Skutečně reforma?

21.2.2008 Pojistný trh

Vláda nedávno schválila první etapu důchodové reformy. Máme se bát, či radovat? První poselství zní: „Nebojme se důchodové reformy.“ Anebo: „Obávejme se toho, že by vlády tváří v tvář stárnutí populace nic nedělaly.“ Každý chápe, že když teče do lodi, tak všichni musí k pumpám.

Nebude to bez námahy. Při „pumpování“ se hlavně mladší a střední generace trochu zapotí. Ale začnemeli včas a nepolevíme-li, naše důchodová loď popluje i nadále. A když v další fázi najdeme odvahu k revizi pohonných systémů a navigace, všichni snáze doplujeme do přístavu „bezpečný důchod“.

Co vláda minulé pondělí schválila? V podstatě se jedná o soubor tzv. parametrických opatření – pumpujeme tedy vodu z lodi ven. Nejde o žádnou velkou změnu, jen postupné zvyšování věku odchodu do důchodu až na 65 let pro dnešní třicátníky. Statistika je neúprosná. Žijeme déle, starších lidí přibývá a pracujících začne brzy ubývat. Bez zvyšování věku odchodu do důchodu to nejde.

Další opatření se týká prodloužení povinné minimální doby pojištění z 25 na 35 let. Už dnes drtivá většina občanů má skutečnou dobu pojištění kolem 40 i více let. Jde tedy o opatření spíše na ochranu „poctivých“ plátců před těmi, kteří chtějí „levně“ přijít k důchodu. Možnost pobírání částečného důchodu a přitom práce, jíž si zvýším svůj důchod do budoucna, nevyžaduje žádný komentář. Stejné je to i s penalizací za předčasný odchod do důchodu. Ano, stát by měl umožnit lidem odejít do důchodu (který je placen i z peněz ostatních) předčasně, ale je logické, že je bude toto rozhodnutí něco stát.

Parametrické změny vypadají smysluplně. Máme tedy vyhráno? Určitě ne. Sucho v lodi bude tak dvacet třicet let. Pokud usneme na vavřínech či padneme vyčerpáním, voda si nás najde znovu.

Co dělat dál? Využít období sucha k rekonstrukci lodi. Jak? Umožnit lidem částečně spořit na vlastní důchod. Z peněz, které dnes platí státu. Nevěřme argumentům, že to nejde, že je to nebezpečné tunelování státních peněz, že prospěch z toho mohou mít jen penzijní fondy. Jde to, když se chce. Vidíme to v Polsku, Maďarsku, na Slovensku a v dalších téměř třiceti zemích na celém světě. Peníze nejsou státu, ale lidí, kteří je platí. Možná se to nezdá, ale šance skutečné důchodové reformy již řadu let v Česku nebyly větší než nyní. Zkusme si ji tentokrát nenechat proklouznout mezi prsty, a hlavně, nenechme se opít politickým rohlíkem.

VLADIMÍR BEZDĚK, ŘEDITEL AEGON ČR A BÝVALÝ ŠÉF VLÁDNÍ KOMISE PRO PŘÍPRAVU VARIANT DŮCHODOVÉ REFORMY

Zdroj: aegon.cz