Zájem o tuto zprávu je způsoben skutečností, že její součástí jsou doporučení ke zvýšení angažovanosti pojišťovnictví v rámci integrovaného řízení přírodních katastrof. Zmíněná zpráva obsahuje výčet politických jednání o změně klimatu a prevenci přírodních katastrof, určité informace o zapojení pojišťovacího sektoru do těchto jednání, údaje o celosvětových škodách vyvolaných přírodními katastrofami v období 1980–2015, analýzu překážek, jež brání širšímu uplatnění pojištění pro případ přírodních katastrof, hodnocení součinnosti veřejného a soukromého sektoru při zvládání těchto katastrof, apod. Cílem tohoto článku je ovšem představit jen závěry, tj. doporučení pro zvýšení angažovanosti pojišťovnictví v předmětné oblasti. Odborníkům zabývajícím se hlouběji touto problematikou lze doporučit prostudování celé zprávy. Ve zprávě jsou obsažena čtyři doporučení.
Doporučení 1
Zvýšit znalost sociálně-ekonomických přínosů integrovaného přístupu k řízení rizik přírodních katastrof a klimatických rizik prostřednictvím dokumentace a sdílení osvědčené praxe: Vychází se z toho, že existuje například značné množství praktických znalostí a zkušeností, jež by mohly být zdokumentovány a sdíleny. Má se na mysli vytvoření prostředí umožňující rozvoj a implementaci strategií řízení rizik se zaměřením na vzájemné vazby mezi prevencí a přenosem rizika. Měly by se rozšiřovat informace o rizicích s cílem pochopit hlavní hybatele ekonomického rizika a roli stanovování pojistného na bázi rizika jako signálu pro správnou vyváženost mezi preventivními opatřeními a transferem rizika. Pro realizaci tohoto doporučení je třeba věnovat pozornost i produktovým inovacím, novým trhům, úloze nových technologií, analýze propojištěnosti, výši nepojištěných škod v rámci celkových škod způsobených přírodní katastrofou apod.
Doporučení 2
Využít znalosti pojišťoven a zajišťoven o riziku a rizikovém modelování a připravit příští generaci možných katastrofických rizikových modelů: Předně se oceňuje pokrok v oblasti katastrofických rizikových modelů za posledních 20 let. Tyto modely prokázaly přínos v oblasti stanovování pojistného na bázi rizika, upisování, řízení pojistného kmene a při likvidaci pojistných událostí. Do této činnosti se zapojila i skupina Světové banky, regionální rozvojové banky, mezinárodní sponzoři, aby v součinnosti s firmami modelujícími rizika napomohli vládám středně a nízkopříjmových zemí například s využíváním rizikových informací. Ukazují se však mnohé problémy – technické, institucionální, jež bude třeba v budoucnu vyřešit. Proto by se měly zvýšit kapacity v rizikovém modelování a mělo by se prohloubit partnerství veřejného a soukromého sektoru. Jen touto cestou lze zajistit dostupnost a kvalitu informací o rizicích, jež jsou financována z veřejných zdrojů. Zpráva je optimistická v tom směru, že značný pokrok ve vědeckém výzkumu, v předvídání počasí a klimatických extrémů kombinovaný s inovacemi ve sledovacích systémech, s digitálním mapováním a vyspělým počítačovým zpracováním nabízí nepředstavitelné příležitosti pro rozvoj příští generace rizikových modelů. Pokud jde o pojišťovnictví, mělo by více než dosud spolupracovat s vědeckou komunitou v rámci mezinárodně koordinovaných vědeckých výzkumů a programů.
Doporučení 3
Zapojit pojišťovnictví do procesu zvyšování odolnosti kritické infrastruktury: Pojišťovnictví může k řešení tohoto úkolu, který patří k vládním prioritám, přispět jak absorpcí a přenosem rizik, tak investováním do sektorů, jako jsou například energetika, doprava, zdravotnictví, bezpečnost potravin atd. Z konkrétních podnětů lze zmínit tezi, že pojistitelé by měli při upisování posuzovat celý životní cyklus dané investice, nebo připravovat řešení šitá na míru potřebám dané kritické infrastruktury vystavené riziku. Pokud jde o veřejný sektor, ten by měl posílit právní úpravu „odolnosti“ infrastruktury a její vynucování a podpořit takové prostředí, jež usnadní zapojení tuzemských i zahraničních soukromých pojistitelů. Zpráva také zdůrazňuje, že existuje značný nedostatek finančních prostředků na investice do infrastruktury. Roční požadavky na investice do infrastruktury nyní činí ve světě podle Swiss Re 2,6 bilionů USD, kdežto v roce 2030 by to mělo být cca 4,3 bilionů USD. Proto budou investice pojišťoven nesmírně důležité. Kromě toho by mohly získat na významu i z toho důvodu, že pojišťovny by mohly účinně sladit dlouhodobá pasiva a dlouhodobá aktiva.
Doporučení 4
Použít pojišťovací řešení ke zvýšení odolnosti mega měst a městských systémů: Je jasné, že rostoucí koncentrace lidí, bohatství a majetku rozšiřováním městských aglomerací ve vysoce rizikových regionech (například pobřežní oblasti, záplavová území) vede k významné sociálně-ekonomické zranitelnosti a ke zvýšení ekonomických rizik. Klimatické změny situaci ještě zhoršují. Existuje celá řada iniciativ ke snížení rizik v oblasti infrastruktury a posílení odolnosti ve vysoce rizikových zónách. Tyto iniciativy by mělo pojišťovnictví podpořit a spolupracovat s příslušnými vládami a jinými zainteresovanými osobami s tím, že přispěje svými znalostmi z rizikového modelování a oceňování rizik, aby pomohlo identifikovat úrovně rizika a vzájemná propojení mezi riziky. Pojišťovnictví by mělo dát k dispozici rovněž výsledky z výzkumu odolnosti a prevence a inovativní pojistná řešení reagující na potřeby.
Závěrem
Tato výzkumná zpráva je odborně cenná, jelikož se opírá o znalosti a zkušenosti předních světových pojišťoven a zajišťoven. Jde v zásadě o makropřístup k závažné problematice řízení rizika přírodních katastrof. Zpráva je určena pro globální využití, což neznamená, že není podnětná i pro takové pojistné trhy, kde v dané oblasti nastal za posledních 20 let významný pokrok, zejména v modelování rizika. K těmto trhům patří nesporně také český pojistný trh. Ze zprávy vyplývá, že pojišťovnictví by mělo být v budoucnu ještě aktivnější, a to jak v oblasti pojišťování, tak investic do infrastruktury. Jeho postup by však měl být integrovaný, to znamená, že se předpokládá větší součinnost s vládami a jinými zainteresovanými osobami a uplatňování partnerství veřejného a soukromého sektoru při realizaci konkrétních projektů. Výhodou je, že už dnes je na všech mezinárodních fórech pojišťovnictví pokládáno za významného hráče. Na cestě vpřed bude ale třeba překonat řadu překážek. Uveďme si jeden příklad. Evropské pojišťovny podporují Junckerův investiční plán, ale zároveň identifikují některé překážky, jež brání jejich investicím do evropských dopravně-infrastrukturních projektů. Insurance Europe vydala dne 13. října 2016 tiskové prohlášení, ve kterém zmínila připomínky k procedurálním pravidlům a výběru infrastrukturních projektů. Podle této federace je třeba mimo jiné vylepšit viditelnost jednotlivých projektů na investičních portálech a investovat prioritně do projektů, jež podpoří zaměstnanost a ekonomický růst. Odstranění těchto a další překážek je možné jen v součinnosti veřejného (EU) a soukromého sektoru (pojišťoven a zajišťoven z členských států EU), čímž se potvrzuje jedno z doporučení Geneva Association.
Autor: Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA
Kompletní vydání čtvrtého Pojistného obzoru v roce 2016 naleznete zde.
Komentáře
Přidat komentář