Po dvou letech covidové pandemie se zdálo, že se život začíná vracet do normálních kolejí, ale bohužel to nebylo na dlouho. V Evropě se znovu válčí, ceny energií, potravin a dalšího zboží a služeb se vyšplhaly do rekordních výšin. Sledujeme s obavami boje na Ukrajině, blížící se ekonomickou krizi, rekordní inflaci, hledáme řešení tíživé situace pro domácnosti i firmy, ale také pro lidí, kteří prchají před válkou do Evropy. Některé z těchto palčivých otázek překračují hranice Česka a ukazuje se, že k řešení vede mimo jiné i cesta lepší evropské spolupráce.
Mohlo by vás zajímat: Pojistka proti inflaci? Bitcoin, akcie ani zlato
Dá se říci, že z českého pohledu to byl rovněž rok evropský. Častěji než kdy jindy jsme slyšeli a hovořili o Evropské unii. Hlavním důvodem bylo samozřejmě předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, které jsme v rámci rotačního řádu v polovině roku převzali od Francie. Čeští zástupci úspěšně vedli jednotlivá zasedání v Bruselu a v Česku a diskutovali a koordinovali se svými evropskými protějšky dílčí kroky v širokém spektru evropské agendy – od energie přes bezpečnost, problematiku západního Balkánu až po výzkum vesmír. Řada zásadních kroků v souvislosti s aktuálním děním se diskutovala a dále projednává právě na půdě Evropské unie. Nesmím také opomenout zmínit klíčovou událost, a to že Praha hostila summit lídrů, na kterém došlo k podpisu Dohody o spolupráci mezi čtyřicítkou evropských zemí v rámci nově vznikajícího Evropského politického společenství.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Tomáš Tesař
Bezpečnost a obrana Evropy i jednotlivých států v důsledku vypuknutí války nabyly jiných rozměrů stejně tak jako energetická, migrační, potravinová a v tomto důsledku i celková ekonomická krize. Záhy se ukázalo, jak rychle tyto problémy nabývají na naléhavosti a že k jejich řešení budeme potřebovat úzkou spolupráci nejen na evropské, ale případně i světové úrovni.
Krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu přijala EU postupně hned několik sankčních balíčků mířících na čelní představitele Ruské federace, na klíčové sektory ruského hospodářství a další strategické oblasti. Byl také aktivován program civilní ochrany osob prchajících před válkou. EU se rozhodla poprvé využít pro zemi ve válečném konfliktu fond, z nějž je možné financovat vojenskou pomoc, včetně dodávek zbraní na Ukrajinu. Mimo vojenské oblasti se stále urgentněji jeví potřeba hospodářské pomoci Ukrajině. EU už celkem mobilizovala €19,7 miliard a v roce 2023 má naplánováno další půjčku, bude-li to potřeba.
Ukrajina a společně s ní také Moldavsko se staly kandidátskými státy do EU. Je to poprvé, co tento status získala země, která je ve válce. Přestože je to krok čistě aspirační, jedná se o důležitý výraz podpory. Následně bude důležité, jak po ukončení konfliktu proběhne obnova Ukrajiny, jak se postaví k nutným reformám atp.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Uplynulý rok byl nejsložitější v polistopadové historii
Zásadní kroky se na úrovni Evropské unie týkaly ovšem řešení následků celé krize, především situace na trhu s energiemi. V průběhu roku se jen potvrdil a dále zhoršil negativní trend z roku 2021. Minulý rok se v tomto ohledu stal rokem extrémů. Zažili jsme zcela nebývalou inflaci a centrální banky razantně posouvaly úrokové sazby směrem nahoru. Ceny surovin, především plynu, a následně i ceny elektrické energie dosáhly naprosto nevídané výše, zcela se utrhly z běžného obchodování na trzích, a staly se tak jednou z hlavních příčin vysoké inflace a také ekonomického zpomalení. Všechny země Evropy, včetně České republiky, musely začít hledat řešení, jak se s těmito cenovými šoky vyrovnat. Objevila se celá řada národních opatření, která nabízela více či méně účinná opatření. Pro některé z nich ale bylo nutné sáhnout do pravidel, která platí na úrovni celé Unie.
V Evropském parlamentu jsme se situací zabývali opakovaně a shodli jsme se na řadě kroků, které by mohly pomoci situaci řešit. Ne vždy se k nim vlády, včetně té české, hned přiklonily, ale s odstupem několika měsíců dnes můžeme říci, že většinu z těchto návrhů se následně povedlo převést do praxe. Hovoříme zejména o nastavení cenových stropů pro různé komodity, možnost dodatečného zdanění nadměrných zisků energetických firem, nastavení společných nákupů plynu či efektivnější využití zásob plynu v Evropě. Dojednaly se poslední detaily nástroje RePowerEU, z nějž bude možné čerpat prostředky na investice do zdrojů a využití energií. A v neposlední řadě se výrazně rozvolnila pravidla státní podpory, aby mohly vlády podpořit ty firmy, na něž vysoké ceny energií dopadají nejvíce.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Zapomeňme na prognózy
V tomto ohledu byl tedy uplynulý rok zcela bezprecedentní. Další léta ukáží, do jaké míry jsme byli úspěšní v reakci na současnou krizi. Měli bychom být schopni si připustit, že ne vše fungovalo v minulosti podle našich představ. Další spolupráci v rámci Evropské unie tak musíme zaměřit tam, kde bude nejvíce prospěšná. Přejme si tedy, abychom se se současnými problémy nepotýkali moc dlouho a aby ty následující roky byly po všech stránkách mnohem pozitivnější.
Ondřej Kovařík
Poslanec Evropského parlamentu
Ondřej Kovařík
Ondřej Kovařík je český poslanec Evropského parlamentu (zvolen v roce 2019) v politické skupině Renew Europe. Je členem Hospodářského a měnového výboru a v této funkci je předsedou Pracovní skupiny pro přístup k financím pro malé a střední podniky. Zasedá také ve dvou dalších výborech – výboru TRAN a výboru LIBE. Jeho portfolio sahá od dopravy a cestovního ruchu až praktické využití nových technologií, například těch, které jsou založeny na umělé inteligenci, nebo širším přístupem a využitím digitálních financí pro podniky a spotřebitele.
Ondřej je hlavním vyjednavačem a mluvčím politické frakce Renew Europe a skupiny ve výboru ECON pro trhy v regulaci kryptoaktiv. Právě dokončil práci na návrhu nařízení EU o trzích s kryptoaktivy. Byl také zpravodajem pro Akt o digitálních trzích (DMA).
Pokud jde o legislativu, jeho současnou hlavní oblastí zájmu je digitální svět, zejména rostoucí digitalizace ekonomiky. V roce 2020 byl zpravodajem za Evropský parlament zprávy s titulem Digitální finance: vznikající rizika v kryptoaktivách – výzvy v oblasti regulace a dohledu v oblasti finančních služeb, institucí a trhů, která obsahovala doporučení pro Evropskou komisi.
V rámci budování evropských kapitálových trhů a směřování k unii kapitálových trhů se Ondřej účastnil vyjednávání řady právních předpisů, vedl práci Parlamentu na řadě politik týkajících se daní, včetně prvků nového evropského režimu DPH, jako je modernizace pravidel pro elektronický obchod.
Komentáře
Přidat komentář