Od začátku roku do konce srpna si české nefinanční podniky u bank uložily 59 miliard korun a zároveň měly půjčeno o 34 miliard více než na začátku roku. Rozdíl mezi úsporami a úvěry se tak zvýšil na 120 miliard. „Ještě minulý rok v červnu byl přitom objem podnikových úvěrů vyšší než jejich úspory. Poslední dva roky jsou specifické pomalým růstem či stagnací objemu úvěrů a zvyšováním úložek, znatelný je tento trend hlavně u živnostníků, kteří během 8 měsíců své úspory zvýšili o 11 %, zatímco jejich zadlužení zůstává téměř neměnné. Důvodem je zde kromě strachu se zadlužit v ekonomicky nejistém období i přísnost bank, kde je nyní složitější splnit kritéria pro čerpání úvěru,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovna VZP vystupuje z České asociace pojišťoven
U podniků i živnostníků se v prvních osmi měsících roku mírně zvýšil objem nesplácených úvěrů. Zatímco na začátku roku nesplácely podniky 4,15 % svých dluhů, na konci srpna to bylo již 4,24 %. U živnostníků se ve stejném období jednalo o navýšení z 6,12 % na 6,85 %. Výrazněji přitom objem nesplácených úvěrů po splatnosti rostl v prvních měsících roku.
Češi mají u bank uloženy 3 biliony korun
Významnou hranici překročil v srpnu také objem vkladů domácností, který se od začátku roku do konce srpna zvýšil o 178 miliard a lehce tak překročil 3 biliony korun. V průměru tak na každého obyvatele ČR připadala ke konci srpna úložka ve výši 280 tisíc korun, což je téměř o 27 tisíc více než o rok dříve.
„V souvislosti s diskuzemi o tom, zda lze aktuální vysoké inflaci čelit zvyšováním úrokových sazeb, je vhodné si připomenout, že domácnosti mají u bank uloženo enormní množství peněz. Pokud by začali mít lidé pocit, že vysoká inflace je novým normálem, mohli by začít část z těchto úspor utrácet v ekonomice, a tím dále přiživovat růst cen,“ upozorňuje Věra Kameníčková.
Podle ní jde o jeden z aspektů, který je v diskuzích o inflaci potřeba brát v potaz. Stejně jako vklady, také zadlužení domácností se od začátku roku zvýšilo o 6 %, tedy o 112 miliard, na celkových 1 928 miliard korun.
Mohlo by vás zajímat: Inflace přehledně. Neukrajuje jen z úspor, ovlivňuje i pojištění nebo dluhy
„Zadlužení navyšují zejména úvěry na bydlení. Vzhledem k stále nízkým, ale postupně narůstajícím úrokovým sazbám hypoték a rychle se zvyšujícím cenám nemovitostí si lidé nyní často pořizují hypoteční úvěry na nákup nemovitostí v obavě, že později si to nebudou moci dovolit,“ komentuje Věra Kameníčková.
K rychlejšímu nárůstu objemu úvěrů docházelo zejména od května, kdy se začala uvolňovat protipandemická opatření. Objem úvěrů na bydlení na konci srpna tvořil 1 535 miliard korun, objem úvěrů na spotřebu pak 274 miliard a zbytek tvořily ostatní typy úvěrů.
Domácnosti dobře splácejí hypotéky
Ke konci srpna domácnosti nesplácely celkem 1,73 % objemu svých úvěrů, podobně tomu bylo i na začátku tohoto roku. V porovnání se srpnem loňského roku, kdy domácnosti nesplácely 1,59 % objemu svých úvěrů, však jde o mírný nárůst. Situaci zhoršují nesplácené úvěry na spotřebu, jejichž podíl vzrostl za rok o více než jeden procentní bod na 5,29 %. Naopak úvěry na bydlení splácely domácnosti lépe než loni, ke konci srpna nebylo spláceno 1 % celkového objemu těchto úvěrů.
Komentáře
Přidat komentář