Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o vyhodnocení aktuálně dostupných informací, které do velké míry souvisejí s ekonomickými dopady války na Ukrajině. Ta významně změnila výhledy zahraničních i domácích veličin, které byly součástí zimní prognózy. S ní byl konzistentní výrazný nárůst tržních úrokových sazeb následovaný jejich postupným poklesem od druhé poloviny letošního roku. Ve světle nových skutečností vyhodnotila bankovní rada na dnešním jednání rizika a nejistoty zimní prognózy jako znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. Tato rizika současně vyvolávají potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu, než předpokládala zimní prognóza.
Mohlo by vás zajímat: Následné vzdělávání nemusí být nudný e-learning
Evropská ekonomika, která se na počátku letošního roku vzpamatovávala z pandemie koronaviru, bude negativně ovlivněna vojenským konfliktem na Ukrajině. Ten spolu se sankcemi proti Rusku vyvolal prudký růst cen energetických, průmyslových i potravinářských komodit. Povede také k déletrvajícím problémům v dodávkách materiálů a komponent. Očekávaný růst zahraničních cen průmyslových výrobců se tak posunul výrazně vzhůru, zejména pak pro letošní rok. Z podobných důvodů byla směrem nahoru přehodnocena také spotřebitelská inflace v eurozóně, i když v menší míře. Očekávané negativní efekty války na Ukrajině stály i za snížením výhledu ekonomické aktivity v efektivní eurozóně v letošním a příštím roce. Predikce zahraničních úrokových sazeb se posouvá směrem nahoru, zejména pak v příštím roce.
Cena ropy Brent roste z důvodu omezené těžby již od začátku letošního roku a po invazi Ruska na Ukrajinu její růst dále zrychlil. Výhled ceny ropy se tak ve srovnání s předpoklady stávající prognózy výrazně zvýšil. Současně došlo k mírnému oslabení kurzu eura vůči dolaru včetně jeho výhledu.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Nejsme právním státem
Domácí inflace se v prvních dvou měsících letošního roku, tedy ještě před vypuknutím války na Ukrajině, dále výrazně zvyšovala a v únoru přesáhla 11 %. Nacházela se tak zřetelně nad prognózou. Za tímto vývojem stál především překvapivě prudký růst cen potravin. Ten odrážel nebývale vysoké ceny světových agrárních komodit spolu s nečekaně silným růstem domácích cen zemědělských výrobců. Válka na Ukrajině, která je jedním z předních světových vývozců pšenice, dále posiluje cenové tlaky v segmentu potravin. K odchylce inflace od prognózy přispěl i znatelně vyšší růst regulovaných cen, zejména energií, a cen pohonných hmot. Jádrová inflace se vyvíjela zhruba v souladu s prognózou. Dosavadní vývoj inflace svědčí o nečekaně silných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky, které jsou dále umocňovány válečným cenovým šokem. Zimní prognóza očekávala, že inflace bude kulminovat v letošním prvním pololetí, následně bude postupně zvolňovat a na horizontu měnové politiky, tj. do poloviny příštího roku, se sníží do blízkosti 2% cíle. Podle aktuálního odhadu však celková inflace v nadcházejících jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká i po celý zbytek letošního roku.
Mohlo by vás zajímat: Pojištění, co zaplatí elektřinu? Raději se mu podívejte pod pokličku
Růst hrubého domácího produktu v závěru loňského roku odpovídal prognóze. V jeho struktuře byla vyšší než očekávaná tvorba zásob zhruba vykompenzována nižšími ostatními výdajovými složkami, nejvíce pak spotřebou domácností. Podle zimní prognózy měla česká ekonomika letos vzrůst zhruba o 3 % a v příštím roce měla její expanze ještě mírně zrychlit. Vypuknutí války na Ukrajině podle našich předběžných odhadů sníží očekávaný ekonomický růst v letošním roce zhruba na polovinu. Výpadek zahraniční poptávky se v domácí ekonomice projeví vedle utlumenějšího vývozu i v nižší investiční aktivitě firem. Dodatečné problémy s dodávkami některých komponent či materiálů prohloubí již tak výrazná nabídková omezení a zřetelně zasáhnou zejména tuzemský automobilový průmysl. Další nárůst cen energií a celkové inflace zároveň letos pravděpodobně negativně ovlivní také spotřebu domácností.
Prognóza inflace a očekávaná skutečnost v 1. čtvrtletí 2022
Průmysl se počátkem roku nadále potýkal s problémy. Podniky trápí značné zdražování výrobních vstupů. I přesto byl lednový růst průmyslové produkce vyjma automobilového průmyslu solidní. V lednu se opět zvýšila i stavební výroba stejně jako tržby v maloobchodě po vyloučení motoristického segmentu, které po prosincovém útlumu rostly 10% tempem.
Mohlo by vás zajímat: 2021: Aviva má solventnostní poměr 244 %. Provozní zisk Hannover Re je +43%
Napětí na domácím trhu práce se stále mírně zvyšuje. Zatímco podíl nezaměstnaných osob se v lednu a únoru snižoval v souladu s prognózou, obecná míra nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku poklesla oproti prognóze o něco rychleji. Řada firem se nadále potýkala s nedostatkem zaměstnanců. Meziroční růst mezd v tržní sféře ve čtvrtém čtvrtletí 2021 nicméně dále zpomalil a za prognózou poněkud zaostal.
Zimní prognóza očekávala nejprve zpevnění koruny a její následné ustálení těsně pod hladinou 24 korun za euro. Kurz koruny vůči euru byl v prvním čtvrtletí oproti zimní prognóze v průměru mírně slabší. Vypuknutí války na Ukrajině vedlo k nadměrným výkyvům kurzu a rychlému oslabování koruny. Česká národní banka na to počátkem března reagovala intervencemi na devizovém trhu. Ve spojení se zklidněním situace na finančních trzích v posledních týdnech to vedlo k posílení kurzu koruny. Intervence ČNB na devizovém trhu již nebyly nějakou dobu potřeba. ČNB proto obnovuje své aktivity v rámci programu odprodeje části výnosů z devizových rezerv, který byl po dobu její intervenční aktivity na devizovém trhu pozastaven. ČNB je v rámci režimu řízeného plovoucího kurzu nadále připravena kdykoliv reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by vedly k narušení hladkého fungování devizového či finančního trhu nebo které by ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu v České republice. ČNB má pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů dostatečné devizové rezervy.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Ivan Špirakus
Shrneme-li naplňování zimní prognózy, únorová inflace byla o 1,3procentního bodu vyšší. Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byla naopak o šest desetin procentního bodu nižší. Ekonomický růst ve čtvrtém čtvrtletí předchozího roku a podíl nezaměstnaných osob v dosavadním průběhu prvního čtvrtletí letošního roku odpovídaly prognóze.
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty zimní prognózy jako znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu. Proinflačně, a to zejména v letošním roce, působí vyšší domácí i zahraniční inflace v jeho dosavadním průběhu, stejně jako prudký růst cen energií a komodit v důsledku války na Ukrajině. Ve stejném směru je i nadále rizikem slabší ukotvení inflačních očekávání u 2% cíle ČNB. Dalším proinflačním rizikem je méně restriktivní působení fiskální politiky v letošním roce v souvislosti s uprchlickou krizí. Naopak protiinflačním rizikem je horší budoucí ekonomický vývoj s dopady do trhu práce a s tím související nižší poptávková inflace.
Mohlo by vás zajímat: Počet škod klientů UNIQA pojišťovny vzrostl meziročně o 9 procent
V této situaci bankovní rada po důkladném zvážení všech aspektů přistoupila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. To je reakcí na další výrazný nárůst inflačních tlaků v české ekonomice. ČNB se přitom rozhodla prozatím částečně odhlížet od přímých dopadů války na Ukrajině do spotřebitelských cen. Na nepřímé cenové dopady těchto tlaků však měnová politika reaguje a reagovat bude, což v delším období zajistí návrat inflace k 2% cíli. Bankovní rada bedlivě sleduje aktuální vývoj a je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby se inflační očekávání dlouhodoběji nevzdálila od 2% inflačního cíle ČNB. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, protože jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Další kroky při nastavování měnové politiky ČNB se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz.
Češi musí připravit na ničivou „válečnou inflaci“
Podle ekonoma Lukáše Kovandy ČNB zvýšením základní sazby na nejvyšší úroveň za posledních více než dvacet let bojuje s nově vyhlíženou inflační vlnou, způsobenou válkou na Ukrajině a souvisejícími sankcemi Západu a odvetnými kroky Ruska. Tato „válečná inflace“ se sčítá s inflací pandemickou, která již sama o sobě atakovala dvouprocentní úroveň. Inflace tak v některých letošních měsících může navzdory dnešnímu zvýšení sazeb atakovat dokonce nevídanou až šestnáctiprocentní úroveň. Celoročně bude inflace činit 12 až 13 procent, což při očekávaném růstu mezd pouze o pět až šest procent znamená největší propad kupní síly obyvatelstva ČR od 90. let.
Mohlo by vás zajímat: Co je inflace a jak ji měříme?
Trh podle Kovandy spekuloval, že ČNB zvýší sazbu dokonce na 5,25 procenta. Toho se ale její bankovní rada zjevně zalekla, neboť příliš vysoké úroky mají dusivý dopad na ekonomiku. Tu už nyní bude tížit právě vysoká inflace a také dopady válečné vřavy na Ukrajině. Pokud se však tíživé ekonomické dopady války, souvisejících sankcí a odvetných kroků Ruska budou stupňovat, třeba v podobě přerušení dodávek ruského plynu do EU, nelze vyloučit růst základní sazby ČNB až k úrovni šesti procent. Pravděpodobnější je však nárůst pouze nejvýše na úroveň 5,5 procenta v příštích měsících. Od přelomu let 2022 a 2022 by měl začít pokles sazeb, jejž si vynutí citelný útlum, ba recese české ekonomiky.
Složitá situace
Podle Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA, je ČNB v tuto chvíli bezesporu ve složitější pozici než před válkou na Ukrajině, protože současný vývoj má výraznější stagflační charakter, tj. jde ve směru vyšší inflace a slabšího růstu ekonomiky. Obecně stagflace je pro centrální banky nepříjemné dilema. Otázkou pro centrální banku tak je, jak agresivně naplňovat svůj mandát dosahování cenové stability a boje s inflací, protože výraznější utahování měnové politiky bude logicky více poškozovat reálnou ekonomiku, která již v samotném globálním stagflačním prostředí bude čelit mnoha nepříznivým vlivům. Po rozhodnutí ČNB a dalším zvýšení úrokových je však patrné, že prioritou pro ČNB stále zůstává boj s inflací, zatímco obavy spojené s podvázáním ekonomického růstu jsou prozatím na druhé koleji.
Mohlo by vás zajímat: Jak krize na Ukrajině narušuje globální dodavatelské řetězce?
Další zvyšování úrokových sazeb již zrychlování inflace v letošním roce podle Jakuba Seidlera nezvrátí. Jak naznačují první přicházející inflační čísla za březen z okolních zemí, inflace dále zrychlí z titulu řady proinflačních faktorů spojených s ruskou válkou na Ukrajině. ČNB se dalším zvyšováním sazeb však snaží zejména zamezit rozvolnění inflačních očekávání domácností a firem pro další roky, aby se zvýšená inflace v ČR neusídlila na delší období. Nelze ani vyloučit, že ČNB své protiinflační úsilí podpoří také více přes kurzový kanál, tj. intervencemi ve prospěch koruny, aby se dovážená inflace tlumila rychleji silnějším kurzem. Tento kanál by na inflaci působil rychleji, ale jeho „síla“ bude záležet na tom, jak výrazně by ČNB nechala korunu posílit. Vzhledem k mimořádným inflačním tlakům a velikosti devizových rezerv ČNB ve výši přesahující 60 % HDP by tento přistup dával dle Seidlerova názoru smysl.
Komentáře
Přidat komentář