Jak jsme minulý týden uvedli, energetická firma ČEZ vybrala ve výběrovém řízení na makléře pojištění dostavby jaderné elektrárny Temelín konsorcium vedené britskou společností Willis. O zakázku se ucházelo celkem pět firem.
Vzhledem k návrhu, který proti použití druhu zadávacího řízení podal AON Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, je ČEZ povinen zaslat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže své vyjádření k obdrženému návrhu a společně s ním zaslat i příslušnou dokumentaci veřejné zakázky.
AON v rámci přípravy podkladů pro účast v poptávkovém řízení podrobně prostudoval požadavky zadavatele na předmět plnění a související pojistně - technické podmínky. Následně začal kalkulovat nabídkovou cenu a dospěl k závěru, že cena za plnění veřejné zakázky mnohonásobně převyšuje finanční limit 10 020 000 korun, stanovený prováděcím právním předpisem pro podlimitní veřejné zakázky sektorových zadavatelů.
Veřejná zakázka měla být vyhlášena jako nadlimitní
Námitky směřují k tomu, že ČEZ vyhlásil veřejnou zakázku jako podlimitní, navíc s využitím sektorových zadavatelů mimo režim zákona, aškoliv měl zvolit postup podle zákona a vyhlásit řádné zadávací řízení s uveřejněním na nadlimitní veřejnou zakázku.
AON podal námitky veden snahou o napravení druhu zadávacího řízení tak, aby ČEZ mohl co nejdříve pokračovat v hledání ekonomicky nejvýhodnějšího pojišťovacího zprostředkovatele.
20. dubna však AON obdržel rozhodnutí ČEZ, že námitkám nehodlá vyhovět. Návrh proto skončil u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Poptávkové řízení pod lupou
ČEZ se údajně dopustil hned několika závažných omylů při vyřizování námitek na poptávkové řízení.
Především nepřezkoumal podané mámitky v plném rozsahu.
Námitky přitom směřovaly především proti tomu, že zadavatel v podmínkách poptávkového řízení nevyloučil možnost pojišťovacího zprostředkovatele inkasovat provizi od pojišťovny, čímž dochází k umělému snížení paušální ceny, kterou zadavatel považuje za předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. K této námitce se, ani k dalším připomínkám, se ČEZ nevyjádřil.
Pominul tak zásadní fakt, že pojišťovací zprostředkovatel může účtovat provizi pojišťovně nehledě na to, že samotnou cenu paušálního plnění stanovil jako konečnou a maximální.
Námitky společnosti AON
Poptávkové řízení, které nesplňovalo režim zákona o veřejných zakázkách, navíc neposkytlo dostatečně dlouhou lhůtu pro zpracování nabídek, nejasně vymezilo předmět plnění veřejné zakázky stejně jako dobu plnění. Chybělo rovněž vymezení podmínek nepřímého ocenění veřejné zakázky (provize od pojišťoven) včetně vymezení hodnotících kritérií, podle kterých se má pojišťovací zprostředkovatel vybrat, chyběly i požadavky na kvalifikační předpoklady.
Hodnota veřejné zakázky - aneb něco o provizích
Úplata, kterou vybraný pojišťovací zprostředkovatel získá za plnění veřejné zakázky, se skládá z přímé platby od společnosti ČEZ, avšak nelze vyloučit ani nepřímou úhradu, například formou protiplnění či jiné způsoby úhrady. Nikdy nejde o bezplatně poskytované služby.
Namísto toho, aby za služby zprostředkovatele platil přímo ČEZ, cenu uhradí ta pojišťovna, s níž ČEZ uzavře pojistnou smlouvu a to formou provize, která je pro tento účel smluvena. Provize se tak stává nákladem pojišťovny, související se sjednáním konkrétního pojištění.
Výši takto vyplácené provize je nutné zahrnout do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na pojišťovacího zprostředkovatele.
Kolik může činit provize ?
Pojďme chvilku počítat (není to zase tak složité):
Uvažujeme, že doba výstavby jaderné elektrárny bude trvat 7 let, roční pojistné bude 150 miliónů korun. Provize se obvykle pohybuje okolo 15 až 18 %, v našem případě to bude 15 %.
Celkové pojistné za 7 let dosáhne 1 050 miliónů korun. Provizi může dostat pojišťovací zprosředkovatel buď jako 15 % z pojistného (pak je to 160 miliónů korun), nebo dostane paušální odměnu (opět je to oněch 160 miliónů), ale možná je i třetí varianta.
Tou třetí možností je půl napůl - tedy 80 miliónů z prostředků pojišťovny a 80 miliónů z peněz zadavatele (ČEZ).
Nejde o pustý výmysl, ale o příklad, vycházející z nemalých zkušeností společnosti AON.
I kdyby působením tržního prostředí došlo ke snížení nabídkových cen na polovinu, je stále evidentní, že úplata pro vybraného pojišťovacího zprostředkovatele dosahuje výše, kterou ani s vynaložením veškeré snahy nelze považovat za podlimitní zakázku.
Co dál
Aon žádá vydání předběžného opatření, takže ČEZ nesmí uzavřít smlouvu až do vyřešení celé věci.
ČEZ by měl současně s tím dostat pokutu za spáchání správního deliktu.
Podání návrhu samo o sobě ale podle právníků nebrání ČEZu pokračovat v poptávkovém řízení a po uplynutí 45 dnů od obdržení námitek smlouvu na plnění veřejné zakázky uzavřít.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář