Proč je třeba zaměřit se více na cílovou skupinu seniorů i v pojišťovnictví?
Lidí ve věku 60 let a více přibývá v celém světě, včetně České republiky. Starobní penzi u nás nyní pobírá 2,4 milionu osob. České ženy ji dostávají v průměru 28 let, muži 19 let. Ještě před čtyřiceti lety byla doba strávená v penzi poloviční. Jde tedy o poměrně výraznou cílovou skupinu pro komerční subjekty, jež byla doposud stále spíše opomíjená.
Nicméně jde z pohledu pojištění o rizikovější klienty…
Ano, to jistě platí i nadále, i když tradiční rizika spojovaná s penzisty se už posouvají. Dnešní důchodci jsou zdravější a aktivnější, než byly předchozí generace. Nejvíce lidí ve středním věku plánuje podle nedávného průzkumu Eurostatu v penzi relaxovat především cestováním (přes 40 %); čtvrtina se chce rozvíjet a věnovat koníčkům. Více než polovina českých seniorů nad 65 let má svoji e-mailovou adresu, a skoro polovina navštěvuje alespoň občas Facebook. Pětina Čechů nad 65 let je denně na internetu, 600.000 důchodců na něm sleduje zpravodajství. Stále více starších lidí nakupuje on-line, protože je to pro ně pohodlnější. Univerzity třetího věku nestačí uspokojit všechny zájemce. Na tom je vidět, že senioři jsou náročnými klienty, kteří mají stále plány a vize, a současně umí využívat moderní trendy.
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Odborné zkoušky jako prubířský kámen trhu
Jaký je tedy potenciál?
Jak bylo výše řečeno, životní styl lidí po šedesátce se ještě poměrně dlouhou dobu zahrnuje aktivity podobné jako u mladších ročníků. A na to musíme reagovat. Pojištění je sice specifickým oborem, protože se stoupajícím věkem řada rizik roste s ohledem na pohyblivost, zdravotní stav, pomalejší reakce apod. Na druhou stranu zralí Češi méně riskují a nepouštějí se zatím s takovou vervou do adrenalinových aktivit. S ohledem na zlepšující se kondici seniorů a také jejich sílící poptávku roste okruh krytí, která jsou vhodná i pro zákazníky ve vyšším věku.
Jak se změnila nabídka pojišťoven pro seniory v posledních letech?
V životním pojištění i cestovním pojištění se výrazně zvýšil pojistitelný věk, jenž nezřídka sahá nad 80 let. Pojišťují se i některé nemoci spojené zpravidla s vyšším věkem, jako například Alzheimerova choroba nebo organické duševní poruchy. Z připojištění dlouhodobé péče čerpají pomoc nejvíce osoby ve věku nad 60 let. V povinném ručení a havarijním pojištění jsou rovněž často zvýhodňováni řidiči nad 55 let slevou z pojistného. V tom je zohledněn fakt, že nehodovost a důsledky kolizí jsou v této věkové skupině v porovnání s ostatními příznivější.
Mohlo by vás zajímat: Výroční zprava ČAP: Předepsané pojistné členů dosáhlo 130 mld. Kč
UNIQA třeba nabízí předdůchodovou rentu BALANCE. Populace odchází do důchodu ve stále vyšším věku, přičemž v posledních produktivních letech je člověk nejvíce ohrožen nezaměstnaností, invaliditou nebo prostě jen tím, že už není schopen vykonávat dosavadní profesi nebo funkci. Odchod do předčasného důchodu je ale spojen s podstatným krácením penze, což si mnoho lidí nemůže dovolit.
Klient si u nás platí k životnímu pojištění doplňkově pojištění až na 50.000 korun ročně, kterou mu vyplácíme v posledních 5 letech před řádným nárokem na starobní penzi formou renty. Zákazník si může například najít snadnější profesi nebo si zkrátit úvazek, aniž by byl postižen výrazným propadem příjmu. Renta se násobí v případě, je-li klient postižen nezaměstnaností, nebo dostane-li invalidní důchod.
Dalším výrazným trendem poslední doby je stále vyšší výskyt psychických a duševních onemocnění.
Počet psychicky nemocných se za posledních 10 let u nás zněkolikanásobil. Podle psychiatra Jiřího Rabocha se vyskytují úzkostné poruchy u 29 % a poruchy chování u 25 % populace. Na lécích na uklidnění nebo na spaní je závislý aktuálně až milion Čechů. Nějaká forma duševní poruchy postihne během života téměř každého druhého z nás.
Co je příčinou tak dramatického vývoje?
Jsou to dlouhodobý stres, nedostatek a málo vydatný spánek, absence tmy ve městech, společnost orientovaná na výkon, vyhoření, diktát životního stylu, sociální rozdíly, ale paradoxně i blahobyt. Experti upozorňují, že tento vývoj je a bude hlavní zátěží lidstva první poloviny 21. století. A to se projevuje i ve statistikách: v současné době jsou duševní choroby a poruchy chování druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu v ČR (ve 24 % případů; zatím vedou nemoci svalové a kosterní soustavy s podílem 28 %). Například v sousedním Rakousku se už ale psychická onemocnění a poruchy chování vyšvihly do čela s podílem přes 37 %.
Mohlo by vás zajímat: Zkouška na pojištění: První dojmy a doporučení
Přicházejí pojišťovny i v této oblasti s adekvátní nabídkou krytí?
Ano, proběhl podobný vývoj jako v souvislosti s produkty pro seniory. V minulosti byly prakticky plošně poruchy chování a psychické nemoci z pojistné ochrany vyloučeny. Dnes jsou tyto diagnózy pokryty v rámci připojištění invalidity, pokud klient prokáže, že mu byl kvůli takové diagnóze přiznán invalidní důchod. Pojistné plnění se odvíjí od stupně invalidní penze, a týká se onemocnění, jako jsou demence u Alzheimerovy choroby, vaskulární demence, poruchy nálady, úzkostná porucha, porucha osobnosti, delirium, halucinóza nebo porucha poznávání aj.
V rámci připojištění dlouhodobé péče poskytují pojišťovny plnění u přiznané invalidity za všechny duševní poruchy a poruchy chování. A konečně lze uplatnit rovněž nárok z připojištění závažných onemocnění, například u diagnózy Parkinsonovy choroby a Creutzfeld-Jakobovy choroby. Pojistné částky se přitom mohou pohybovat i v milionech korun.
Komentáře
Přidat komentář