„Podle mého názoru nastává fáze vývoje, kdy po celosvětovém konstantním růstu nastává čas útlumu, a globální společnosti pochopily, že jejich robustní organizace dosáhla tak vysoké úrovně komplexity, že se ve své podstatě nedá rozumně uřídit. Dříve pozitivně vnímaná vlastnost, kdy tyto firmy měly zastoupení po celém světě, najednou přestává být výhodou, která jim významně pomáhala obchodovat. Už toho bylo zkrátka přespříliš. Daleko smysluplnějším se stává model, kdy bude daná firma sice menší, ale zato daleko efektivnější a pružnější. Což ještě akcelerovala krize celkového dodavatelského řetězce. Firmy si uvědomily, že není možné donekonečna spoléhat na dovoz z Číny a že když ten se zastaví, tak nemají co prodávat. A pak ještě třeba dojde k neplánované situaci, kdy obrovská nákladní loď Ever Given naprosto nepochopitelně ucpe Suezský průplav a celá Evropa je zničehonic bez objednaného zboží a materiálu. Podívejme se na příklad švédského nábytkářského giganta IKEA, který má aktuálně poloprázdné regály. Řekl bych, že éra koncernů, které měly kvůli egu svých manažerů zapíchané vlaječky v každém státě na mapě, poměrně živelně končí,“ říká generální ředitel společnosti INSIA a předseda AČPM Ivan Špirakus.
Mohlo by vás zajímat: ČAP k výsledkům roku 2021: Trh meziročně rostl o 4,4 %
Komentáře
Přidat komentář