Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 spotřebitelské ceny vzrostly o 3%, k čemuž přispívala svižná jádrová inflace i zvýšená dynamika regulovaných cen a cen potravin. V nejbližších měsících se inflace zvýší zřetelně nad horní hranici tolerančního pásma cíle, a to především vlivem cenových dopadů změn nepřímých daní v podmínkách přetrvávajících domácích fundamentálních inflačních tlaků. Inflační tlaky z domácí ekonomiky na začátku letošního roku přitom přechodně vzrostou, a to v důsledku vládních opatření zvyšujících spotřebu domácností.
Poté však budou postupně oslabovat zejména v návaznosti na zvolňující, byť stále robustní dynamiku mezd. V protiinflačním směru bude na inflaci působit také dočasný pokles dovozních jádrových cen, zvolnění růstu regulovaných cen a následně i cen potravin. Inflace se tak na horizontu měnové politiky sníží do blízkosti 2% cíle, což bude podpořeno zpřísněním měnových podmínek zezačátku letošního roku. Pokles inflace však bude brzděn předpokládanými cenovými dopady změn nepřímých daní.
Ty zůstanou kladné i v roce 2021, a celková inflace se tak bude pohybovat lehce nad cílem. Měnověpolitická inflace se bude oproti celkové inflaci nacházet níže a na horizontu měnové politiky bude na cíli (GrafI.2).
Z hlediska struktury bude růst tržních cen nadále nejvíce tažen jádrovou inflací. Dynamika cen potravin letos zůstane vysoká, poté se sníží vlivem postupného zmírnění domácích poptávkových tlaků a zvolnění růstu cen dovážených potravin.Ceny pohonných hmot se budou převážně snižovat v návaznosti na klesající výhled cen ropy. Aktuálně výrazný růst regulovaných cen zeslábne.
Mohlo by vás zajímat: Glosa: Poučení z fyziky? Dnešním vyspělým ekonomikám chybí hybná síla
Růst české ekonomiky zvolnil, bude však postupně zrychlovat v návaznosti na oživení zahraniční poptávky (GrafI.3). Růst HDP bude nadále tažen zejména zvyšujícími se spotřebními výdaji. Solidní dynamika spotřeby domácností bude odrážet pokračující, byť postupně zvolňující růst jejich příjmů.
Fiskální politika bude k růstu domácí poptávky přispívat především prostřednictvím zvýšení platů ve veřejné sféře, důchodů a dalších sociálních dávek. Porostou však také vládní investiční výdaje, které budou podporovány čerpáním evropských fondů.
Naopak soukromé investice procházejí útlumem, který odráží zpomalení hospodářského růstu v eurozóně. Tento faktor během letošního roku odezní a celkové investice obnoví svou kladnou dynamiku.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Rok 2020 ve stínu Brexitu a negativních rozhodnutí vlády
Oživení růstu zahraniční poptávky se promítne i v kladných příspěvcích čistého vývozu k růstu HDP. Uvedené faktory v souhrnu povedou k postupnému mírnému zrychlování ekonomického růstu, který se v příštím roce vrátí do blízkosti dlouhodobého tempa.
Vlivem pokračujícího růstu ekonomické aktivity přetrvává napětí na trhu práce, které se však již také nachází za vrcholem.
Při přetrvávajícím nedostatku volné pracovní síly na straně jedné a slábnoucí poptávce po práci na straně druhé zůstane růst celkové zaměstnanosti utlumený.
Míra nezaměstnanosti setrvá poblíž současných velmi nízkých hodnot.
Dynamika mezd se bude zvolna snižovat ke své dlouhodobě rovnovážné úrovni, její zpomalování však bude tlumeno dalším zvýšením minimální mzdy a růstem platů v netržní části ekonomiky.
Po zpevnění na počátku letošního roku zůstane kurz v jeho dalším průběhu stabilní, v příštím roce bude lehce posilovat (GrafI.4). Prognóza kurzu je pro první čtvrtletí 2020 nastavena na hodnotě 25,3 CZK/EUR.
Mohlo by vás zajímat: Vichřice a pojištění. Jak postupovat při hlášení škod a co si ohlídat?
Na této hladině kurz setrvá až do začátku příštího roku. Vliv dočasného dalšího rozšíření úrokového diferenciálu vůči zahraničí bude totiž vyvažován jen slabým ekonomickým a cenovým růstem v zahraničí, a to v podmínkách jen postupně odeznívajícího negativního globálního sentimentu.
Následně bude kurz posilovat jen lehce a k hladině 25 CZK/EUR se dostane až na konci příštího roku. Ve směru zpevňování kurzu bude přitom na celém horizontu prognózy působit zejména pokračující reálná konvergence české ekonomiky.
S prognózou je konzistentní nejprve nárůst domácích tržních sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině roku2020 (GrafI.5).
Počáteční nárůst úrokových sazeb odráží především přetrvávající zvýšené domácí inflační tlaky, které budou krátkodobě zesíleny opětovným výrazným zvýšením minimální mzdy a dalšími vládními opatřeními podporujícími růst spotřeby domácností.
Ve směru zvýšení sazeb dále působí také sekundární dopady změn nepřímých daní, které ovlivní cenový vývoj v roce 2020 a na začátku roku 2021.
V následném poklesu domácích úrokových sazeb se odrazí zmírnění domácích inflačních tlaků v prostředí stále velmi uvolněné měnové politiky v eurozóně.
Bankovní rada ČNB na únorovém měnovém jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 2,25 %.
Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 3,25 % a diskontní sazby na 1,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, tři členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni.
Bankovní rada vyhodnotila bilanci rizik prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnanou. Protiinflačním rizikem prognózy je budoucí vývoj měnového kurzu.V rámci vnějších předpokladů prognózy nadále zůstává rizikem možné pozvolnější oživování růstu zahraniční poptávky. Rizikem prognózy v opačném směru je možný rychlejší cenový růst vlivem silnějších domácích inflačních tlaků.
Komentáře
Přidat komentář