Výši ztrát vyčíslili odborníci z Centra dopravního výzkumu (CDV) podle vlastní certifikované Metodiky výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. „Zahrnuje jak samotné ztráty, které v důsledku dopravní nehody vzniknou (hmotné škody a ztráty na produkci), tak i všechny náklady s dopravní nehodou související (náklady na zdravotní péči, policii, hasičský záchranný sbor, soudy, pojišťovny, sociální náklady a náhrady škod),“ vysvětluje Alena Vyskočilová, vedoucí Oblasti hodnocení bezpečnosti a strategií CDV.
Mohlo by vás zajímat: Miloš Velíšek: Konkurenční mír v autopojištění nikdy nezavládl, a proč taky
Pro lepší představu jsou celkové náklady a ztráty schematicky rozděleny níže na náklady přímé a nepřímé. Přímé náklady vznikají bezprostředně po dopravní nehodě. Nepřímé náklady pak představují náklady a ztráty vznikající až s časovým odstupem po dopravní nehodě. Je třeba zdůraznit, že se tyto nepřímé náklady zpravidla všechny nepromítnou do ekonomiky v roce, ve kterém k nehodě došlo, ale přesouvají se do nákladů let budoucích. To se týká zejména položky ztráty na produkci, která vyjadřuje hrubý domácí produkt, jež by daná osoba vytvářela, pokud by nebyla usmrcena nebo těžce zraněna.
Ekonomické ztráty za rok 2018 podrobněji
Celkové ztráty za rok 2018 bylo možné vyčíslit až s časovým odstupem, neboť některé položky vstupující do výpočtu byly zveřejněny až v následujícím roce. Pro jednotlivé nákladové položky byly vyčísleny jednotkové ztráty na usmrcenou nebo zraněnou osobu při dopravní nehodě a také na nehodu, při které došlo pouze k hmotné škodě.
Mohlo by vás zajímat: Vichřice a pojištění. Jak postupovat při hlášení škod a co si ohlídat?
Výše jednotkových ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2018 je uvedena v následující tabulce ve sloupci „Ztráta na osobu (nehodu)“. Kromě těchto údajů jsou v tabulce uvedeny celkové počty usmrcených a zraněných osob a také celkový počet nehod jen s hmotnou škodou. Po vynásobení těchto čísel s jednotkovými náklady získáme celkovou výši ztrát z dopravní nehodovosti, která je 80,1 mld. Kč. Jedná se o 1,5 % hrubého domácího produktu v ČR v roce 2018.
Jaká byla situace v jednotlivých krajích?
V tabulce následující tabulce jsou uvedeny celkové ztráty z dopravních nehod v roce 2018 v jednotlivých krajích. Pro lepší srovnání jsou celkové částky přepočteny na 1 obyvatele a na 1 km silnic daného kraje. Z dat vyplývá, že v přepočtu na jednoho obyvatele byly nejvyšší ztráty ve Středočeském a Ústeckém kraji, hl. městě Praze a Jihočeském kraji. Naopak nejnižší ztráty na jednoho obyvatele byly zaznamenány v Královéhradeckém, Libereckém, Pardubickém a Karlovarském kraji. Co se týká přepočtu ztrát na délku silniční sítě, nejvyšší ztráty byly evidovány v hl. městě Praze, následoval kraj Moravskoslezský, Ústecký, Jihomoravský a Zlínský. Nejnižší ztráty na kilometr silnic byly v kraji Plzeňském, Jihočeském a v kraji Vysočina.
Zvýšení nákladů u všech typů nehod
V roce 2018 došlo ke zvýšení celkových nákladů u všech typů nehod. Důvodem byl mimo jiné i nárůst usmrcených a zraněných osob oproti roku 2017. V roce 2018 došlo i k mírnému zvýšení počtu nehod registrovaných Policií ČR.
Proč ztráty kalkulujeme?
Výše celkových ztrát z dopravní nehodovosti poskytuje přehled o tom, kolik dopravní nehody stojí stát, potažmo občany. „Dále tvoří důležité vstupní údaje kupříkladu k dopravně-inženýrským analýzám, jejichž cílem je vyhodnotit návratnost daného dopravně-bezpečnostního opatření,“ uvádí Ondřej Valach z Centra dopravního výzkumu. „Realizací skutečně efektivních opatření, jako mohou být úprava křižovatky, instalace svodidel apod., dojde nejen k úspoře finančních prostředků, ale také ke zvýšení bezpečnosti, snížení počtu a závažnosti dopravních nehod a naplnění cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu,“ doplňuje Veronika Valentová, ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií CDV.
Mohlo by vás zajímat: Přetrvávající výzvy pro německé pojišťovnictví
Nehodovost a Národní strategie bezpečnosti silničního provozu
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu je základním a jediným dokumentem na vládní úrovni, který stanovuje strategické potřeby snižování nehodovosti a vytváří podmínky pro ochranu zdraví a životů občanů v provozu na silničních komunikacích.
„Na jeho základě jsou jednotlivými ministerstvy, kraji, obcemi a dalšími subjekty realizována různá dopravně-bezpečnostní opatření. Jejich cílem je snížení počtu a závažnosti dopravních nehod, to znamená snížit do roku 2020 počet usmrcených v silničním provozu na úroveň průměru evropských zemí a současně oproti roku 2009 snížit o 40 % počet těžce zraněných osob,“ říká Tomáš Neřold, vedoucí Samostatného oddělení BESIP.
Naplněním cílů Národní strategie by tak mohlo dojít v roce 2020 ke snížení celkových ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích, což by znamenalo výraznou úsporu na výdajové straně státního rozpočtu. Alespoň část uspořených prostředků by tak mohla být investována do dalších preventivních i represivních opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu, neboť v mezinárodním srovnání se ČR stále udržuje pod průměrem EU28.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Vyděrač, který platí svým obětem
Bohužel ani v roce 2018 nebyl hlavní cíl Národní strategie v počtu usmrcených dosažen. Ve srovnání s rokem 2017 vzrostl počet usmrcených do 24 hodin o 63 osob, do 30 dnů o 81 osob. Oproti stanovenému předpokladu uvedenému ve Strategii pro rok 2018 zemřelo do 24 hodin o 172 osob více, do 30 dnů o 232 osob více.
V roce 2018 tak pokračuje zaostávání v dosažení předpokládaného stavu do roku 2020. Počet usmrcených v roce 2018 zaostal za předpokladem o 43,8 % pro usmrcené osoby do 24 h, a dokonce o 54,5 % pro usmrcené osoby do 30 dnů. V roce 2018 Policie ČR šetřila 104 764 nehod - oproti roku 2017 to je o 943 více. Hmotná škoda odhadnutá policisty na místě byla vyčíslena na 6,548 mld. Kč. Oproti roku 2017 se jedná o nárůst ve výši 232 mil. Kč.
Celkový dopad ztrát
Dopad ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích je velmi výrazný, a to jak na samotné viníky a oběti nehod, tak v podstatné míře na stát a pojišťovny. Stejně jako v předchozích letech jsou součástí výsledků subjektivní náklady, to znamená i náhrady škody stanovené soudy. Vyčíslují se prostřednictvím stanovení průměrné výše odškodnění dle typu následků dopravní nehody. Průměrná výše náhrady škody na 1 usmrcenou osobu činila 830 000 Kč a jedné těžce zraněné osobě bylo přiznáno odškodnění ve výši 377 000 Kč.
Komentáře
Přidat komentář