Vladimír Bezděk, předseda představenstva a generální ředitel ČSOB Pojišťovny se rozhodl rezignovat na svou pozici. Po dohodě s vedením Skupiny ČSOB dojde k přerušení vzájemné spolupráce k 31. 10. 2018. V příštích dnech proběhne předání zodpovědností a agend v rámci stávajícího týmu vedení ČSOB Pojišťovny. Výběr nového generálního ředitele bude zahájen v následujících dnech.
„V ČSOB Pojišťovně a potažmo ve finanční skupině ČSOB jsem strávil více než tři roky a bylo to bezesporu nejzajímavější a nejšťastnější období mé dosavadní profesní kariéry. Nicméně jsem se rozhodl tuto spolupráci ke konci tohoto měsíce ukončit. S vedením skupiny ČSOB se rozcházíme gentlemansky a v dobrém. Uvědomujeme si totiž váhu práce a skvělé výsledky, které jsme společně dosáhli,“ uvedl Vladimír Bezděk.
Mohlo by vás zajímat: Jaká je kondice zdravotních pojišťoven? Modelované situace překvapí
Vladimír Bezděk se narodil v roce 1974, vystudoval VŠE v Praze a ekonomii na University of Manchester. Svou pracovní dráhu zahájil v roce 1997 v České národní bance (ČNB). Za více než devět let působení v ČNB prošel několika útvary a pozicemi. Nejprve v Institutu ekonomie a poté se zabýval v Měnové sekci analýzou fiskální politiky.
Od roku 2001 působil jako poradce člena Bankovní rady. Na podzim 2003 přešel do Samostatného odboru ekonomického výzkumu, kde koordinoval výzkum fiskální politiky a současně působil jako jeden z poradců Bankovní rady. Od července 2004 do června 2005 byl dočasně uvolněn na Úřad vlády ČR a byl vládou ČR jmenován koordinátorem přípravy podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě.
Neúspěch důchodové reformy pro odborný časopis Pojistný obzor vysvětloval takto: „U zrodu důchodové reformy jsem stál spíše okrajově, neboť klíčová doporučení NERVu v této oblasti tehdejší vláda příliš nerespektovala. Kdybych měl uvést jen jediný hlavní důvod, tak řeknu – nedostatek široké politické podpory. Vláda chtěla udělat reformu i „na sílu“, opozice naopak chtěla vládě i prostřednictvím důchodové reformy „zatopit“ a vznikl politický klinč. Ten je možná pochopitelný z politologického hlediska, avšak u dlouhodobých témat, jako je například oblast důchodového systému, je to smrtící koktejl. A to se potvrdilo i v našem případě.“
Mohlo by vás zajímat:INSIA pojistila fotbalového reprezentanta Jakuba Jankta
Po návratu do ČNB na pozici koordinátora fiskálního výzkumu a poradce Bankovní rady přibral od října 2005 k těmto aktivitám i vedení referátu finanční stability. V letech 2007–2010 působil jako generální ředitel a předseda představenstva v AEGON Česká republika. V roce 2010 se stal šéfem Generali na Slovensku. Od léta 2013 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva Penzijní společnosti České pojišťovny. Od začátku roku 2014 je zároveň prezidentem Asociace penzijních společností.
Dne 1.června 2015 opustil křeslo generálního ředitele PSČP a byl jmenován generálním ředitelem ČSOB Pojišťovny, kde vystřídal Jeroena van Leeuwena. Po svém nástupu pro zmíněný časopis popsal problémy pojišťovnictví těmito slovy: „Nechci říct, že by česky pojistný trh byl na špatné úrovni. Spíše je ve srovnání s vyspělou Evropou řekněme, jiný, a tyto odlišnosti jsou tvořeny místní demografií, historií, přístupem ke vzdělávání, výchově… V západních zemích mají lidé pojistné produkty více v genech jako něco, na co se mohou spolehnout a co k životu patří. U nás se na něj pořád nahlíží v mnoha případech jako na „nutné zlo“. V Čechách si nejdříve pojistíme majetek, a teprve pak někteří klienti začnou řešit životní pojištění sebe samých a své rodiny. Takže neživotní pojistné je vyšší než objem pojistného životního. Na západ od nás je tomu přesně naopak. Tam jsou trhy dominovány pojištěním osob, které je objemově výraznější než pojištění majetku.“
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2017 v Česku dle oPojištění.cz
Vladimír Bezděk se také vyjádřil k současnému trendu, kdy je klient různými regulatorními trendy chráněn za každou cenu. To že byrokracie s tím spojená má spíše opačný efekt tvůrce směrnic příliš nezajímá. „Obecně při nastavení pravidel na ochranu klienta je vždy třeba hledat správnou míru. Z jedné strany jde o to, aby klienti nebyli vystaveni situaci nedostatku informací či jejich zavádějící podobě, konání pod tlakem apod. Zkrátka aby nebyli v nevýhodné, asymetrické pozici vůči poradci či finanční instituci. Na straně druhé však není správné z klientů zodpovědnost za jejich kroky zcela sejmout. Hrozí pak riziko morálního hazardu. Známe to například z některých systémů pojištění vkladů, které – pokud garantují 100% návratnost vkladu za jakýchkoliv podmínek – tak nenutí klienty přemýšlet o tom, do které instituce své peníze vložit a kam nikoliv,“ řekl Vladimír Bezděk.
Komentáře
Přidat komentář