelný a bezpečný
Proces šetření na sociálních sítích by měl začít bezpečným a legálním získáním podezřelých informací a citlivého materiálu, jako jsou informace o zdravotním stavu. Vzhledem k tomu, že data jsou shromažďována a indexována z vláken na sociálních sítích a linkovaného obsahu, měla by být automaticky zachována zalogovaná s hashtagy a původem, což garantuje autenticitu a vylučuje jakoukoli manipulaci nebo pozměňování. Uložena musí být i všechna metadata, včetně těch unikátních pro každou sociální platformu, a také automaticky generovány příslušné reporty dat. Samozřejmostí je pečlivá dokumentace celé práce a dosažených výsledků.
Většina Američanů podle studie agentury Pew Research z letošního roku využívá nejméně 3 různá sociální média, a počet aktivních uživatelů různých platforem kontinuálně rostla. Vzhledem k tomu, že tyto sítě se staly běžným a akceptovaným komunikačním, sdílecím a konverzačním kanálem, zvykli si lidé postovat věci, o kterých v minulosti nikdo v jejich okolí neměl ani zdání. To může vést k tomu, že se sociální média stanou zlatým dolem informací pro odhalování potenciálních pojistných podvodů, a tudíž by se šetření na nich mělo stát standardní praxí pojišťoven.
Komentáře
Přidat komentář