Telemarketing v kontextu novely zákona o elektronických komunikacích


			Telemarketing v kontextu novely zákona o elektronických komunikacích

Poslanecká sněmovna dne 15. září 2021 definitivně schválila novelu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Pozměňovací návrhy Senátu byly Poslaneckou sněmovnou odmítnuty. Novela byla již podepsána prezidentem republiky a její účinnost nastane prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení, tedy 1. ledna 2022. V článku, který vyšel v odborném časopise Pojistný obzor, se dozvíte více. 


Pojistný obzor je k přečtení ZDE


 Novela zavádí mj. i nová pravidla pro cookies a další nástroje (např. pixely, tagy, beacony), které umožňují ukládat údaje nebo získávat přístup k údajům uloženým v koncových zařízeních účastníků. Z dosavadního režimu opt-out se přechází na režim opt-in, kdy použití takových nástrojů není bez předchozího souhlasu uživatele možné. Výjimkou z režimu opt-in jsou nástroje nezbytné pro fungování webu nebo aplikace a přenos komunikace nebo provedení služby na žádost uživatele (např. cookies zajišťující funkčnost košíku)[1]. Novela rovněž mění pravidla pro telefonický marketing, kterému se bude blíže věnovat tento článek.

Dosavadní právní úprava

Podle aktuálně účinného znění zákona o elektronických komunikacích každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací[2] (tzv. „uživatel“), a každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb (tzv. „účastník“), má právo po osobě, která shromažďuje osobní údaje účastníků k vydání seznamu účastníků, žádat, aby u jeho osobních údajů bylo uvedeno, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, a to bezplatně. Uživatel se rovněž může obrátit se stejnou žádostí na svého poskytovatele telefonních služeb a ten zajistí předání žádosti subjektu, jenž účastnický seznam vydává. Pravděpodobně nejznámější účastnický seznam (veřejně dostupný na adrese www.1188.cz) provozuje společnost Conectart.


Mohlo by vás zajímat: Petr Král: Nehraje se o nic menšího, než je důvěra lidí v cenovou stabilitu


Účastníkům nebo uživatelům, kteří ve veřejném seznamu uvedli, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu, je zakázáno prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací nabízet marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb. Jednání v rozporu s výše uvedeným zákazem je přestupkem, za který je možné právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu až 50 mil. Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu. Přestupky podle zákona o elektronických komunikacích projednává Český telekomunikační úřad. Pravidla pro vydávání účastnických seznamů a nabízení marketingové reklamy se podle zákona o elektronických komunikacích vztahují obdobně i na údaje účastníků, kteří jsou právnickými osobami.

Nová právní úprava

Podle novelizovaného znění zákona o elektronických komunikacích se telemarketingový režim opt-out změní na režim opt-in. Uživatelé a účastníci budou moci požadovat po osobě, která shromažďuje osobní a identifikační údaje účastníků k vydání seznamu účastníků, aby u jejich údajů bylo uvedeno, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu. Nabízet marketingovou reklamu tedy bude zakázáno vůči všem osobám kromě těch, u nichž je ve veřejném seznamu výslovně uvedeno, že si přejí být kontaktovány za účelem marketingu. Ustanovení, které tato pravidla vztahuje obdobně i na právnické osoby, zůstává beze změny.

Novela také zpřesňuje, že za vytvoření účastnického seznamu se považuje i náhodné vygenerování telefonních čísel a účastnickým seznamem je i seznam telefonních čísel bez jiných identifikačních údajů nebo seznam, v němž se uvádí telefonní čísla či osobní nebo identifikační údaje účastníků, kteří neuvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu. Novela zákona dále vyjmenovává, co se považuje za zmiňované osobní a identifikační údaje[3], přičemž platí, že osobní a identifikační údaje účastníků, kteří k jejich uveřejnění nedali souhlas, nesmí být uveřejněny.


Mohlo by vás zajímat: PwC: Globální tempo dekarbonizace musí pětinásobně zrychlit


Výše popsané změny se u seznamu účastníků vydaných přede dnem nabytí účinnosti této novely projeví po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti, kdy nastane vyvratitelná právní domněnka toho, že si účastník nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, pokud neudělil svůj výslovný souhlas. Jednání v rozporu s výše uvedeným a sankce za takové jednání nedoznají s novelou žádných zásadních změn. I nadále se bude jednat o přestupek podle zákona o elektronických komunikacích, za který je možné právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu až 50 mil. Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu. U fyzických osob hrozí pokuta až 100 000 Kč. Právě výše představenou úpravu v oblasti telemarketingu odmítl Senát schválit a vrátil novelu Poslanecké sněmovně s tím, aby byly tyto změny z novely vypuštěny, a to zejména s odkazem na obavy z možných negativních dopadů do podnikatelské praxe.

Důsledky pro praxi

Ačkoli se tak nemusí na první pohled zdát, jedná se o velmi zásadní změnu, která má potenciálně širší dopad, než možná zákonodárci zamýšleli. Zejména se jedná o problematiku oslovování vlastních zákazníků s nabídkou vlastních produktů a služeb, na což právě Senát v souvislosti s projednáváním novely upozorňoval. Tato na trhu běžná praxe bývá realizována na základě oprávněných zájmů, přičemž výslovný souhlas se v takovém případě nevyžaduje (viz analogicky úprava šíření obchodních sdělení dle § 7 odst. 3 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti). Může se zdát, že po novele již nebude možné telefonicky oslovovat své zákazníky s nabídkou vlastních produktů a služeb, neboť od nich podnikatelé nebudou mít potřebné souhlasy, které novela vyžaduje. Taková změna by v podnikatelském prostředí bezpochyby způsobila značné komplikace. Novela měla za cíl především implementovat do právního řádu evropský kodex pro elektronické komunikace a posílit postavení spotřebitele, což bylo právě zdůrazňováno na jednání obou komor Parlamentu ČR. V diskuzích týkajících se úpravy telefonického marketingu byla vyzdvihována zejména ochrana před tzv. „šmejdy“ a jinými obtěžujícími hovory a zajištění souladu s GDPR[4].


Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Co přinesl klimatický summit v Glasgow?


K problematice oslovování vlastních zákazníků se vyjádřil Český telekomunikační úřad ve své monitorovací zprávě (7/2021)[5] následovně: Pokud nebude v účastnickém seznamu jeho souhlas uveden, pak se bude mít za to, že si takový marketingový kontakt nepřeje. To se samozřejmě nebude týkat situací, kdy jej kontaktuje lékař, poskytovatel služeb, prodejce zboží a další, kteří mají možnost „volání“ svým klientům ošetřenou v rámci pravidel ochrany osobních údajů, a to souhlasem klienta, oprávněným zájmem společnosti nebo nějakým zákonným důvodem.

Zůstává otázkou, kterým směrem se bude praxe po novele ubírat a jak se k této situaci postaví např. Úřad pro ochranu osobních údajů, jenž je ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů a který zároveň vykonává dozor nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajů. Jakkoli omezení nevyžádaného telemarketingu považujeme za velmi přínosné, výklad novelizovaných ustanovení, který by znemožňoval bez zvláštního souhlasu kontaktovat i vlastní zákazníky, bychom však považovali za krok nesprávným směrem a nad rámec toho, co zákonodárci zamýšleli.


Pojistný obzor je k přečtení ZDE


Mgr. Kateřina Grézlová
Advokátka
Herešová advokáti


[1] https://www.privatry.com/novela-zakona-o-elektronickych-komunikacich-zasadni-zmeny-pro-cookies-a-telemarketing
[2] Službou elektronických komunikací se rozumí služba, která spočívá v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Sítěmi elektronických komunikací se rozumí přenosové systémy, popř. spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů (podrobněji viz § 2 písm. h], n] a o] zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích).
[3] Osobními údaji jsou v kontextu novely zákona o elektronických komunikacích jméno, popř. jména, příjmení, popř. pseudonym, adresa bydliště, telefonní číslo a adresa elektronické pošty. U podnikající fyzické osoby se doplňují o adresu sídla podnikání. Identifikačními údaji jsou obchodní firma nebo název právnické osoby, adresa sídla, popř. adresa sídla organizační složky, adresa a telefonní číslo provozovny a adresa elektronické pošty.
[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
[5] https://www.ctu.cz/monitorovaci-zprava-c-72021

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články