V roce 2019 působilo na českém pojistném trhu podle údajů ČNB celkem 48 subjektů (47 pojišťoven), z toho 27 tuzemských pojišťoven. Počet poboček zahraničních pojišťoven se nezměnil – zůstává jich 20. Na českém trhu nadále působí jediná zajišťovna, VIG RE zajišťovna, s licencí ČNB. Počet pojišťoven a poboček pojišťoven z jiných členských států EU a EHP, které mohou působit na českém trhu na základě přeshraničního poskytování služeb, se mírně zvýšil, z 966 na 976. Ty se ve své činnosti zaměřují zejména na oblast neživotního pojištění a rozsah poskytovaných obchodů je odhadován na jednotky miliard korun.
Mohlo by vás zajímat: Poslanci chtějí prodloužit termín pro složení nových pojišťovacích zkoušek
Od konce roku 2018 prošla právní úprava zprostředkování pojištění zásadní změnou. Nový zákon o distribuci pojištění a zajištění nahradil dosavadní zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí a vznikla tak zcela nová struktura podnikatelských oprávnění pojišťovacích zprostředkovatelů, která se od roku 2019 plně promítla do statistiky pojišťovacích zprostředkovatelů. Samostatných zprostředkovatelů bylo ke konci roku registrováno 1164, vázaných zástupců 35 049 a doplňkových pojišťovacích zprostředkovatelů 2268.
Výsledky českého pojistného trhu
Celkové hrubé předepsané pojistné podle Českých účetních standardů z databáze ČNB dosáhlo v roce 2019 hodnoty 165,9 mld. Kč a oproti roku 2018 narostlo ze 155,6 mld. Kč o 6,6 %. Především se znovu navýšilo předepsané pojistné v neživotním pojištění, a to z 99,4 mld. Kč na aktuálních 112,5 mld. Kč, a meziročně tedy posílilo o 13,2 %. Oproti tomu pokračoval celkový útlum životního pojištění, který se ve srovnání s rokem 2018 prohloubil z 2,4 % na 5 %, a předepsané pojistné dosáhlo hodnoty 53,4 mld. Kč.
Mohlo by vás zajímat: Nevyjasněné okolnosti otravy řeky Bečvy
Ačkoliv hrubé předepsané pojistné narostlo, celková propojištěnost (tedy podíl pojistného ku HDP) se v ČR naopak nepatrně snížila, z 3 % v roce 2018 na aktuálních 2,9 % (z toho na oblast životního pojištění připadá 0,9 % a na oblast neživotního pojištění 2 %), protože HDP měřený v běžných cenách také výrazně rostl, konkrétně o 6,2 %. Pro srovnání, ve vyspělých státech je úroveň propojištěnosti na více než dvojnásobné úrovni (to platí především v životním pojištění), což ale také souvisí s přímým zapojením komerčních pojišťoven do národních zdravotních a penzijních systémů. Tato skutečnost proto možnost přímého srovnání se situací v ČR limituje.
Podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném podle hodnot, které za celý český pojistný trh zveřejňuje ČNB, znovu poklesl, konkrétně na 32,2 %, z 36,1 % v roce 2018. Dlouhodobý poměr základních segmentů se v ČR dále posunul a blíží se k 30 : 70 ve prospěch neživotního pojištění. Ve vyspělých západoevropských státech je tento poměr zpravidla opačný (např. ve Spojeném království, Francii nebo Itálii), ale přímé srovnání skrývá riziko chybné interpretace. V těchto státech jsou totiž komerční pojišťovny v různé míře zapojeny do sociálních a penzijních systémů, což právě do životního pojištění přináší významné finanční objemy. To s realitou v ČR nijak nekoresponduje a ani v roce 2019 se tato situace nikterak nezměnila. Stále tak platí, že směrem na západ je pojistný trh v životním pojištění výrazně rozvinutější (alespoň podle objemu předepsaného pojistného).
Český pojistný trh a EU
Podle údajů z let 2017 a 2018, které na svých webových stránkách zveřejnila IE, dosahovalo předepsané pojistné v roce 2018 hodnoty 1309 mld. EUR. To představuje nárůst o 5,7 %, který odpovídá vývoji ve všech hlavních segmentech, a zároveň se jedná o další zlepšení oproti 2,4% růstu v předchozím období. Za tento výsledek vděčí evropský pojistný trh především životnímu pojištění, které posílilo o 46 mld. EUR, ze 719 mld. EUR na 764 mld. EUR (+6,4 %). Neživotní pojištění bez zahrnutí soukromého zdravotního pojištění také posílilo, a to o 4,8 %, z 389 mld. EUR na 407 mld. EUR. I samotné soukromé zdravotní pojištění rostlo, konkrétně o 4,7 %, ze 131 mld. EUR na 137 mld. EUR. V celoevropském měřítku se opět mírně zvýšil podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném, které zahrnuje i soukromé zdravotní pojištění, z 58 % na 58,4 %.
Mohlo by vás zajímat: Důsledky pandemie: Hannover Re očekává růst cen
Průměrné pojistné na jednoho obyvatele v zemích EU oproti roku 2017 nepatrně narostlo a tento ukazatel podle údajů IE dosáhl v roce 2018 hodnoty 2424 EUR (2171 EUR bez zahrnutí zdravotního pojištění), zatímco v ČR v posledních letech jen mírně překračuje 500 EUR (aktuálně dosahuje hodnoty 540 EUR). Uvedený rozdíl ale vyžaduje citlivou interpretaci. I tento ukazatel mezinárodního srovnání je totiž značně ovlivněn mj. již zmíněným zahrnutím soukromého zdravotního pojištění. Ve vyspělých státech západní Evropy objem předepsaného pojistného sice převyšuje průměrné evropské hodnoty, ale zvláště se značně odlišnou situací v zemích bývalého východního bloku je zcela nesrovnatelný. Znatelně vyšší je i životní úroveň, což logicky vede k podstatným rozdílům v absolutních finančních částkách vynaložených na krytí rizik. Klíčový vliv má i koncepce sociálního a penzijního zabezpečení, resp. zda je ve hře buď výhradně/dominantně pouze státní systém, bez účasti soukromého sektoru, jako např. v ČR, nebo jsou do něj komerční pojistitelé aktivně zapojeni. Motivace pojistníků k využívání těchto produktů je poté významně posílena, což může v tomto ohledu souviset i s příznivým daňovým prostředím. V takovém případě se může jednat až o řádově jiné objemy spravovaných aktiv.
Význam pojišťovnictví lze dále posuzovat a porovnávat i z hlediska jeho váhy v ekonomice země či skupiny zemí poměřované podílem pojistného na HDP (propojištěností). Změny tohoto ukazatele silně závisejí i na vývoji HDP a dá se na jedné straně očekávat, že růst HDP pomůže i růstu předepsaného pojistného zvláště v životním pojištění, a to díky většímu objemu disponibilních finančních prostředků zejména domácností. Na druhé straně pokud se HDP navyšuje rychleji než pojistné, propojištěnost klesá. Závislost změny předepsaného pojistného v životním pojištění na vývoji HDP lze dobře pozorovat v grafu na s. 9. Z něj vyplývá, že např. v ČR navzdory pokračujícímu solidnímu oživení ekonomiky i v roce 2018 předepsané pojistné dále klesá, což ale odpovídá danému trendu v životním pojištění. Ve srovnání s celkovou propojištěností v ČR v roce 2019 dosahuje průměr zemí EU více než dvojnásobného podílu, ve výši 7,4 % (6,6 % bez zahrnutí zdravotního pojištění), s větší vahou životního (4,3 %) než neživotního (3,1 %, resp. 2,3 %) pojištění.
Mohlo by vás zajímat: Atradius: Home office už jednou provždy… Kdo na něj nejvíce doplatí?
Jak již bylo naznačeno, srovnání s nejvyspělejšími státy západní Evropy je bez detailního rozboru obtížně interpretovatelné. Pro lepší pochopení rozdílů je proto vhodné posuzovat propojištěnost v životním a neživotním pojištění zvlášť, a navíc bez zahrnutí zdravotního pojištění (a pokud možno vycházet z hodnot očištěných o penzijní programy). V takovém případě již nejsou zaznamenané rozdíly v neživotním pojištění tak dramatické a ČR překonává nejen své východní sousedy, nýbrž se svou propojištěností blíží evropskému průměru, od kterého se zásadně neodchylují ani největší evropské trhy, s výjimkou Spojeného království.
Celková situace v životním pojištění už tak příznivá není ani po zmíněném očištění. Pokud se ale srovná propojištěnost pouze u produktů investičního životního pojištění, u nichž investiční riziko nese pojistník (podle dostupných dat IE z roku 2017) a které jsou v ČR dominantní, jsou výsledky více konfrontovatelné i s vyspělými státy západní Evropy.
Členové a jejich výsledky
Podíl prvních 10 členů ČAP na celkovém předepsaném pojistném upraveném podle metodiky ČAP se meziročně navýšil na 90,2 % (89,3 % v roce 2018). Oproti tomu oslabil podíl obou hlavních skupin: Generali CEE a Vienna Insurance Group, z 60,4 % na 58,7 %.
Základní kapitál členských pojišťoven se v roce 2019 snížil o znatelných 14,6 % a dosahuje úrovně 19,5 mld. Kč. Ostatní složky vlastního kapitálu se proměnily ještě výrazněji a po poklesu o 16 % dosáhly souhrnné hodnoty 54,6 mld. Kč. Příčinou jsou především skokové změny emisního ážia a ostatních kapitálových fondů. Tyto ukazatele jsou ovšem silně ovlivněny konkrétními změnami v členské základně. Rostl i celkový zisk členů ČAP (bez zahrnutí zahraniční pobočky AXA životní pojišťovny a také bez ročního výsledku EGAP), aktuálně o 32,1 %, na 18,2 mld. Kč, z 13,8 mld. Kč v roce 2018.
Mohlo by vás zajímat: Jaká je nehodovost řidičů nákladních automobilů?
Celkové technické rezervy, tedy včetně technických rezerv životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, meziročně narostly o 1,3 %, na hodnotu 327,2 mld. Kč. Opět stouply technické rezervy v neživotním pojištění, o 2,4 %, na 64 mld. Kč, ale nyní posílily i v životním pojištění, o 1 %, na 263,2 mld. Kč. Výše samotné technické rezervy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, výrazně vzrostla, o 11,6 %, na 93,6 mld. Kč.
Aktiva členských pojišťoven se v roce 2019 snížila o 5,4 %, na hodnotu 454,4 mld. Kč. Pokleslo i celkové finanční umístění, o 6,9 %, na 399,4 mld. Kč. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, naopak vzrostlo (obdobně jako příslušné technické rezervy) o 11,6 %, na 93,6 mld. Kč.
Celkové předepsané pojistné upravené podle metodiky ČAP se v roce 2019 zvýšilo o 5,6 %, na 137,1 mld. Kč. V neživotním pojištění pokračovalo oživení segmentu pojištění motorových vozidel, když příslušné předepsané pojistné narostlo o 9 %, na 47 mld. Kč. U pojištění odpovědnosti z provozu vozidla došlo k dalšímu zrychlení růstu, na 8,2 %, a k překonání hodnoty 25 mld. Kč. Předepsané pojistné v havarijním pojištění přispělo k růstu ještě více a navýšilo svůj objem o 10 %, na necelých 22 mld. Kč. Pozitivních výsledků dosáhlo i pojištění majetku s 23,5 mld. Kč a smluvní pojištění všeobecné odpovědnosti s 8,3 mld. Kč, s navýšením o 4,7 %, resp. 6 %. I průřezové pojištění podnikatelských rizik meziročně posílilo, a to o 4,9 %.
Mohlo by vás zajímat: Zamyšlení Václava Klause: Mylná tolerance obřích dluhů
Předepsané pojistné v životním pojištění v roce 2019 rostlo o 2,4 % a dosáhlo hodnoty překračující 45 mld. Kč. Běžně placené pojistné stouplo o 1,9 %, a jednorázově placené pojistné vyskočilo dokonce o 25,7 %.
Celkový počet pojistných událostí meziročně stoupl o 4,5 %, na 2,87 mil., a to zásluhou vývoje v neživotním pojištění, kde se jich bez započtení zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele vyřídilo o 9,3 % více než v roce 2018. Odlišný vývoj proběhl v životním pojištění, kde se meziročně vyřídilo o 6,6 % pojistných událostí méně.
Spolu s růstem počtu vyřízených pojistných událostí se v roce 2019 navýšil i objem nákladů na pojistná plnění (bez započtení zákonného pojištění zaměstnavatele), a to o 8,4 %, na 91,8 mld. Kč. V tomto případě ale platí, že na uvedeném nárůstu se společně podílejí oba hlavní segmenty, když vyplacená pojistná plnění v životním pojištění meziročně stoupla o 7,9 %, na hodnotu 43,3 mld. Kč, a vyplacená pojistná plnění v neživotním pojištění o 8,9 %, na 48,6 mld. Kč. Po zlomovém momentu v roce 2011, kdy nadpoloviční většina objemu vyplacených pojistných plnění poprvé patřila životnímu pojištění, došlo v roce 2016 mezi oběma hlavními segmenty k vyrovnání. Následoval trend snižování podílu životního pojištění, který pokračoval i v roce 2019, kdy neživotní pojištění aktuálně drží 52,9% podíl ve vyplácených náhradách.
Komentáře
Přidat komentář