Globální ekonomický výhled: Ekonomická omezení zpět na scéně!

6.11.2020 Spektrum

COVID-19: „studená sprcha“ již přišla, 2. vlna je zde! Zhoršující se epidemiologická situace a stálé čekání na vznik nové vakcíny zvyšují obecnou nejistotu o budoucím vývoji – nejen ekonomickém. V průběhu října došlo zejména v Evropě k znovuzavádění omezujících opatření proti šíření koronaviru. Tamní vlády se přitom snaží minimalizovat negativní dopady pandemie na chod jednotlivých ekonomik.

Nejistotu ve světě prozatím nesnížil ani průběh klíčových vyjednávání. Na „starém kontinentu“ jde o nalezení shody na parametrech odchodu UK z EU. Stále není vyřešena otázka tzv. rovných podmínek pro podnikání (zejména v oblasti státní podpory) a práva na rybolov. Situaci též nepříznivě poznamenal návrh britského zákona o vnitřním trhu, který by potenciálně mohl eliminovat právní sílu části loni ratifikované dohody o vystoupení UK z EU. Právě ukončený summit zemí EU v Bruselu formuloval výzvu, aby UK učinilo nezbytné kroky k umožnění uzavření dohody o vzájemných vztazích po brexitu. Pravděpodobnost odchodu UK z EU bez dohody mírně vzrostla. V USA zatím nedošlo k pokroku ve vyjednávání o fiskálním stimulu. Zde je klíčovým problémem samotná velikost stimulačního balíku (demokraté prosazují velikost cca 2,2 bil. dolarů, zatímco republikáni viditelně nižší). Zdrojem nejistoty, byť té „přirozené“, je finále aktuálního volebního klání v USA. To prozatím vyznívá příznivěji pro J. Bidena, vyzyvatele stávajícího prezidenta D. Trumpa.

Říjnové výhledy růstu HDP pro letošní rok přinesly zmírnění poklesu pro tři nejsilnější světové celky, tj. USA, eurozónu (včetně Německa) a Čínu. Obdobné přehodnocení přinesl i podzimní ekonomický výhled MMF. Ten předpokládá pro letošní rok pokles v USA (-4,3 %) a eurozóně (-8,3 %) a jen mírný růst v Číně (1,9 %). Naopak pro příští rok se u nich předpokládají mírně horší nebo (v případě Číny) nezměněné výsledky. Je samozřejmé, že vývoj koronavirové nákazy, obchodních vztahů mezi USA a Čínou či reálná podoba brexitu mohou aktuální výhledy viditelně ovlivnit. Indická ekonomika, které se v tomto čísle rovněž věnujeme, je letos vystavena stagflaci, kdy 10% hospodářský propad je doprovázen 7% růstem spotřebitelských cen.

Výhledy spotřebitelské inflace v říjnu oproti září přinesly další snížení její očekávané hodnoty v eurozóně, letos již na dohled nulové hranici. Naopak k jejímu přehodnocení směrem vzhůru došlo pro USA, kde by měla dosáhnout v příštím roce 2% hodnoty. Pro Japonsko byl sice ze statistického pohledu odvrácen deflační vývoj, nicméně vyhlídky do konce roku 2021 přinášejí nulovou dynamiku spotřebitelských cen. Americký dolar bude v ročním horizontu oproti euru, libře, jenu i rublu mírně posilovat, vůči žen-min-pi bude de facto stabilní. Výhled CF pro cenu ropy Brent v ročním horizontu je nepatrně nižší než v září, a to 48,5 USD/barel (nejvyšší odhad 63, nejnižší 38 USD/barel). Výhled tržních sazeb 3M USD LIBOR je nepatrně klesající stejně tak, jako výhled sazeb 3M EURIBOR, který tak zůstává již několik let na celém sledovaném horizontu v záporný.

Mohlo by vás zajímat: Výroční zprava ČAP: Předepsané pojistné členů dosáhlo 137 mld. Kč

Eurozóna

Vládní omezení v souvislosti s pandemií COVID-19 přinesla historicky nejvyšší pokles ekonomiky eurozóny. Oproti stejnému období minulého roku se propadl HDP ve druhém čtvrtletí 2020 o 14,7 %. Spotřeba domácností poklesla o téměř 16 %, zatímco investice, dovoz i vývoz postihl více než 20% propad. Vládní výdaje se snížily o 2,5 %, ale některé země (Německo, Španělsko) zaznamenaly mzr. růst pod vlivem rekordních vládních stimulů. Ze sektorového pohledu se snížila aktivita nejen ve službách (zejména obchod, pohostinství, profesní služby), ale i v průmyslu.

Vlivem opětovného otevření ekonomik je pro třetí čtvrtletí očekáván výrazný mezikvartální růst HDP. Podle dat za průmyslovou produkci došlo k jejímu výraznému oživení již v květnu. Intenzita oživení poté během letních měsíců zvolňovala, ale i přesto byla průmyslová produkce v srpnu již jen o 7 % níže, než ve stejném období minulého roku. Kompozitní předstihový indikátor PMI se v září udržel ještě mírně nad hranicí pásma expanze, což bylo důsledkem protichůdného vývoje v sektoru služeb a v průmyslu. Zatímco v sektoru služeb došlo vlivem opětovného rozšíření nákazy Covid-19 ke zhoršení, zpracovatelský průmysl naopak zaznamenal zlepšení. Vysokých hodnot kompozitního indexu dosáhlo Německo, a to jak ve službách, tak v průmyslu, zatímco Španělsko zaznamenalo výrazný propad. I když se index ekonomického sentimentu sestavovaný Evropskou komisí nachází stále pod dlouhodobým průměrem, tak v září zaznamenal další mírné zlepšení.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Houmofisová“ sociální abstinence

Celkové maloobchodní tržby v eurozóně se v srpnu nacházely nad úrovní loňského roku, výrazněji pod loňskou úrovní se však stále nacházely nákupy oděvů a obuvi. Zhoršující se epidemiologická situace v mnoha zemích eurozóny, která je předzvěstí druhé vlny pandemie, bude mít ve spojení s druhou vlnou vládních opatření negativní dopad na ekonomickou aktivitu v závěru letošního roku. Je však nepravděpodobné, že by přijímaná vládní opatření dosáhla stejného rozměru jako při první vlně rozšíření nákazy, kdy ještě nebylo k dispozici tolik informací. Nyní lze očekávat více selektivní přístup na rozdíl od plošných opatření z první poloviny letošního roku.

Říjnový CF opět zmírnil odhad propadu HDP eurozóny v letošním roce (-7,5 %) i rychlost oživení v roce příštím (5,3 %). Stejným směrem přehodnotil své výhledy také Mezinárodní měnový fond. MMF ve své podzimní prognóze uvedl, že proces zotavení z pandemie bude proti původním předpokladům složitější a potrvá déle. Za zlepšením výhledu je zejména příznivější vývoj ve druhém čtvrtletí v některých vyspělých zemích, vývoj v rozvojových zemích naopak zaostává. Z námi sledovaných zemí eurozóny je nejvyšší propad v tomto roce očekáván ve Španělsku, naopak ekonomický pokles v Německu bude výrazně nižší. Ze složek HDP se bude na poklesu v eurozóně v tomto roce podílet zejména spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu. Strach z pandemie vede k nižší spotřebě domácností a omezuje firemní investice. V úvahu je třeba brát také sekundární dopady v rámci dodavatelských řetězců, kvůli kterým se negativní efekty mohou dostat do celé ekonomiky.

Mohlo by vás zajímat: Nevyjasněné okolnosti otravy řeky Bečvy

Inflace v eurozóně setrvala v mírné deflaci druhý měsíc v řadě. V září spotřebitelské ceny mírně prohloubily svůj pokles na 0,3 %. Zároveň k nulové hodnotě dále poklesla jádrová inflace. Výrazně poklesly ceny energií a v menším rozsahu také průmyslového zboží. Ceny potravin naopak vzrostly a mírně také rostly ceny služeb. Z velkých zemí poklesly ceny nejvýrazněji v Itálii (-1 %), ale k poklesu cen došlo i v Německu (-0,4 %), kde k tomu přispělo přechodné snížení sazeb daně z přidané hodnoty. Celkově deflace zasáhla většinu zemí eurozóny. Podle říjnového CF by se letos měla inflace pohybovat jen lehce nad nulou a v příštím roce by měla zrychlit k 1 %. Podobně vidí budoucí cenový vývoj také ostatní sledované instituce, přičemž došlo k přehodnocení výhledů pro příští rok směrem dolů.

Inflační očekávání v eurozóně zůstávají i nadále utlumená, čemuž odpovídá očekávaný mírný pokles sazeb 3M EURIBOR. Dveře uvolněné měnové politice ECB tak nadále zůstávají otevřené. ECB pravděpodobně využije celý limit objemu programu PEPP do června 2021. Diskutovaným tématem zůstává posílení eura vůči dolaru i ostatním měnám s ohledem na aktuální vývoj cen. Výnos desetiletého vládního dluhopisu by se měl z negativních hodnot vymanit až na začátku příštího roku.