Martin Rotkovský: Hybatelem vývoje životního pojištění je demografie

Přečtěte si první část rozhovoru ZDE.

Podle výsledků ČAP je pojistný trh výrazně tažen neživotními produkty, naopak životní pojištění i přes lehký růst nadále v Česku strádá. Čím to podle vás je způsobeno a jak oživit popularitu životních produktů? 

To, že neživotní pojištění roste, má několik důvodů. V České republice nám začíná významnějším způsobem růst inflace,  která se musí promítnout do pojistného v oblasti neživotního pojištění. Pokud by to mu bylo jinak, tak by se klienti v mnoha segmentech stávali podpojištěnými. Ekonomice se navíc daří a to se přenáší i do pojišťoven. Růst neživotního pojištění byl navíc v letošním i loňském roce tažen  autopojištěním. To dohánělo nedostatečný vývoj z předchozích let, kdy byl pojistný trh konfrontován s poměrně negativními výsledky, a tak se v podstatě jen dorovnává toto „zaspané“ období.

Specificky je potřeba zmínit havarijním pojištění, kde nám roky pomáhal pokles krádeží aut, který vedl k jakémusi off-setu s inflací a umožnil nám nezohledňovat inflaci oprav. Počet kradených aut však klesl na tak nízkou úroveň, že už není kam dále snižovat, a tak se nám nevyhnutelně začíná projevovat inflace škod i do cen kaska. Kdybych to měl shrnout, tak autopojištění má tento rok nadstandardní růst a doufám, že to vydrží alespoň ještě jeden rok, abychom se dostali na úroveň, která je zdravá, a bude možné jen vyvažovat ekonomické vlivy.

Mohlo by vás zajímat: ČAP k 3Q 2019: Předepsané pojistné vzrostlo o 5,5 miliard Kč

Vývoj v oblasti životního pojištění jsme předpovídali už téměř před deseti lety. Tím hlavním hybatelem je demografický vývoj u nás. Pro životní pojištění, ale i například pro hypoteční banky a stavební spoření jsou naprosto nejpřirozenějším a nejdůležitějším klientským segmentem lidé ve věku 25 až 40 let. Mezi roky 2010 až 2025 dojde k poklesu toho segmentu o 30 %.  A s tím se nedá nic moc dělat. Není zkrátka komu prodávat tento typ produktů. Klienti ve vyšším věku nějaký produkt už sjednaný mají a těch nových je méně, takže přirozenou cestou došlo u životního pojištění k úbytku potenciálu pro nový obchod.

Druhá věc je, zdali jsme schopni systematicky zvýšit penetraci. Na to od devadesátých let poukazuje řada zahraničních expertů, kteří porovnávali životní pojištění v Nizozemí, Česku, Velké Británii, Německu a Rakousku. A například rozdíl mezi českým a rakouským trhem je z hlediska velikosti vůči HDP u životního pojištění 1,6 % a 1,9 %. To znamená, že se nejedná o nijak dramatický rozdíl. V tomto kontextu tak nevidím potenciál pro nějakou systematicky vyšší propojištěnost. Je možné, že se nám v průběhu příštích let podaří o 10 % zvýšit penetraci pojištění, ale proti skoro 50% úbytku v potenciálu nových klientů nemá trh moc šanci, dokud nepřijde s nějakým přelomovým řešením pro staršího klienta.

Je také zapotřebí zmínit, že trh začal v posledních letech přecházet od produktů určených k investování k produktům na krytí rizik. A pojistné v tomto rizikovém segmentu bývá obvykle o něco nižší, což svým způsobem růst trhu rovněž omezuje.

Jak obecně zaujmout klienta novým produktem? 

Zaujmout klienta je velmi komplikované. Obecně se říká, že pojištění je typem produktu, který se spíše prodává, nikoli kupuje. Je tedy snahou pojišťoven v prvním kroku zaujmout zprostředkovatele a až poté klienta samotného. Přiznejme si to, že klient se v prvé řadě raději zabývá libými věcmi a pojišťovnictví ho nutí zabývat se negativní stránkou života.  Když už se však klient do této činnosti pustí, tak je naší povinností mít připravený produkt, který mu jasně sdělí, že je pro něj předkládáno řešení jeho případného problému a že se nemusí bát, pokud je dobře pojištěn. Naší ambicí je, abychom toto naplnili

Mohlo by vás zajímat: Globální insolvence na vzestupu. Očekávání expertů se naplnila

Dokážete odhadnout, do jaké míry mohou nové moderní technologie a postupy změnit podobu pojišťovnictví, jak ho známe dnes?

Tohle je zajímavý dotaz. Přiznám se, že interně jsem vyhlašoval soutěž, kdo přinese informaci o prvním úspěšném InsurTechu. Prozatím jsem však nemusel žádnou cenu udělit. (úsměv) Opravdu úspěšný InsurTech, který by představil technologii, jež by „zbourala“ trh nebo alespoň jednu z jeho oblastí, doposud nikdo nevymyslel. InsurTech tak podle mého osudu bude spíše podpůrným elementem pro stávající i budoucí byznys model pojišťoven. Vyloženě zlomovou změnu stávajících pořádků v souvislosti s moderními technologiemi neočekávám. 

Z údajů České asociace pojišťoven vychází, že v České republice může ročně dojít k téměř dvěma milionům kybernetických útoků s potenciálními celkovými ztrátami ve výši až pěti a půl miliardy korun. Jsou podle vás vůbec současné pojišťovny schopny poskytnout firmám, ale i jednotlivcům dostatečnou ochranu proti těmto rizikům? 

Pojišťovny v této oblasti určitě můžou sehrát důležitou roli, na druhou stranu to však nejsou antivirové firmy, i když spolu tyto dvě sféry účinně spolupracují. Hlavní role pojišťoven je při řešení následků kybernetického zločinu. Nedávno jsem viděl analýzy, které zkoumaly, jak firmy, ale i jednotlivci reagují při kyberútoku. Studie ukázaly, že správně se nezachová téměř nikdo.

A právě v ten moment se projeví síla standardního a silného partnera, který postiženým umožní v rámci svých služeb vyhledat firmu, jež umí na tato speciální rizika vhodně odborně reagovat, poskytne právní poradenství a samozřejmě nabídne i finanční pomoc. To je úkol pojišťoven. Pro samotného spotřebitele je kyberútok velmi stresující moment, kdy navíc nemusí mít často přístup k financím. Hledání odborné pomoci během kyberútoku se tak pro něj v ten daný moment může jevit úplně jinak, než v momentě, kdy si to rozmýšlí předem v naprosto běžné situaci.

Mohlo by vás zajímat: Krok za krokem ke kodexu chování podle GDPR

A je ve své podstatě možné připravit účinný pojistný „kyberprodukt“? Přijde mi, že kybernetická zločinnost je velmi rychlá a co je dnes aktuální, je už zítra zastaralé. A přeci jen vývoj produktů nějaký ten čas trvá… 

Pojišťovny musí o této oblasti přemýšlet trochu jinak, než byly zvyklé. U nás ve firmě tomu říkáme „helicopter view“, v rámci kterého se na budoucí problém snažíme dívat z velkého nadhledu. Určitě nemá cenu vytvářet uvnitř pojišťovny nějaké divize ochrany proti kyberútokům, na to je tady jiný druh specializovaných společností.

Je důležité, aby se pojišťovna správně orientovala a detailně studovala vývoj v jednotlivých oblastech kyberrizik. Například před deseti lety tady určitě nebyl tak vysoký počet e-shopů. Dnes před Vánocemi nejsou už tak plné obchody lidí, ale jsou plné sklady přepravců, kteří distribuují zboží. A to je přesně jedna ze situací, se kterými musí pojišťovny při tvorbě produktů nově počítat. 

Do pojišťování se začínají čím dál více pouštět velcí hráči ze zcela jiných oborů. Nejsou podle vašeho názoru pro tradiční trh hrozbou? 

Velké, globální a většinou technologické firmy se sice na své působení v pojišťovnictví dlouho a pečlivě chystaly, nakonec však zjistily, že to není sféra jim zaslíbená. Došlo jim, že jejich unikátní technologie pojišťovací trh neovlivní tak významně, jak očekávaly. Po čase si navíc uvědomily, že pojišťovnictví je tak komplexní oblast, že se jim daleko více vyplatí s pojišťovnami úzce kooperovat, než přebírat jejich roli. A myslím si, že do budoucna nelze v tomto směru očekávat žádný velký zlom. Google určitě nevybuduje žádnou celosvětovou super pojišťovnu, která ze dne na den ovládne 20 % globální trhu.

Co se budoucích technologických možností týče, tak velké téma vidím v oblasti autonomních automobilů. Jejich vývoj bude s pojišťovnictvím velmi úzce svázaný a pojistný trh společně s automobilkami budou muset v příštích deseti, patnácti letech najít nějaký možná i „disruptive“ způsob, jak autonomní vozy pojišťovat. Na to je však zatím celkem dost času. Dnes žádné vozidlo, které by se parametrům opravdu spolehlivě plně autonomního vozu (SAE Level 5) byť jen přiblížilo, neexistuje, a je otázkou, kdy se na silnicích objeví.

Mohlo by vás zajímat: ČNB: První výsledky odborných zkoušek podle ZDPZ

Velké téma… tuzemský penzijní systém. Jak vnímáte diskuze kolem této sféry? A co říkáte na plánovaný unifikovaný panevropský penzijní produkt? 

Penzijní systém je velice vděčným tématem pro diskuzi. Před dvěma lety jsme tuto oblast podrobili poměrně rozsáhlému průzkumu. Podle něj jsou lidé přesvědčeni, že jejich penze bude ve skutečnosti daleko nižší, než kolik je realita. Když jsme se ptali, s jakými penězi jsou lidé schopni přežít, tak se jejich odhady lišily jen málo od toho, s jakými financemi budou v důchodu opravdu hospodařit. Dokonce i systém porovnání mezi nízkopříjmovými a vícepříjmovými občany ukázal, že se jejich odhady na tolik nerozcházejí od skutečných hodnot v dnešním systému. Když jsme se ptali ve skupině, která vydělává 40 000 a více, tak ve srovnání se segmentem, ve kterém se vydělává 20 000 a méně, byl požadavek na penzi jen o 15 % vyšší, a to přesto, že jejich současný příjem je dvojnásobný. Tento stav současný penzijní systém dokáže víceméně dobře pokrýt. To je ve své podstatě skvělá zpráva.

Otázkou však je udržitelnost současného systému. Vzhledem k demografickému vývoji začneme mít kolem roku 2035 velký problém. Dostaneme se do situace, kdy budou existovat méně než dva vydělávající na jednoho příjemce penze, ať už invalidu nebo starobního důchodce.  A pokud nebudeme posunovat věk odchodu do důchodu, tak se dostaneme na nějakých 75 % dnešní výše penzí, což bude opravdu jen těžko k přežití. Doufám, že to stát donutí přemýšlet, jak odkládat prostředky na penze budoucích seniorů dřív, než dosáhneme – s nadsázkou – úrovně prvobytně pospolné společnosti.

Mohlo by vás zajímat: Jaký bude hospodářský a měnový vývoj v eurozóně?

Připravovaný produkt PEPP je nástroj, který tuto situaci nevyřeší. Je to asi podobné, jako když si zlomíte nohu a vezmete si aspirin. Nepomůže to, ale ani neublíží. Je tady však ještě jeden úhel pohledu. Penzijní systém bez daňové podpory, daňové provázanosti a podobně nastavených sociálních systémů je v kontextu evropského společenství značně problematická záležitost. A v momentě, kdy otevřeme Pandořinu skříňku jednotných daní a jednotného sociálního systému, tak se bude jen těžce zavírat. To ve své podstatě nemá s produktem PEPP nic společného a jde to vysoko nad jeho rámec. Pro správné fungování tohoto produktu nebo spíše principů je však tato diskuze zřejmě nezbytná. Výsledkem tak může být buď „mrtvý porod“, nebo debata úplně jiného rozsahu.

Jaký je váš názor na poměrně chaotickou situaci kolem Brexitu a může podle vás odchod Spojeného království z EU ovlivnit podobu globálního ekonomického světa až do takové míry, že by vznikla další velká ekonomická krize?

Ekonomická krize určitě jednou přijde a je otázkou za miliardy dolarů kdy, a zdali bude mít přímou souvislost s Brexitem. Osobně si myslím, že Brexit by mohl být spíše onou pověstnou poslední kapkou, než že by měl tak velký globální dopad, aby se stal samotnou příčinou rozpoutání globální krize. Například celní válka mezi Čínou, Spojenými státy, ale i zbytkem světa může mít na trhy potenciálně daleko významnější dopad než Brexit.

Situace, ve které se Velká Británie nyní nachází, mi připomíná rozdělení Československa. UNIQA působí v Česku i na Slovensku, a tak často slýchám od kolegou z obou zemí, že litují našeho rozpadu. Osobně si myslím, že to nebylo úplně špatně. V té době to bylo zkrátka nevyhnutelné. Podívejme se třeba na Belgii, kde obdobné téma společnost velmi brzdí. Británie měla vždy poměrně rezervovaný vztah k Evropské unii, a když dokázala žít v ní, tak dokáže žít i vedle ní. Ale asi nedokáže žít úplně bez ní. (úsměv)

Mohlo by vás zajímat: ČAP: Kvůli změně zdanění technických rezerv přijde klient o 3400 Kč

V pojišťovně UNIQA působíte už 22 let, znáte ji tak velmi dobře, v jaké „formě“ se česká UNIQA aktuálně nachází?

UNIQA pojišťovna vždy vyznávala metodu kontinuálního vývoje. Snažili jsme se postupnými kroky budovat naši image, a to bez nějakého excesu na jednu, či na druhou stranu. Myslím si, že jsme nejen klienty, ale i trhem vnímáni jako taková klidná síla. Aktuálně se společnost nachází v určité fázi přerodu z menší firmy s rodinnou atmosférou, kterou jsem měl příležitost 23 let se svými kolegy spoluvytvářet, do korporátního prostředí. Tento náročný proces se nám zatím daří úspěšně realizovat. Česko a Slovensko jsou pro naši matku velmi důležité trhy a osobně mě velmi těší, že můžu být součástí této proměny. 

Lehce osobní dotaz, jste pojistně-technickým ředitelem u opravdu velké společnosti, to je jistě náročně na čas. Jak zvládáte problematiku work-life balance?

Jednoduchá odpověď… velmi těžce. (úsměv) Jak jsem zmínil, UNIQA působí ve dvou zemích, a tak jsem každý týden na cestách. Je to samozřejmě náročné nejen fyzicky a psychicky, ale také časově. Snažím se tak alespoň o víkendech trochu odpočívat, což v mém případě spočívá v procházkách se psem. Zařekl jsem se, že každý víkend ujdu minimálně 40 kilometrů, a to se mi daří dodržovat. 

A mohl byste se na závěr podělit s nějakou profesní zásadou, která vám v bohaté kariéře vždy dobře posloužila?

Myslet. V kontextu naší společnosti… Myslet UNIQA. (úsměv)

Děkuji za váš čas a odpovědi.