V roce 2016 vyšetřila Policie ČR 98 864 nehod. Celkové ekonomické ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2016 se vyšplhaly na 69,4 mld. Kč, což představuje 1,45 % hrubého domácího produktu (HDP) za rok 2016. Zemřelo 611 osob, 2 530 bylo těžce zraněno, 24 486 lehce. „K výpočtu jsme použili vlastní certifikovanou metodiku aktualizovanou v roce 2017. Finální čísla jsme mohli uzavřít až po detailním dopočítání všech ztrát, které bylo možno ekonomicky vyhodnotit až v tomto roce“, říká Ondřej Valach, specialista CDV na výpočet ztrát z dopravní nehodovosti.
Každá dopravní nehoda se finančně projeví v mnoha oblastech našeho života. Jsou do ní započítány náklady na zdravotní péči účastníka dopravní nehody, práci dopravních policistů, hasičů, soudců i lidí ze státní správy. Promítají se zde také škody pojišťoven a odškodnění pro oběti dopravních nehod. Stát přichází o hospodářský přínos zraněné nebo usmrcené osoby a naopak musí investovat do jejího zdravotního a sociálního zabezpečení. Proto zde hovoříme celospolečenských ztrátách.
Ekonomické ztráty za rok 2016
Podle výsledků Centra dopravního výzkumu stojí dopravní nehody stát a společnost průměrně:
- 1 usmrcená osoba 19 411 000 Kč
- 1 těžce zraněná osoba 5 094 200 Kč
- 1 lehce zraněná osoba 668 500 Kč
- 1 nehoda pouze s hmotnou škodou 364 500 Kč
Jestliže tato čísla vynásobíme počtem nehod dle daného typu zranění, vyšplhá se celková ztráta na více než 69 miliard korun, což představuje 1,45 % HDP v roce 2016.
Vývoj výše celospolečenských ztrát zaznamenal oproti předchozímu roku mírný nárůst, který je dán především vyšším počtem nehod pouze s hmotnou škodou.
Jaký to má vliv na státní rozpočet?
Dopad ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích je velmi výrazný, a to jak na samotné viníky a oběti havárií, tak v podstatné míře i na stát a pojišťovny. „Za rok 2016 měly vzniklé ztráty dopad na státní rozpočet ve výši 7 975 mil. Kč, což je 11,5 % celkových ztrát, které tvoří 69 358 mil. Kč“, říká Alena Vyskočilová z Centra dopravního výzkumu.
Vzniklé ztráty částečně hradí níže uvedená ministerstva:
- Ministerstvo zdravotnictví částečně hradí náklady na zdravotní péči, které tvoří cca 0,27 % z celkových ztrát z dopravní nehodovosti.
- Ministerstvo vnitra hradí veškeré náklady spojené s výkonem policie na místě dopravní nehody. Dále se podílí na úhradě nákladů na hasičský záchranný sbor (HZS). Celkově se Ministerstvo vnitra podílí na celkových ztrátách 1,97 %.
- Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud hradí personální a administrativní náklady spojené s daným řízením týkajícím se dopravní nehody, jedná se o cca 1,09 % z celkových ztrát.
- Ministerstvo práce a sociálních věcí, kde se jedná o vyplacené sociální výdaje v důsledku dané dopravní nehody vycházející ze stávajících platných předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění, jedná se o cca 2,22 % celkových ztrát.
- Ministerstva dopravy se vzniklé ztráty po ekonomické stránce dotýkají minimálně. Jedná se o škody způsobené na komunikaci, tj. 0,18 %.
Nejvyšší nákladovou položkou jsou ztráty na produkci, které mají nejvyšší dopad na příjmovou stránku státního rozpočtu. V důsledku vzniklých ztrát na produkci (usmrcená nebo zraněná osoba není schopna vyprodukovat určitou výši hrubého domácího produktu) se snižuje výše hrubého domácího produktu (HDP) a tím i daňový příjem do státního rozpočtu.
V roce 2016 došlo ke zvýšení celkových nákladů u nehod s těžkým i lehkým zraněním a také u nehod pouze s hmotnou škodou. Důvodem je zvýšení počtu registrovaných nehod Policií ČR. Naopak pokles byl zaznamenán u počtu zemřelých, který byl dán snížením počtu tohoto typu nehod.
Mohlo by vás zajímat: Analýza ČKP: Cena povinného ručení dosáhla svého dna
Výše celkových ztrát z dopravní nehodovosti poskytuje přehled o tom, kolik dopravní nehody stojí stát, potažmo občany, dále tvoří důležité vstupní údaje do dopravně‐inženýrských analýz, jejichž cílem je vyhodnotit efektivnost daného dopravně‐bezpečnostního opatření, strategických materiálů atd.
„Realizací skutečně efektivních opatření, což lze hodnotit právě díky kvalitnímu vyčíslení celospolečenských ztrát, dojde nejen k úspoře finančních prostředků, ale také ke zvýšení bezpečnosti, snížení počtu a závažnosti dopravních nehod a naplnění cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“, doplňuje Alena Vyskočilová.
Zvyšující se počet nehod a Národní strategie bezpečnosti silničního provozu
V roce 2016 šetřila Policie ČR 98 864 nehod, což je o 5 797 dopravních nehod více než v roce 2015, s těmito nepříznivými výsledky:
Stát není k těmto nepříznivým výsledkům lhostejný. Snaží se o naplnění cílů závazného dokumentu vydaného Ministerstvem dopravy ‐ Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Ta vytyčuje cíle, základní principy a návrhy konkrétních opatření směřujících k zásadnímu snížení nehodovosti na silnicích v České republice.
Mohlo by vás zajímat: Talanx kupuje tureckou pojišťovnu od Američanů
Na základě tohoto dokumentu vydaného Ministerstvem dopravy realizují jednotlivá ministerstva, kraje, obce a další subjekty různá dopravně‐bezpečnostní opatření. Jejich účelem je snížení počtu a závažnosti dopravních nehod a tím naplnění cílů Národní strategie, to znamená snížení do roku 2020 počtu usmrcených v silničním provozu na úroveň průměru evropských zemí a současně oproti roku 2009 snížit o 40 % počet těžce zraněných osob.
Naplněním cílů Národní strategie by tak mohlo dojít v roce 2020 ke snížení celkových ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích, což by znamenalo výraznou úsporu na výdajové straně státního rozpočtu. Alespoň část uspořených prostředků by měla být investována do dalších preventivních i represivních opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu, neboť v mezinárodním srovnání se ČR propadá stále hlouběji pod průměr EU28.
Alena Vyskočilová
vedoucí oblasti hodnocení bezpečnosti a strategií CDV
Ondřej Valach
výzkumný pracovník CDV
Komentáře
Přidat komentář