Ke konci roku 2021 vykonávala ČNB dohled nad 23 tuzemskými pojišťovnami[1] a jednou zajišťovnou. V omezeném rozsahu též dohlížela na činnost 18 poboček zahraničních pojišťoven, z nichž všechny měly sídlo v některé z členských zemí EHP (nově zahájila činnost pobočka maltské pojišťovny Fortegra Europe Insurance Company Limited a pojišťovna YOUPLUS Životní pojišťovna, pobočka pro Českou republiku, naopak zanikla Youplus Insurance International AG, pobočka pro Českou republiku), a dále na přeshraniční nabízení pojištění spotřebitelům na území České republiky zahraničními pojišťovnami na základě svobody dočasně poskytovat služby.
Mohlo by vás zajímat: Kooperativa, ČPP a ERV se vrací na výsluní v anketě Pojišťovna roku 2021
Mezi nejvýznamnější řízení v sektoru pojišťoven patřilo schválení přeshraniční fúze zanikajících tuzemských pojišťoven AXA pojišťovna, a.s., AXA životní pojišťovna, a.s., a slovenské UNIQA poisťovňa, a.s., do nástupnické UNIQA pojišťovna, a.s., a dále vydání souhlasu k nabytí kvalifikované účasti na ERGO pojišťovně a.s. ze strany německé skupiny S.V.Holding AG a souhlasu k nabytí kvalifikované účasti na Pillow pojišťovně a.s. subjekty ze skupiny RSJ.
V rámci procesu přezkumu a kontroly pojišťoven (tzv. SRP[2]) se ČNB v roce 2021 zaměřila na analýzy rizikového profilu pojišťoven, monitorování jejich finanční situace a výkonnosti, vyhodnocování kapitálové a solventnostní pozice a dodržování pravidel odborné péče a ochrany spotřebitele. Dalším klíčovým prvkem SRP bylo posuzování nastavení a kvality řídicího a kontrolního systému pojišťoven, a to s důrazem na robustní nastavení systému řízení rizik a kapitálového řízení. Mezi standardní dohledové nástroje rovněž patřila analýza zpráv, ve kterých pojišťovny předkládaly ČNB svá vlastní posouzení rizik a kapitálu (tzv. ORSA[3]).
V reakci na pokračující pandemii koronaviru věnovala ČNB nadále zvýšenou pozornost a kapacity problematice kapitálové pozice pojišťoven a jejího řízení, intenzivnějšímu sledování vývoje na finančních trzích a vyhodnocování dopadů na aktiva spravovaná dohlíženými pojišťovnami. Mimořádné vykazovací povinnosti vůči ČNB implementované již v roce 2020 byly v průběhu roku 2021 kontinuálně aktualizovány a doplňovány způsobem reflektujícím vývoj pandemie a rizika související s jejími dopady. Zvýšená pozornost byla věnována pojistným odvětvím, která jsou pandemií více dotčena.
Mohlo by vás zajímat: Abeceda pojištění majetku s Pillow: B jako Budova
ČNB průběžně sledovala také organizační změny v pojišťovnách a vyhodnocovala jejich dopad do řídicího a kontrolního systému. Dále ČNB vyhodnocovala nastavení rozsahu a povahu externě zajišťovaných činností, resp. outsourcingu (včetně případů vnitroskupinového outsourcingu). Přitom kladla důraz zejména na zachování strategického rozhodování v pojišťovně, schopnost zabezpečit kontinuitu provozování pojišťovací činnosti a kontrolu kvality poskytovaných služeb. ČNB se dlouhodobě věnuje monitorování rizik souvisejících s kvalitou řízení souladu aktiv a závazků v pojišťovnách. I v roce 2021 pokračovala ve vyhodnocování rizika informačních systémů a informačních technologií u pojišťoven. Posuzována byla zejména IT infrastruktura, úroveň kybernetické bezpečnosti a celková kvalita řídicího a kontrolního systému v této oblasti.
ČNB v roce 2021 pokračovala v dohledových aktivitách v oblasti řízení postačitelnosti pojistného produktu povinného ručení. Předmětem analýz byly i informace týkající se naplňování požadavků na účinný systém řízení postačitelnosti pojistného, který má zajistit trvalou splnitelnost závazků plynoucích z tohoto druhu pojištění. Výsledky analýz se staly klíčovým vstupem pro plánování a realizaci relevantních dohledových kroků, a to jak ve vztahu k jednotlivým pojišťovnám, tak i na úrovni daného pojistného segmentu. Z hlediska interních systémů řízení postačitelnosti pojistného dochází k postupným úpravám a zefektivnění vnitřních řídicích a kontrolních procesů pojišťoven a pojišťovny reagují na dohledová zjištění a uložená opatření k nápravě. Za zásadní v této oblasti považuje ČNB zejména období po stabilizaci aktuální situace způsobené pandemií, zejména pak odpovídající reflektování veškerých relevantních skutečností v cenotvorbě povinného ručení. Sledování dalšího vývoje situace tak bude pro ČNB jednou z dohledových priorit také v dalším období.
Mohlo by vás zajímat: Implementace PRIIPs krok za krokem aneb důležité změny pro pojišťovny
S cílem snížit pravděpodobnost výskytu pochybení systémové povahy v dílčích činnostech pojišťoven prováděla ČNB šetření na dálku a kontrolu na místě v oblasti odborné péče a ochrany spotřebitele. I v uplynulém roce se do dohledové činnosti významnou měrou promítly důsledky koronavirové pandemie. Stávající pandemie urychlila zavádění nových technologií do jednotlivých činností pojišťoven, zejména pak do oblasti distančního sjednávání pojištění, elektronického upisování a likvidace pojistných událostí, a umožnila rychle a účinně přejít do režimu vzdálené komunikace se zákazníky. Ačkoliv implementace nových technologických inovací, včetně využívání umělé inteligence při komunikaci se zákazníky, je na straně jedné žádoucí a zvyšuje efektivitu jednotlivých činností, na straně druhé klade zvýšené nároky na řízení a zmírňování rizik v oblasti odborné péče a ochrany spotřebitele. Rychlost, s jakou se zákazníci přizpůsobují přesunu do on-line prostředí, se u jednotlivých pojišťoven různí, přičemž jako jeden z významných faktorů lze vnímat míru důvěry zákazníků v zabezpečení jejich osobních dat. Další prohlubování a rozšiřování digitalizace a automatizace, pokud by nezohlednily část zákazníků s nižší důvěrou či schopnostmi ve využití těchto technologií, s sebou nese zejména riziko jejich vyčlenění z možnosti sjednat určité typy pojištění.
Pandemie se též odrazila v produktových nabídkách jednotlivých pojišťoven. Zhruba polovina pojišťoven upravila zejména v rozsahu pojistného krytí celkem 180 pojistných produktů. Omezení spojená s cestováním do zahraničí se projevila v nárůstu uplatňovaných nároků na pojistná plnění z pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře a nároků na vrácení zaplaceného pojistného za cestovní pojištění v souvislosti s neuplatněným voucherem vydaným dle zákona č. 185/2020 Sb.[4] ČNB v rámci dohledové činnosti reagovala na nové regulatorní požadavky a změny v právní úpravě. Na národní úrovni byla přijata novela, kterou došlo k monopolizaci trhu se zdravotním pojištěním cizinců ve prospěch jedné určené pojišťovny – Pojišťovny VZP, a.s.[5] Z pohledu odborné péče a ochrany spotřebitele tato legislativní změna přinesla riziko negativních důsledků v oblasti kvality služeb poskytovaných pojišťovnami, které tento druh pojištění předtím nabízely.
ČNB ve své činnosti reflektovala i události, ke kterým došlo v uplynulém roce, s potenciálním významným nepříznivým dopadem do sféry zákazníků pojišťoven. ČNB takto například provedla tematické šetření reagující na přírodní kalamitu (tornádo), které dne 24. června 2021 zasáhlo Jihomoravský kraj. Z pohledu odborné péče pojišťovny prokázaly dobrou připravenost na řešení většího počtu škodních událostí v relativně krátkém čase tak, aby bylo zajištěno brzké plnění pojištěným. Vzhledem k hrozícímu budoucímu nárůstu přírodních kalamit z důvodu změn klimatických podmínek nicméně nelze vyloučit zdražení zajištění v některých pojistných odvětvích, což by se negativně mohlo odrazit v dostupnosti pojištění pro některé skupiny zákazníků.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Jak přijít o peníze snadno a rychle
V návaznosti na dohledové poznatky byla provedena šetření k odhalení systémových nedostatků v činnostech jednotlivých pojišťoven, které by mohly mít negativní dopad na větší počet zákazníků. ČNB se zabývala (i) nastavenými pravidly a procesy zajišťujícími naplňování informačních povinností při změně výše pojistného a při sjednávání cestovního pojištění on-line, pojištění osobních věcí ke kartě a pojištění onkologických onemocnění telefonicky, (ii) řádným doručováním upomínek pojistníkům skupinového pojištění, (iii) souladem produktové nabídky s vydaným povolením k provozování pojišťovací činnosti, (iv) řádným vedením vnitřních systémů likvidace škodních událostí v návaznosti na předávání dat České kanceláři pojistitelů, (v) náležitou kontrolou inkasních společností při vymáhání pohledávek z povinného a havarijního pojištění či (vi) náležitým řízením střetu zájmů v oblasti distribuce většinovým vlastníkem pojišťovny. Za účelem zajištění srovnatelné ochrany spotřebitelů ČNB pokračuje v monitoringu distribuce pojištění prostřednictvím pojistníků, kteří nabízejí možnost jiným osobám stát se pojištěnými (tzv. flotilové pojištění) prostřednictvím specifické vykazovací povinnosti pro pojišťovny, jež využívají tento distribuční kanál. Důležitou oblastí pro ČNB rovněž zůstává monitoring vývoje relevantní soudní rozhodovací praxe a způsobu řízení právního rizika v pojišťovnách v rámci nastavení řídicího a kontrolního systému, a to včetně reflexe vývoje platné judikatury s dopady do oblasti soukromého práva.
Na evropské úrovni nabyla účinnosti nařízení požadující zohledňování aspektů udržitelnosti v činnosti finančních institucí, včetně pojišťoven, ukládající požadavky na plnění informačních povinností.[6] V tomto ohledu ČNB přistoupila k monitoringu stavu připravenosti jednotlivých pojišťoven na zveřejňování informací o tom, zda jejich investice směřují ke společensky odpovědnému investování, resp. zda ve své činnosti zohledňují faktory společenské odpovědnosti a udržitelného růstu. Tyto informace by měly koncovým zákazníkům umožnit kvalifikovaně posoudit dopady dané investiční příležitosti z hlediska její udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat: Zpráva o měnové politice: Jaký je aktuální výhled a jeho rizika?
Předmětem dohledového zájmu rovněž byla přeshraniční činnost tuzemských[7] pojišťoven a také činnost zahraničních pojišťoven, které působí na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to z pohledu naplňování regulatorních požadavků platných na území ČR a zajištění transparentnosti a dostupnosti pojišťoven pro koncového zákazníka. ČNB eviduje trendy spočívající ve změnách koncernových struktur (např. transformaci pojišťoven v členských státech na pobočky), hledání nových trhů v podobě nárůstu přeshraničního poskytování pojištění a snižování nákladů prostřednictvím zajišťování jednotlivých činností externími subjekty (outsourcing).
V oblasti dohledu nad pojišťovnami přijala ČNB v roce 2021 celkem 452 podání veřejnosti. Dlouhodobě mají významné zastoupení podání veřejnosti týkající se pojistných produktů povinného ručení (38 %). Nezanedbatelnou část dále tvořila podání směřující na jednání pojišťoven v rámci pojistných produktů životního pojištění (12 %) a dále pojištění majetku (8 %) a havarijního pojištění (7 %). Na rozdíl od předchozích let byla významně zastoupena i podání týkající se pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře (6 %). Nedostatky zjištěné, příp. indikované na podkladě podání veřejnosti se týkaly nejvíce oblasti postupu při likvidaci pojistných událostí. Dále byly zastoupeny zejména nedostatky týkající se správy pojištění, ukončování pojištění, sjednávání pojištění a provizí, poplatků a pojistného.
Mohlo by vás zajímat: Má smysl pojišťovat ropovody?
V roce 2021 bylo v oblasti dohledu nad pojišťovnami zahájeno sedm nových sankčních řízení a právní moci nabylo pět rozhodnutí. V jednom případě bylo pojišťovně uloženo předložení ozdravného plánu a ve čtyřech případech byla uložena pokuta. Příslušná sektorová legislativa neumožňuje zveřejnit konkrétní sankční rozhodnutí, nicméně lze uvést, že šlo o sankce za porušení v oblasti odborné péče, v jednom případě o postačitelnost pojistných sazeb pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a v dalším případě o plnění solventnostního kapitálového požadavku. Nejvyšší uložená pokuta byla ve výši 1,5 mil. Kč. Celková výše pokut uložených v sektoru pojišťoven činila 3,9 mil. Kč.
[1] Mezi pojišťovny pro účely tohoto textu zahrnujeme i Českou kancelář pojistitelů a Exportní a garanční pojišťovací společnost, které jsou dohlíženy ve vymezeném rozsahu.
[2] Supervisory Review Process, přezkum orgánem dohledu podle čl. 36 směrnice Solventnost II.
[3] Jedná se o vlastní posouzení rizik a kapitálu (Own Risk and Solvency Assessment), které pojišťovny a zajišťovny musí provádět v rámci druhého pilíře Solventnosti II.
[4] Zákon č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu, který umožnil pořadateli zájezdu za stanovených podmínek místo vrácení peněz za neuskutečněný zájezd vystavit poukaz nejméně v hodnotě veškerých plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd.
[5] Dne 23. července 2021 nabyl platnosti zákon č. 274/2021 Sb., kterým se s účinností od 2. srpna 2021 mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Přijatou novelou se mj. upravují podmínky soukromého zdravotního pojištění cizinců žádajících o vízum k pobytu nad 90 dnů nebo o prodloužení doby pobytu, a to mj. o ustanovení zavádějící garanci poskytnutí komplexní zdravotní péče a ustanovení omezující okruh potenciálních pojistitelů pouze na Pojišťovnu VZP, a.s.
[6] Nařízení SFDR a nařízení o taxonomii, viz také poznámka pod čarou č. 14.
[7] Změna právní formy působení na území Slovenska u vybraných pojišťoven (přeměna na pobočku) a převzetí tamních pojistných kmenů.
Komentáře
Přidat komentář