Nejčerstvějším případem je přeřeknutí filipínského prezidenta Rodriga Duerte, který se dopustil vážného porušení tajemství, když zřejmě nedopatřením prozradil, že vláda zaplatila výkupné teroristické skupině Abu Sayyafa za propuštěného norského rukojmího. Stalo se to na středeční tiskové konferenci ve městě Davao, kdy prezident odpovídal na dotaz, zda ví o den staré vraždě rukojmího skupiny Abu Sayyafa.
Rodrigo Duerte se pravděpodobně domníval, že se jedná o norského rukojmí Kjartana Sekkingstada, za kterého vláda podle jeho slov zaplatila výkupné 50 milionů filipínských pesos. Ve skutečnosti měl novinář na mysli teprve osmnáctiletého Patrica Jamese Almodovara, kterého unesla teroristická skupina Abu Sayyafa v polovině července.
Prezident si zřejmě své přeřeknutí uvědomil a snažil se odlákat pozornost slovy, že jeho cílem je zničení celé teroristické skupiny Abu Sayyafa, kteří slíbili věrnost Islámskému státu. Na doplňující otázku, z jakého účtu byly peníze na výkupné odeslány, Duerte rychle odvětil: „Možná z mé banky.“
Nor, o kterém se Duerte domníval, že je řeč, byl unesen spolu se dvěma Kanaďany na Filipínách loni v září. Kanaďani byli zavražděni po uplynutí ultimáta pro vyplacení výkupného v dubnu a květnu. Nor Seekingstad zůstává v rukou skupiny Abu Sayyafa.
Zatajování tak citlivých informací, jako o výkupném teroristům za propuštění občanů, je ve světě běžné. Snad každá vláda, včetně té filipínské, tvrdí, že s teroristy nevyjednává. K zatajování ale bývá důvodů více. Nejzávažnější je asi ten, aby diskrétní postup zajistil bezpečnost samotného rukojmího a nedávat o důvod víc pro další podobné akce.
V České republice se stal obdobný případ, kdy časopis Respekt prozradil, že vláda vyplatila 6 milionů dolarů (asi 145 milionů korun) za propuštění Hany Humpálkové a Antonie Chrástecké. Ženy byly dva roky zadržovány únosci v Pákistánu.
Situaci nejlépe zaobalil vicepremiér Pavel Bělohlávek: „To, že někde něco vyjde, neznamená, že by to bylo něco zaplaceno.“
Další z případů se stal loni v Lisabonu, kdy bylo uneseno 5 Čechů a 4 z nich teď po státu prostřednictvím žaloby požadují odškodnění 40 milionů korun. Tvrdí, že tajné služby mohly jejich únosů zabránit.
Čtěte také: Když nepřijde Bruce Willis, AIG vás ze zajetí únosců dostane
„Ministerstvo financí obdrželo na konci července žádost o náhradu nemajetkové újmy vzniklé čtyřem poškozeným v souvislosti s jejich únosem v Libanonu. Každý z nich si nárokuje náhradu ve výši deset milionů korun. Poškození ve věci požadují zmiňovanou újmu v důsledku nesprávného úředního postupu," řekl ČRo mluvčí úřadu Michal Žurovec.
Uneseni byli překladatel Homsi, advokát Jan Švarc a dvojice novinářů Miroslav Dobeš a Pavel Kofroň. Podle nich měla civilní rozvědka informaci o plánu odvety za zatčení libanonského agenta Aliho Fajáda, o jehož vydání Spojené státy Česko žádaly. Jan Švarc byl v Česku Fajádovým advokátem.
I přes tyto všechny hrůzné příklady únosů však existuje způsob, jak může být i český občan na rizika připraven. Pojišťovna AIGnabízí produkt pojištění proti únosu a vydírání. Díky kterému se nemusí občan bát, zda za něj jeho země výkupné zaplatí, nebo nikoli. A jak to v případě únosu vypadá?
V případě potvrzeného únosu, tedy, když se únosci přihlásí o výkupné, dochází ke kontaktování pojišťovny skrze krizovou linku. Pojišťovna následně postupuje případ agentuře NYA International, tedy specializované společnosti, zabývající se řešením únosů a krizových situací. Jedná se o soukromou agenturu zaměstnávající vyjednávací konzultanty, specialisty, tlumočníky, bývalé pracovníky speciálních jednotek a další specialisty, kterou zajišťuje a financuje pojišťovna, a která vykonává již konkrétní kroky směřující ke zdárnému vyřešení případu, mezi které patří zejména komunikace s únosci, licitace o výši výkupného, předání výkupného, převzetí unesené osoby a související úkony.
Komentáře
Přidat komentář