V roce 2018 působilo na českém pojistném trhu podle údajů ČNB celkem 49 subjektů (48 pojišťoven), z toho 28 tuzemských pojišťoven. Počet poboček zahraničních pojišťoven se snížil z 21 na 20. Na českém trhu nadále působí jediná zajišťovna – VIG RE zajišťovna, a. s., s licencí ČNB. Roku 2018 došlo k následujícím změnám struktury českého pojistného trhu: Činnost ukončily dvě pobočky z EU, a to AIG Europe Limited, organizační složka pro ČR, a Stewart Title Limited, organizační složka. Činnost do ČR notifikovala jedna nová pobočka z Lichtenštejnského knížectví – ASPECTA Assurance International AG, pobočka pro ČR. ČNB vedla řízení o žádosti pro novou životní pojišťovnu na českém trhu – Simplea pojišťovnu, a. s., která je 100% dceřinou společností Partners Financial Services, a. s.
Mohlo by vás zajímat: Ekonomiky v EU většinou rostly
Významnou událostí byla probíhající fúze Kooperativa pojišťovny, a. s., s Pojišťovnou České spořitelny, a. s., náležejících do skupiny Vienna Insurance Group. Tři tuzemské pojišťovny měly pobočku na Slovensku a jednu pobočku v Polsku. Ke konci roku 2018 provozovalo služby bez založení pobočky na území hostitelských členských států EU 20 tuzemských pojišťoven (započítány jsou dvě pobočky zahraničních pojišťoven). Počet pojišťoven a poboček pojišťoven z jiných členských států EU a EHP, které mohou působit na českém trhu na základě přeshraničního poskytování služeb, se opět zvýšil, z 890 na 966, což představuje meziroční nárůst o 8,5 %. Ty se ve své činnosti zaměřují zejména na oblast neživotního pojištění a rozsah poskytovaných obchodů je odhadován na jednotky miliard korun.
Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů pokračoval v růstovém trendu, obdobně jako v předchozích letech. Ke konci roku 2018 bylo ČNB vydáno více než 185 000 licencí na vykonávání zprostředkovatelské činnosti, včetně výkonu samostatné činnosti likvidátora pojistných událostí.
Mezi zprostředkovateli mají jednoznačnou převahu fyzické osoby (cca 95 %). Od konce roku 2018 prošla právní úprava zprostředkování pojištění zásadní změnou. Nový zákon o distribuci pojištění a zajištění nahradil dosavadní zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí a vznikla tak zcela nová struktura podnikatelských oprávnění pojišťovacích zprostředkovatelů. Nově na trhu působí samostatní zprostředkovatelé (bývalí agenti a makléři), vázaní zástupci a doplňkoví pojišťovací zprostředkovatelé (dříve „výhradní pojišťovací agenti“, „vázaní pojišťovací zprostředkovatelé“ a „podřízení pojišťovací zprostředkovatelé“), registrovaní u ČNB svými tzv. „zastoupenými“ (pojišťovny, samostatní zprostředkovatelé).
Mohlo by vás zajímat: Allianz a Munich Re mají dobře nakročeno ke splnění celoročních cílů
Navíc podnikatelské oprávnění ke zprostředkování pojištění se nově uděluje na dobu určitou (1 rok), přičemž jeho případné prodloužení ČNB je podmíněno úhradou správního poplatku. Tento krok vede k významnému zvýšení vypovídací schopnosti, protože zásadně omezí výskyt neaktivních subjektů, což tyto statistiky v dřívějších letech značně zkreslovalo.
Jelikož dosavadní oprávnění trvalo nejdéle do konce března 2019, prezentuje přehled výjimečně hodnoty k 1. dubnu 2019 místo konce roku 2018. Samostatných zprostředkovatelů dle zákona o distribuci pojištění a zajištění bylo 1195, vázaných zástupců 33 491 a doplňkových pojišťovacích zprostředkovatelů 2116. Samostatní likvidátoři byli z důvodu systematiky regulace distribuce převedeni do režimu vázané živnosti. V dalších letech již proto ve statistice osob působících na finančním trhu nebudou vůbec vykazováni.
Mohlo by vás zajímat: Autonomní vozy a elektromobily moc netáhnou
Výsledky českého pojistného trhu[1]
Celkové hrubé předepsané pojistné podle Českých účetních standardů z databáze ČNB dosáhlo v roce 2018 hodnoty 155,6 mld. Kč a oproti roku 2017 narostlo ze 150,8 mld. Kč o 3,2 %. Struktura českého pojistného trhu zůstala stabilní, a tak je hlavní příčinou tohoto výsledku pokračující trend ve vývoji v segmentech životního i neživotního pojištění. Především se znovu navýšilo předepsané pojistné v neživotním pojištění, a to z 93,2 mld. Kč na aktuálních 99,4 mld. Kč, a meziročně tedy posílilo o 6,7 %. Oproti tomu pokračoval celkový útlum životního pojištění, který ale ve srovnání s rokem 2017 opět zpomalil, ze 3,4 % na 2,4 %, a předepsané pojistné dosáhlo hodnoty 56,2 mld. Kč. Jedná se ovšem výhradně o pokles předpisu produktů s jednorázově placeným pojistným, kdy běžně placené pojistné naopak mírně meziročně posílilo, o 1,1 %.
Ačkoli hrubé předepsané pojistné dle Českých účetních standardů z dat ČNB narostlo o 3,2 %, tak celková propojištěnost se v ČR navýšila jen nepatrně, z 2,9 % v roce 2017 na aktuální 3 %, protože HDP měřený v běžných cenách rostl výrazně rychleji, konkrétně o 5,1 %. Z toho na oblast životního pojištění připadá 1,1 % a na oblast neživotního pojištění 1,9 %. Pro srovnání, ve vyspělých státech je úroveň propojištěnosti na více než dvojnásobné úrovni (to platí především v životním pojištění), což ale také souvisí se zapojením komerčních pojišťoven do systému zdravotního nebo penzijního pojištění. Tato skutečnost proto možnost přímého srovnání limituje.
Mohlo by vás zajímat: Autonomní vozy a elektromobily moc netáhnou
Podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném klesl na 36 % a přibližně tak i nadále odpovídá dlouhodobému poměru segmentů v ČR 40 : 60 ve prospěch neživotního pojištění. Ve vyspělých západoevropských státech je tento poměr zpravidla opačný (např. ve Spojeném království, Francii nebo Itálii vystupuje ještě více ve prospěch životního pojištění), ale přímé srovnání skrývá riziko chybné interpretace. V těchto státech jsou totiž komerční pojišťovny na rozdíl od ČR v různé míře zapojeny do sociálních a penzijních systémů, což právě do životního pojištění přináší významné finanční objemy. To s realitou v ČR nijak nekoresponduje a ani v roce 2018 se tato situace nijak nezměnila. Stále tak platí, že směrem na západ je pojistný trh v životním pojištění výrazně rozvinutější (alespoň podle objemu předepsaného pojistného).
Český pojistný trh a EU
Podle posledních údajů, které na svých webových stránkách zveřejňuje Insurance Europe, dosahovalo předepsané pojistné v roce 2017 hodnoty 1212 mld. eur (1175 mld. eur v roce 2016). To představuje nárůst o 3,2 %, který podporuje vývoj ve všech hlavních segmentech, a zároveň se jedná o významné zlepšení oproti 2,2% poklesu v předchozím období. Z toho na životní pojištění připadá 710 mld. eur, na neživotní pojištění bez zahrnutí soukromého zdravotního pojištění 371 mld. eur a na samotné soukromé zdravotní pojištění 132 mld. eur.
Průměrné pojistné na jednoho obyvatele v zemích EU dosáhlo v roce 2017 hodnoty 2266 eur (2024 eur bez zahrnutí zdravotního pojištění), zatímco v ČR v posledních letech stále jen osciluje kolem hodnoty 500 eur (aktuálně cca 530 eur). Uvedený rozdíl ale vyžaduje citlivou interpretaci. I tento ukazatel mezinárodního srovnání je totiž značně ovlivněn mj. již zmíněným zahrnutím soukromého zdravotního pojištění. Ve vyspělých státech západní Evropy (zvláště např. v Nizozemsku, Německu, Francii, Švýcarsku, Spojeném království nebo obecně ve Skandinávii) objem předepsaného pojistného sice mnohonásobně převyšuje průměrné evropské hodnoty, ale zvláště s koncepčně značně odlišnou situací v zemích bývalého východního bloku je zcela nesrovnatelný.
Mohlo by vás zajímat: Kam by investovala Greta? Investice do ekologie budou kolísat
Znatelně odlišná je i životní úroveň, což logicky vede k podstatným rozdílům v absolutních finančních částkách vynaložených na krytí rizik. Klíčový vliv má i koncepce sociálního a penzijního zabezpečení, resp. zda je ve hře buď výhradně, nebo dominantně pouze státní systém, bez účasti soukromého sektoru, jako např. v ČR, nebo jsou do něj komerční pojistitelé aktivně zapojeni. Motivace pojistníků k využívání těchto produktů je poté významně posílena, což může v tomto ohledu souviset i s příznivým daňovým prostředím. V takovém případě se může jednat až o řádově jiné objemy spravovaných aktiv.
Význam pojišťovnictví lze dále posuzovat a porovnávat i z hlediska jeho váhy v ekonomice země či skupiny zemí poměřované podílem pojistného na HDP (propojištěností). Změny tohoto ukazatele silně závisejí i na vývoji HDP a dá se očekávat, že růst HDP pomůže i růstu předepsaného pojistného zvláště v životním pojištění, a to především díky většímu objemu disponibilních finančních prostředků domácností. Závislost změny předepsaného pojistného v životním pojištění na vývoji HDP lze dobře pozorovat v bodovém grafu. Z něj vyplývá, že v ČR navzdory pokračujícímu solidnímu oživení ekonomiky v roce 2017 předepsané pojistné paradoxně dále klesá, což ale odpovídá současnému trendu v životním pojištění.
Oproti celkové propojištěnosti v ČR v roce 2018, ve výši 3 %, dosahuje průměr zemí EU více než dvojnásobného podílu, ve výši 7,4 % (6,6 % bez zahrnutí zdravotního pojištění), s větší vahou životního (4,4 %) než neživotního (3 %, resp. 2,2 %) pojištění. Ale jak již bylo naznačeno, srovnání s nejvyspělejšími státy západní Evropy je bez detailního rozboru obtížně interpretovatelné. Pro lepší pochopení rozdílů je proto vhodné posuzovat propojištěnost v životním a neživotním pojištění zvlášť, a navíc bez zahrnutí zdravotního pojištění (a pokud možno vycházet z hodnot očištěných o penzijní programy). V takovém případě již nejsou v neživotním pojištění zaznamenané rozdíly tak dramatické a ČR překonává nejen své východní sousedy, ale zároveň se úroveň propojištěnosti blíží evropskému průměru, od kterého se zásadně neodchyluje ani pět největších evropských trhů, v čele se Spojeným královstvím.
Celková situace v životním pojištění už tak příznivá není ani po zmíněném očištění. Pokud se ale srovná propojištěnost pouze u produktů, u nichž investiční riziko nese pojistník (tzv. „investiční životní pojištění“) a které jsou v ČR dominantní, jsou výsledky zcela srovnatelné i s vyspělými státy západní Evropy, i když ve srovnání s předchozím obdobím se rozdíly mírně zvětšily. Vyčnívající výjimku představuje pouze skupina skandinávských států, kde propojištěnost investičních produktů dosahuje více než dvojnásobných hodnot.
Mohlo by vás zajímat: Digitální věk hrozí. Jak budou mizet pracovní pozice v pojišťovnictví?
Členové ČAP a jejich výsledky
ČAP, založená v roce 1994 jako zájmové sdružení komerčních pojišťoven s počtem 16 členů, měla ke konci roku 2018 celkem 27 řádných členů a tři členy se zvláštním statusem (ČKP, EGAP a VIG RE zajišťovna). Aktuální podíl členských pojišťoven na celkovém předepsaném pojistném ČR dosahuje 98 %. Od roku 1998 je ČAP řádným členem evropské pojišťovací a zajišťovací federace Insurance Europe. Koncentrace trhu je nadále vysoká, i když se podíl prvních 10 členů na celkovém předepsaném pojistném meziročně mírně snížil, na 88 %. Oslabil i podíl obou hlavních skupin: Generali CEE a VIG, na 60 %.
Vývoj hospodaření pojišťoven
Vlastní kapitál členských pojišťoven v roce 2018 narostl a dosahuje hodnoty 87 mld. Kč, z toho na základní kapitál připadá 22 mld. Kč. Tyto ukazatele jsou ovšem ovlivněny konkrétní změnou v členské základně (ke konci roku 2018 probíhala fúze dvou členských pojišťoven, kterou provázelo navýšení základního kapitálu Kooperativa pojišťovny vkladem ve formě akcií Pojišťovny České spořitelny). Vykazovaný zisk členů ČAP stoupl na necelých 14 mld. Kč. Technické rezervy se meziročně mírně snížily a dosahují hodnoty 323 mld. Kč. Znovu posílily technické rezervy v neživotním pojištění, na 62 mld. Kč, a opět oslabily v životním pojištění, na cca 261 mld. Kč. Aktiva členských pojišťoven se v roce 2018 navýšila na hodnotu 481 mld. Kč. Narostlo i celkové finanční umístění (investice), na 429 mld. Kč.
Předepsané pojistné
Celkové předepsané pojistné členských pojišťoven upravené podle metodiky ČAP dosáhlo v roce 2018 hodnoty 130 mld. Kč. Z toho na neživotní pojištění připadá 86 mld. Kč a na životní pojištění 44 mld. Kč. V neživotním pojištění pokračovalo oživení segmentu pojištění motorových vozidel, kde v roce 2018 rostlo předepsané pojistné o 8,3 %. Pozitivních výsledků dosáhlo i pojištění majetku a pojištění všeobecné odpovědnosti (+5,4 %, resp. +7,8 %). Pojištění podnikatelských rizik meziročně posílilo o 5,9 %. Po poklesu předepsaného pojistného v životním pojištění v předchozích letech se v roce 2017 objevily první náznaky zlepšení, které se zopakovaly i v roce 2018, kdy se běžně placené pojistné mírně navýšilo, o 0,5 %, zatímco jednorázově placené pojistné se dále propadlo o 15,3 %.
Pojistné události a pojistná plnění
Počet vyřízených pojistných událostí meziročně klesl o 3,4 %, na 2,7 mil. Více pojistných událostí se dlouhodobě vyřizuje v neživotním pojištění. V roce 2018 jich členské pojišťovny zlikvidovaly cca 1,9 mil. Navzdory poklesu počtu vyřízených pojistných událostí se objem nákladů na pojistná plnění oproti roku 2017 navýšil na hodnotu 93 mld. Kč. Na uvedeném nárůstu se společně podílejí oba hlavní segmenty. Samotná vyplacená pojistná plnění v neživotním pojištění meziročně rostla o 1 %, na 45 mld. Kč, a v životním pojištění o 1,6 %, na 41 mld. Kč. Rok 2018 byl z pohledu výskytu živelních událostí opět příznivější než např. roky 2010 nebo 2013, které byly ovlivněny povodněmi i silnými bouřemi, zatímco v posledních pěti letech pojišťovny takto závažné škody z nově vzniklé přírodní katastrofy na území ČR krýt nemusely, což potvrzuje i meziroční pokles škod způsobených živly o 8,4 %. Výše popsaný celkový nárůst v neživotním pojištění tak převážně souvisí s větším odškodněním v segmentu pojištění motorových vozidel.
[1] Nabytím účinnosti novely zákona o pojišťovnictví v průběhu roku 2016, která transponuje směrnici Solventnost II, došlo v metodice zpracování výkazů na straně ČNB ke strukturálním i věcným úpravám. Např. se upustilo od vykazování podle původních zákonných odvětví a nově se ukazatele dělí podle druhů pojištění definovaných novou metodikou. Některé ukazatele tak nejsou ze strany ČNB dále sbírány ani aktualizovány a zavedla se nová řada dohledových výkazů, které se obsahově nemusí krýt s těmi, co byly dostupné podle původní praxe. Z důvodů popsaných výše se celkové neredukované údaje o českém pojistném trhu ze statistik ČNB použijí pro mezinárodní srovnání a pro stanovení všeobecně platných ukazatelů, jako je např. propojištěnost (podíl předepsaného pojistného a HDP). Naproti tomu se pro detailní analýzu vývoje českého pojistného trhu bude vycházet z dat členů ČAP ve stabilní metodice, které jsou i nadále dostupné v konzistentní struktuře a zároveň ukazují vývoj českého pojišťovnictví z jiného úhlu pohledu a pro dané potřeby ve větším detailu.
Komentáře
Přidat komentář