Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o jarní makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Se základním scénářem jarní prognózy je konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb. Ve světle nových skutečností vyhodnotila bankovní rada na jednání rizika a nejistoty jarní prognózy jako výrazně proinflační a působící ve směru potřeby dalšího znatelného zpřísnění měnové politiky.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Besperát: Mám v genech nebojácný přístup k řešení krizí všeho druhu
Růst globální ekonomiky brzdí válka na Ukrajině a protiepidemická opatření v Číně. Země platící eurem zatím odolávají nepříznivému geopolitickému vývoji, takže výhled hrubého domácího produktu v efektivní eurozóně se pro letošní rok posouvá lehce výše. Naopak výhled pro rok 2023 se mírně zhoršil. Do vyššího výhledu cen průmyslových výrobců se promítá složitá situace v dodávkách materiálů a komponent v kombinaci s cenou ropy, která je oproti jarní prognóze vyšší. Současně se přehodnocuje výše i spotřebitelská inflace. Během následujících měsíců se očekává několikeré zvýšení úrokových sazeb Evropské centrální banky, a proto se výhled zahraničních tržních sazeb posouvá mírně nahoru.
Aktuální cena ropy Brent i její výhled jsou ve srovnání s předpoklady stávající prognózy vyšší. Očekávaný kurz eura vůči dolaru je slabší na celém horizontu prognózy vlivem razantnějšího zpřísňování měnové politiky americkou centrální bankou.
Mohlo by vás zajímat: Je sex v autě obvyklým provozem vozidla?
Domácí inflace se během druhého čtvrtletí dále výrazně zvyšovala a v květnu dosáhla 16 %. Nacházela se zhruba o jeden procentní bod nad prognózou. Na tom se více než z poloviny podílela vyšší než očekávaná jádrová inflace z důvodu nečekaně silného růstu cen obchodovatelných i neobchodovatelných statků. Na dynamice cen služeb se přitom nejvýrazněji podílejí zejména imputované nájemné a ceny v restauracích a kavárnách. Dražší, než se očekávalo, byly v květnu také pohonné hmoty. Růst cen potravin a regulovaných cen byl ve srovnání s jarní prognózou rychlejší jen mírně. Podle jarní prognózy bude letos inflace dosahovat dvouciferných hodnot, ale v první polovině příštího roku se rychle sníží a na jeho konci se vrátí do blízkosti 2% cíle.
Meziroční růst hrubého domácího produktu byl v prvním čtvrtletí letošního roku oproti prognóze o jeden procentní bod rychlejší. Na odchylce od prognózy se téměř výhradně podílela silnější než očekávaná investiční aktivita. K tomu došlo navzdory rychlému zdražování kapitálových statků a nárůstu nejistoty v souvislosti s propuknutím války na Ukrajině. Nad prognózou se nacházela i dynamika vývozu a dovozu, přičemž příspěvek čistého vývozu zhruba odpovídal očekávání. Spotřeba domácností a zásoby se pak vyvíjely v souladu s predikcí. Dynamika spotřeby vlády naopak zaostala za očekáváním. Podle jarní prognózy by měla česká ekonomika během letošního roku výrazně zpomalit svůj růst a ve druhém pololetí dokonce meziročně mírně poklesnout. V příštím roce dojde k oživení ekonomického růstu.
Mohlo by vás zajímat: UNIQA pojišťovna v prvním čtvrtletí posílila hlavně v životním pojištění
Průmyslová produkce se v dubnu dále meziročně propadla, což však bylo převážně dáno vysokou srovnávací základnou loňského roku. Předstihové indikátory zatím nesignalizují výrazné oslabení aktivity v průmyslu. Růst stavební výroby v dubnu meziročně zvolnil, stejně jako růst tržeb v maloobchodě.
Napětí na domácím trhu práce se stále mírně zvyšuje. Podíl nezaměstnaných osob se v dubnu a květnu mírně snižoval, zatímco prognóza již očekávala jeho nárůst. To bylo způsobeno lepším uplatňováním uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce. Růst průměrné mzdy v tržních odvětvích zůstal v prvním čtvrtletí svižný, byť byl oproti prognóze o něco pomalejší.
Kurz koruny vůči euru je v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí o 2,5 % slabší než v jarní prognóze. To je i přes narůstající kladný úrokový diferenciál dáno skokovým květnovým oslabením domácí měny, které odráželo změnu sentimentu na finančních trzích ohledně budoucího vývoje domácích úrokových sazeb. Dalšímu oslabování koruny brání intervence České národní banky na devizovém trhu. Shrneme-li naplňování jarní prognózy, byly květnová inflace i ekonomický růst v prvním čtvrtletí o zhruba jeden procentní bod vyšší. Průměrná mzda v národním hospodářství v prvním čtvrtletí a podíl nezaměstnaných osob v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí byly naopak nižší.
Mohlo by vás zajímat: Chudé trvalé následky úrazu již nejsou třeba
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty jarní prognózy jako výrazně proinflační a působící ve směru potřeby dalšího znatelného zpřísnění měnové politiky. Proinflačně působí rychlejší růst cen doma i v zahraničí. To je dáno mimo jiné prudkým zdražením energií a komodit v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska. Proinflačním rizikem je i slabší kurz koruny a hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání u 2% cíle ČNB. Dalším proinflačním rizikem je možnost méně restriktivního působení fiskální politiky v letošním a příštím roce. Nejistotami jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině a budoucí nastavení měnové politiky v zahraničí.
V této situaci bankovní rada přistoupila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Reaguje tím na pokračující výrazný nárůst inflačních tlaků v české ekonomice. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou České národní banky, přičemž jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Další kroky měnové politiky se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB nemění svoji strategii aktuálně prováděných devizových intervencí. Pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů má ČNB dostatečné devizové rezervy, a to i v mezinárodním srovnání.
Mohlo by vás zajímat: Robert Stejkora: Už žádné smrákání…
„I když si myslím, že vyšší inflace obecně Česku pomáhá dostat se skrze tlak na růst mezd blíže úrovni zemí EU15, i růst cen musí mít svoje limity. A ty byly překročeny. Měnová politika České národní banky však už nemůže zvládnout tak vysokou inflaci sama. Růst cenové hladiny je v tuzemsku nyní tažen převážně vysokou spotřebitelskou poptávkou. V kombinaci s výpadky dodávek zboží jde o dokonalý inflační koktejl. Je proto na čase, aby vláda ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou do celé záležitosti vstoupila a přehnanou poptávku obyvatel zchladila. Například tím, že omezí příliš vysoké státní výdaje a zruší různé daňové výjimky a nesystémové příspěvky, jež naopak spotřebitelskou poptávku podporují a pomáhají tak inflaci držet vysoko,” říká generální ředitel fintech skupiny Orka Ventures Ondřej Šmakal.
Mohlo by vás zajímat: Exkluzivní fotogalerie: Jak proběhlo předávání cen ankety Pojišťovna roku
„Ačkoli řada analytiků hovoří hlavně o dovezené inflaci, mně při pohledu na statistická data připadá, že se podstatná část růstu cenové hladiny generuje naopak skrze domácí poptávku. Zatímco ceny energií vzrostly v Česku zhruba podobně jako v jiných zemích, tempo zdražování služeb patří k nejvyšším v celé EU. Z tohoto pohledu dává další zvýšení úrokových sazeb ČNB smysl a mělo by časem zafungovat. Nárůst základních úrokových sazeb se zároveň promítne také do dění na realitním trhu. Rozhodnutí centrální banky mimo jiné ještě posílí trend posledních týdnů a měsíců, kdy přibývá rozestavěných domů, bytů a developerských projektů k prodeji. Řadě firem a menších soukromníků už zkrátka došly peníze na financování výstavby a takových případů bude přibývat,“ uvádí spoluzakladatele investiční společnosti K&L Rock Group Erik Kmeť.
Počítáno na hypotéku 3 miliony korun se splatností 30 let je splátka při sazbě 2 % 11 088 Kč. Při sazbě 8 % je to pak 22 012 korun. „Zároveň se lidem prodraží nejen nové hypotéky, ale i ty stávající. Po refixaci může měsíční splátka vzrůst i na dvojnásobek původní výše. Tempo růstu cen nemovitostí tak bude v důsledku vysokých úrokových sazeb zpomalovat, v některých lokalitách a u některých typů nemovitostí pravděpodobně uvidíme i cenovou stagnaci nebo dokonce mírný pokles. Zkoriguje se tak míra nadhodnocení cen nemovitostí, jež podle ČNB v Česku dosahovala až 40 %,“ doplňuje Erik Kmeť.
Mohlo by vás zajímat: Swiss Re: Stav blízký stagflaci zatěžuje neživotní pojištění
Podle Daniela Gorola, hypotečního analytika ze společnosti Ušetřeno.cz, se hypotéky stanou nedostupným zbožím pro většinu obyvatel. „Na počátku roku stačilo domácnosti, aby měla celkový čistý příjem kolem 32 300 Kč pro dosažení 3 milionové hypotéky při 4% úroku. Nyní, po zvýšení sazeb ČNB, kdy očekáváme, že hypotéky vzrostou k 8 %, bude domácnost potřebovat téměř 50 000 Kč. Měsíční splátka zároveň dosáhne 22 013 Kč, což je o 7 709 Kč více než pokud by si hypotéku domácnost vzala na počátku roku.
Kromě úvěrů banky sice postupně zvýší úrokové sazby také u spořicích účtů a termínovaných vkladů, s ohledem na výši inflace ale půjde podle Kmetě jen o kosmetickou úpravu. „Pokud budou lidé chtít alespoň částečně zachovat kupní sílu jejich úspor, bez investování se neobejdou. V tomto ohledu však doporučuji být nadále opatrný, dílčí propady na rizikovějších aktivech, jako jsou akcie, se mohou objevovat ještě nejméně do konce roku. My v našem fondu nicméně postupně přecházíme z obezřetnostního nastavení do neutrálního a postupně začneme akciové pozice opět s rozmyslem budovat. Z minulosti nicméně víme, že propady trhů definitivně končí zpravidla až ve chvíli, kdy centrální banky přestanou zvyšovat úrokové sazby,“ doplňuje Kmeť.
Mohlo by vás zajímat: Ekonomické dopady zastavení dodávek energetických surovin z Ruska do Evropy
Bezprostřední dopady zvýšení úrokových sazeb ČNB budou na finančních trzích viditelné už během několika dní. Banky nové úrokové sazby promítnou do cen hypoték a do rizikových přirážek úvěrů. „To znovu prodraží financování nemovitostí ve všech případech, kde bankovní domy figurují jako jeden ze zdrojů peněz – ať už půjde o koupi bytu či domu na hypotéku fyzickými osobami, novou developerskou výstavbu nebo transakce na poli komerčních nemovitostí. Nejedná se však o žádné překvapení, financování se zdražuje s růstem sazeb průběžně, cena nyní postoupí na další stupeň a trh se dále ochladí. Nemovitostní akvizice tak budou čím dál častěji provádět hlavně ti, kteří mají dostatek vlastní hotovosti,“ dodává ředitel realitního fondu Schönfeld & Co Miloš Filip.
„Ke klesající poptávce se navíc přidá rostoucí nabídka ze strany subjektů, pro které začne být ekonomicky nepříjemné financovat nemovitost úvěrem s plovoucí úrokovou sazbou. Dramatický pokles cen však nečekám, protože zejména bytová výstavba je v Česku stále nedostatečná a náklady na stavební práce a materiály dál rostou. Spíše se tak dočkáme zpomalení tempa růstu cen nemovitosti, v horším případě jejich stagnaci. Kupující si budou moci více vybírat lokalitu a v ní kvalitní investičně zajímavé nemovitosti s bonitními nájemci. Z pohledu investorů sice nemovitosti nebudou závodníkem s aktuální inflací “na steroidech”, na dlouhodobé atraktivitě ale příliš neztratí. Na trhu není moc jiných konzervativních aktiv, jež by dokázala nyní za inflací alespoň pokulhávat a z dlouhodobého pohledu 5-10 let dokonce reálnou hodnotu peněz udržet. Řada lidí navíc začíná intenzivně vnímat, že jejich úspory v bankách inflace rychle znehodnocuje, a tak peníze přesouvají mimo jiné i do realitního trhu,“ doplňuje Miloš Filip.
Mohlo by vás zajímat: Ekonomické dopady zastavení dodávek energetických surovin z Ruska do Evropy
„Pokud se inflace ukáže jako dlouhodobý jev, například v případě, že bychom skutečně nastoupili trend deglobalizace, pak půjde o jeden z klíčových dějinných zlomů ve vývoji vyspělých i rozvíjejících se ekonomik. V takovém případě se může stát, že centrální banky postupně dospějí k přehodnocení doposud nastaveného inflačního cíle. Místo toho, aby se snažily pomocí úrokových sazeb udržet 2% inflaci, stanoví si nový cíl třeba o jeden procentní bod výše, aby ekonomiku nedusily v příliš hluboké a táhlé recesi,” říká Filip.
„Česká národní banka dnes vrací „devadesátky“. Základní úrokovou sazbu totiž její bankovní rada, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, rozhodla navýšit na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999. Koruna má po oznámení zvýšení tendenci spíše jemně oslabovat. Trh tedy sázel na to, že ČNB „do toho bouchne“ ještě víc. Centrální banka tak zřejmě bude muset nadále intervenovat za silnější korunu prodejem části devizových rezerv, od první půle května už takto vydala více než 125 miliard korun," komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Pokud podle Kovandy ČNB chtěla trhy překvapit coby opravdu odhodlaný bojovník s inflací, měla základní úrok zvýšit nad úroveň 7 procent. Dokonce ani hodnota 7,25 procenta by trhům zřejmě nestačila, neboť s navýšením na takovou cifru nezanedbatelná část mezinárodních měnových obchodníků počítala.
„Další vývoj základní úrokové sazby je nyní značně nejistý, zejména kvůli obměně bankovní rady ČNB a novému guvernérovi. Aleš Michl při jmenování signalizoval, že bude prosazovat stabilizaci základní úrokové sazby. To by tedy znamenalo, že nyní třeba dva až tři měsíce by základní úrok mohl setrvat na úrovni právě sedmi procent, než se bankovní rada rozhodne, jak pak bude postupovat dále. Právě tato signalizace stabilizace úroků je tím, co ekonomové ve své hantýrce označují za projev holubičího postoje. Ten vede k tlaku na oslabování koruny, proti němuž musí ČNB intervenčně zasahovat. Vzhledem k dalšímu stupňování inflačního vývoje však nelze vyloučit, že se inflace v příštích měsících přiblíží k úrovni dvaceti procent. Pokud dojde k výraznějšímu narušení dodávek ruského plynu do EU, tak i výše. To by znamenalo, že i bankovní rada v novém, holubičím složení bude nakonec ještě letos muset zvýšit základní úrokovou sazbu k úrovni osmi procent," uzavírá ekonom Lukáš Kovanda.
Komentáře
Přidat komentář