Koruna těsně po vašem jmenování prudce oslabila. Bylo to poprvé, co na takovou událost takto reagovala. Jaký z toho máte pocit?
Kurz koruny ovlivňují spekulativní a dlouhodobé toky peněz. Toto byly toky spekulativní. Při jmenování jsem řekl: Předpokládejme, že v červenci budou úrokové sazby na určité úrovni a budou preventivně působit proti poptávkové inflaci. Na prvním zasedání bankovní rady, které v létě povedu, doporučím ponechat stabilní úrokové sazby po určitou dobu a vyhodnocovat nová data z ekonomiky. A pak společně rozhodneme, co dál. Obchodníci s měnou na devizovém trhu nabyli dojmu, že sazby nemusí jít tak vysoko, jak čekali, a proto koruna oslabila. Kdybych řekl, že se sazby budou dále rychle zvyšovat, koruna posílí.
ČNB však následně proti oslabení kurzu intervenovala. Zvedl jste pro toto mimořádné opatření ruku?
Na to nemohu odpovědět, protože zde – na rozdíl od standardního měnového zasedání o nastavení úrokových sazeb – nezveřejňujeme, jak kdo hlasoval.
Mohlo by vás zajímat: Kooperativa, ČPP a ERV se vrací na výsluní v anketě Pojišťovna roku 2021
Kolega z bankovní rady Tomáš Holub nicméně otevřeně říká, že byl pro.
Myslím si, že není správné to říkat. Musíme ctít pravidla o informování finančních trhů a veřejnosti, která jsou předem jasně nastavená.
Nemáte obavy, že koruna s Michlem v čele ČNB bude spíše dál oslabovat?
Chci silnou korunu na základě dlouhodobých peněžních toků do země a zájmu investorů o Česko. Koruna již trendově neposiluje od roku 2008. Všichni jen vyhodnocují krátkodobé výkyvy, ale tuto podstatnou změnu nevnímají. Koruna bude silná jedině tehdy, když budeme mít dlouhodobě vyrovnané veřejné finance. Když budeme mít silný export a přebytkovou obchodní bilanci a zároveň se nebude zhoršovat běžný účet platební bilance. Nic z toho teď Česko nesplňuje.
Čím si změnu tohoto trendu vysvětlujete?
Může to být změnou struktury české ekonomiky, přepnuli jsme z exportu a přílivu přímých zahraničních investic na spotřebu a dluhy. To je potřeba změnit, proto se hlásím k rašínovskému heslu Pracovat a šetřit.
Zvyšování úrokových sazeb tedy nedává smysl?
Další razantní zvyšování sazeb dává smysl až v případě hrozící silné poptávkové inflace. Nyní je u nás ale ze dvou třetin inflace nákladová, dovezená – nedokážeme přes zvyšování sazeb snížit cenu elektřiny, plynu nebo benzinu.
Mohlo by vás zajímat: Abeceda pojištění majetku s Pillow: B jako Budova
Část bankovní rady i dalších odborníků však tvrdí, že výrazný vzestup sazeb by ji dokázal utlumit.
Zkrotit tento typ inflace a rizika z ní plynoucí do budoucna vyžaduje více než změnu sazeb, na něž se zužuje debata v médiích. Nákladová inflace ekonomikou prostě proletí a nikdo na světě s tím nic nezmůže. Česká národní banka by ji měla komunikovat jako výjimku z plnění inflačního cíle. Klíčem je, aby z toho nevznikla poptávková inflace. Můžeme dělat preventivní kroky, aby se tak nestalo.
O jaké kroky půjde?
Za prvé, je třeba držet sazby na vyšší úrovni proti normálu. Za druhé, zároveň bude nutné snížit míru zadlužování země. A v této snaze je potřeba podpořit vládu. Méně zadlužování rovná se další brzdění růstu množství peněz v ekonomice, což se rovná menší inflaci v budoucnu. A za třetí, ještě jedna podstatná věc – nesmíme si zvyšovat mzdy více, než je růst produktivity práce.
Objevují se však názory, že bez dalšího růstu sazeb nastane v Česku turecký scénář, inflace v desítkách procent. Nehrozí to?
Turecký scénář v Česku je z odborného pohledu nepřijatelné srovnání. Podle hodnocení Mezinárodního měnového fondu má Turecko netransparentní rozpočtové hospodaření. Tempa růstu úvěrů jsou v Turecku nesrovnatelně vyšší, peněžní zásoba roste meziročně o 60 procent. Velký vliv na to mají významné komerční banky ve státních rukou.
Mohlo by vás zajímat: Implementace PRIIPs krok za krokem aneb důležité změny pro pojišťovny
Tedy zcela jiná ekonomika. To ale asi střadatele v Česku moc neuklidní.
Uvědomuji si, že lidé budou chtít vidět výsledky. Vedení bankovní rady budu přebírat v červenci. V tu dobu bude v zemi zřejmě dále rekordně vysoká inflace, kolem 15 procent, možná více. Cílem bude postupný návrat inflace k úrovni dvou procent.
Kolik času to zabere?
Předpokládám, že to bude trvat dva roky. Tři zmiňované základní kroky, které dosažení tohoto cíle vyžaduje, musí nastat současně.
Komentáře
Přidat komentář