Bez pomoci jiné osoby není 9 % z nich schopno připravit si jídlo nebo se dostat ven z domu a pohybovat se samostatně po okolí. „Pomoc druhé osoby chybí desetině lidí se zdravotním postižením, tedy 117 tisícům osobám. Přestože více než polovina osob se zdravotním postižením má někoho, kdo jim pomáhá, ne vždy je tato pomoc dostatečná,“ uvádí Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Pomáhající osoby jsou z drtivé většiny příbuzní, ať už bydlí s člověkem se zdravotním postižením ve stejné domácnosti nebo za ním dochází. Poměrně často se v pomoci svému příbuznému se zdravotním postižením střídá více členů rodiny nebo pomoc zajišťuje zároveň i pečovatelská služba, sestra domácí péče apod.
Mohlo by vás zajímat: Která pojišťovna nejlépe pojistí dětské nemoci?
„Zdravotní postižení většinu osob omezuje v možnostech vykonávat své záliby a volnočasové aktivity a 30 % z nich také v navazování a udržování vztahů s druhými lidmi, blízkými a rodinou. Téměř stejně, 27 % osob, pociťuje také omezení v zapojení se do společenských, kulturních či náboženských aktivit,“ upozorňuje Helena Chodounská, vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ. Lidé se zdravotním postižením poměrně často (z 39 %) udávají, že jim nic výrazně nechybí, ať je to již dáno relativně méně závažným postižením nebo díky pozitivnímu životnímu postoji. Nicméně 31 % z nich uvedlo, že jim vzhledem ke zdravotním potížím chybí finance a 23 % chybí dostupná zdravotní péče či vhodná léčba. Každý osmý (12,5 %) také uvedl nedostatečnou podporu ze strany státu a veřejných institucí.
„Potřeby osob se zdravotním postižením se v různých věkových skupinách liší, a tak zatímco mladší pociťují palčivěji nedostatek peněz a pracovního uplatnění, starším více chybí bezbariérovost v domácím prostředí i ve veřejném prostoru. Dostupná zdravotní péče chybí oběma těmto skupinám stejnou měrou,“ doplňuje Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: Jiří Chvojka: Umělecké sbírky nejvíce ohrožuje člověk
Skupina osob se zdravotním postižením je velmi různorodá jak s ohledem na věk, rodinný stav, vzdělání, příčinu zdravotního postižení, tak i jeho druh. Více než v celkové populaci jsou zde zastoupeni lidé svobodní, a častěji se jedná o osoby s nižším vzděláním. Tři čtvrtiny představují lidé starší 55 let a osoby nad 75 let tvoří 30 %, přičemž v tomto věku má nějaké zdravotní postižení už 45 % lidí.
Rekordně stonáme
Podle ČSÚ v roce 2018 také chybělo denně v České republice v důsledku pracovní neschopnosti na pracovištích v průměru 211 tisíc pojištěnců. To je o 12 tisíc osob více než v roce 2017. Na neschopence strávili Češi 77,2 milionů dní, což je o 6 % více než v předchozím roce. Průměrná doba na neschopence trvala 41,7 dnů, meziročně poklesla o necelý den. Neschopenka z důvodu nemoci trvala v průměru 40,1 dne, pro pracovní úraz téměř 56 dnů. Nahlášeno bylo 1 849,5 tis. případů pracovní neschopnosti, což je nejvíce za posledních deset let.
Naprostá většina všech hlášení se týkala neschopnosti pro nemoc, jen 10 % neschopenek bylo vydáno kvůli úrazu. „Ženy jsou v pracovní neschopnosti pro nemoc častěji než muži, na druhou stranu muži mají hlášeno výrazně více pracovních úrazů. To je dáno především odlišnou strukturou zaměstnanosti. Muži pracují v odvětvích, kde je zvýšené riziko úrazu, jako je například těžba, zpracovatelský průmysl nebo stavebnictví. Naopak školství, veřejná správa nebo zdravotnictví, které jsou doménou žen, patří mezi ta bezpečnější odvětví,“ říká Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: Nárazové testy automobilů: Jak to probíhá?
Nejvíce případů pracovní neschopnosti v přepočtu na 100 pojištěnců bylo v Libereckém a Plzeňském kraji. Naopak relativně nejméně neschopenek vystavili lékaři pracujícím v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Podrobnosti naleznete v nově vydané publikaci ČSÚ Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice – za rok 2018.
Komentáře
Přidat komentář