Zpřesněný odhad potvrdil pokračující růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 %. Meziročně se HDP zvýšil o 2,5 %.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně vyšší o 0,3 %. HPH rostla nejvíce v odvětví informačních a komunikačních činností (o 1,9 %), v profesních a administrativních činnostech (o 0,9 %) a činnostech v oblasti nemovitostí (o 0,9 %). Mírný pokles byl zaznamenán v průmyslu. Meziročně HPH vzrostla o 2,4 %. K jejímu růstu nejvýrazněji přispěla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (0,6 p. b.) a odvětví informačních a komunikačních činností (0,4 p. b.).
Zpracovatelský průmysl přispěl k meziročnímu růstu HPH 0,3 p. b. Růst v tomto odvětví byl 1,0 %. Dařilo se zejména výrobě dopravních prostředků a výrobě elektrických zařízení. Naopak útlum pokračoval ve výrobě strojů a výrobě elektronických a optických přístrojů. Meziroční pokles HPH pokračoval rovněž v odvětví těžby a dobývání. Ve stavebnictví HPH vzrostla o 4,1 %. Dařilo se většině odvětví služeb, především informačním a komunikačním činnostem s meziročním růstem 8,1 %.
Mohlo by vás zajímat: Prognóza Jaroslava Daňhela: Životní pojištění za pět minut dvanáct
Na straně poptávky byl meziroční růst HDP ve 3. čtvrtletí podpořen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. K meziročnímu růstu HDP (2,5 %) přispěla spotřeba domácností 1,0 p. b. [2], příspěvek výdajů vládních institucí byl 0,7 p. b. Negativní vliv zaznamenala tvorba hrubého kapitálu (-0,1 p. b.), přičemž investiční výdaje zaznamenaly negativní příspěvek poprvé od 2. čtvrtletí 2017 (-0,3 p. b.). Příspěvek zahraniční poptávky byl 1,0 p. b.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 2,6 %. Z toho se výdaje domácností reálně oproti předchozímu čtvrtletí nezměnily a oproti stejnému čtvrtletí minulého roku vzrostly o 2,3 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily mezičtvrtletně o 1,0 % a meziročně o 3,3 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v mezičtvrtletním i meziročním srovnání poklesla o 0,3 %. Z hlediska typu aktiv vzrostly v meziročním srovnání především investice do obydlí a ostatních budov a staveb. Naopak se ještě více prohloubil meziroční pokles u investic do strojů a zařízení.
Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšilo o 17,8 mld. korun. Vývoz zboží a služeb reálně mezičtvrtletně klesl o 0,4 % a meziročně se zvýšil o 1,8 %. Na meziročním růstu se podílel hlavně vývoz dopravních prostředků. Dovoz zboží a služeb mezičtvrtletně vzrostl o 0,4 %, meziročně o 1,0 %. Na meziročním růstu dovozu se významně podílel obchod se stroji a subdodávky pro automobilový průmysl.
Mohlo by vás zajímat: Glosa Roberta Stejkory: Zkoušky, kam se podíváš. Mají však smysl?
Z hlediska cenového vývoje ve 3. čtvrtletí meziroční deflátor HDP dosáhl hodnoty 103,6 %.
Objem mzdových nákladů[3] ve 3. čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,8 %.
V tuzemsku bylo ve 3. čtvrtletí zaměstnáno[4] v průměru 5 455 tisíc osob. Celková zaměstnanost oproti předchozímu čtvrtletí klesla o 0,2 %, meziročně vzrostla o 0,6 %.
Pohled ČNB
Meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku byl o 0,2 procentního bodu pod prognózou ČNB. K pomalejší dynamice HDP oproti očekávání vedl o něco mírnější růst spotřeby domácností. Ve stejném směru působil i nižší příspěvek čistého vývozu, než prognóza předpovídala. Ten byl dán vyšší než očekávanou dynamikou dovozu zboží a služeb, zatímco vývoj celkového vývozu odpovídal prognóze. Větší příspěvek k růstu HDP oproti prognóze měly naopak spotřeba vlády a hrubá tvorba kapitálu. V jejím rámci se naplnilo očekávání o přibližné meziroční stagnaci fixních investic při vyšším příspěvku změny stavu zásob.
Zveřejněná data v souhrnu potvrzují vyznění stávající prognózy ČNB. Podle ní růst české ekonomiky zpomaluje a v úhrnu za celý letošní rok dosáhne 2,6 %. V příštím roce dynamika domácí ekonomické aktivity dále zvolní na 2,4 % vlivem oslabení zahraniční poptávky. V roce 2021 pak její růst zrychlí na 2,8 %, a navrátí se tak do blízkosti potenciálního tempa ve výši 3 %. Růst HDP bude i v následujících letech tažen zejména spotřebními výdaji domácností v návaznosti na pokračující, byť postupně zvolňující růst jejich příjmů. Fiskální politika bude k růstu domácí poptávky přispívat především prostřednictvím zvýšení platů ve veřejné sféře, důchodů a sociálních dávek. Porostou i vládní investiční výdaje a v příštím roce dojde k obnovení růstu soukromých investic. Kladný příspěvek čistého vývozu během příštího roku dočasně odezní v důsledku přechodného zpomalení zahraniční poptávky.
[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.
[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.
[3] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.
[4] V pojetí národních účtů.
Komentáře
Přidat komentář