Globální ekonomický výhled: Válka v Evropě!

31.3.2022 Spektrum

Světové zprávy pravidelně informují o napadení Ukrajiny Ruskou federací, investoři se chytají každé pozitivní zprávy, trhy jsou rozkolísané. Situace je prognosticky řádově komplikovanější než ta pandemická, provázející ekonomy v minulých dvou letech, neboť pesimistický scénář k aktuálnímu vývoji je vlastně scénářem jaderně-katastrofickým.

Vzhledem k válečným okolnostem svůj pravidelný výhled nepublikovala OECD, která se ve své březnové zprávě omezila pouze na analýzu propojenosti světové a ukrajinské ekonomiky. Rozpoutání válečného konfliktu Ruskou federací vedlo za necelý měsíc k citelné izolaci ruské ekonomiky od světa, a vlivem pokračujících barbarských útoků ruské armády sílí hlasy pro ještě silnější sankce. Ztráty, byť jen ty ekonomické, zatíží finanční a reálný vývoj drtivé většiny zemí, zejména těch evropských. Čeká nás nižší hospodářský růst a vyšší inflace, a to jak spotřebitelských, tak produkčních cen.

Zvýšená volatilita na finančních a komoditních trzích je odrazem mnoha skutečností, ať již zpráv z bojišť, stádního chování spotřebitelů, přeorientace firemního sektoru a samozřejmě pravděpodobnosti ukončení války. Viditelný vliv na ceny aktiv má i nedávné zpřísnění měnové politiky centrálních bank, zejména těch disponujících rezervní měnou (Fed, BoE). Evropská komise tvoří plán, jak významnou komoditní závislost EU na řadě surovinových zdrojů (obzvláště plynu, ropy nebo rud) z Ruské federace co nejrychleji snížit.

Graf aktuálního čísla přináší alternativní pohled na růst cen ropy na mezinárodních trzích. Jak víme, cena ropy za poslední měsíc atakovala hranici 140 USD/b, byť posléze došlo k její výrazné korekci. Optikou důležitosti této komodity pro hospodářský růst lze však ukázat, že pro vyspělé země významnost ropy v čase klesá. Na dostupnost a výkyvy v cenách ropy jsou mnohem citlivější méně vyspělé země. Graf také ukazuje, že některé scénáře, které srovnávají aktuální situaci s vysokými cenami v 70. letech minulého století, nejsou pro současné vyspělé ekonomiky relevantní. Jejich hospodářství se nejen snaží postupně zbavovat závislosti na fosilních zdrojích, ale rovněž je mnohem více orientované na služby.

Mohlo by vás zajímat: Pojištění, co zaplatí elektřinu? Raději se mu podívejte pod pokličku

Eurozóna

Lednová vlna omikronu v eurozóně se nesla ve znamení mírnějších opatření, ale naději na rychlý návrat do předpandemického normálu zhatila na konci února invaze Ruska na Ukrajinu. Rychlý ústup pandemie v zemích eurozóny a potíží v dodavatelských řetězcích na začátku roku vzbuzovaly naději na svižnější oživení, ale válečný konflikt na Ukrajině opět otočil kormidlem evropské ekonomiky. Zavedení sankcí nejen ze strany EU přineslo přerušení obchodních a finančních vztahů s Ruskem a Běloruskem, zatímco na finančních trzích zavládly turbulence v důsledku obavy z možného zastavení dodávek energetických komodit z Ruska, které se zatím nenaplnily. Výpadek obchodu s Ukrajinou pocítila již řada evropských firem. Částečně se zastavila například produkce v automobilovém průmyslu, protože evropští výrobci jsou závislí na dodávkách kabelových svazků z Ukrajiny.

V ohrožení jsou také dodávky potravin z Ruska a Ukrajiny, zejména obilí, což se již nyní promítá do cen potravin v EU. Zasažena byla také letecká a námořní doprava a současně se stále zvyšuje počet firem, které dobrovolně ukončují nebo pozastavují svoji činnost v Rusku. V Evropské unii zavládla shoda na nutnosti snížit závislost na ruském plynu. Evropská komise plánuje v letošním roce snížit tuto závislost o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky (zejména zkapalněného zemního plynu) a obnovitelné zdroje energií. Odklon od ruských energií je součástí hlubších změn ve světové geopolitické rovnováze, které přinesou nové výzvy nejen západním ekonomikám.

Mohlo by vás zajímat: 2021: Aviva má solventnostní poměr 244 %. Provozní zisk Hannover Re je +43%

Dramatický růst cen ropy a plynu přinesl zvýšení očekávané inflace v eurozóně, zatímco růstové vyhlídky se zhoršily. Aktuální výhled analytiků CF pro růst v roce 2022 se oproti minulému měsíci snížil o 0,7 p. b., zatímco očekávaná inflace se zvýšila o 1,8 p. b. Hlavním důvodem je razantní nárůst cen energií, zejména zemního plynu. Stejným směrem se posunul i nový výhled z pera ECB. Obavy z inflačního prostředí vedly ECB k oznámení rychlejšího ukončení nákupů aktiv, třebaže otázka následného zvyšování sazeb zůstává otevřená.