Glosa Ondřeje Kovaříka: Nejasná zpráva o důchodové reformě

V posledních týdnech se u nás stále více diskutuje téma důchodové reformy. Vládní návrh je očekáván příští měsíc. Z toho, co zatím o plánech vlády víme, to nevypadá na úplně dobré zprávy, zejména pro ty, kteří by měli do důchodu odejít za pár desítek let. Zároveň se ale nezdá, že se jedná o hloubkovou reformu penzijního systému, ale spíše úpravu stávajícího režimu. A to úpravu po většinou k horšímu, v porovnání s dnešním stavem. Co tedy s tím?

Obecně panuje shoda, že je nutné s penzijním systémem, jak jej dnes známe a financujeme, něco udělat. V tom, co přesně by to mělo být, se ale návrhy rozcházejí. O dílčí úpravu se pokusila například vláda premiéra Nečase, ale byl to pokus spíše platonický. Reforma penzí, aby mohla mít naději na úspěch, a zároveň přinesla požadované výsledky, musí být skutečně strukturální, a nikoliv, jak dnes opakují ministři současné vlády, pouze parametrická. Dříve nebo později se penze dotýkají každého z nás a bez širokého politického, a tedy i společenského konsenzu, není možné takovou změnu provést. Také je potřeba zohlednit fakt, že změnu důchodového systému není možné provést hned, je to z principu dlouhodobý proces, pro který je důležité zachovat stabilitu a předvídatelnost.

Mohlo by vás zajímat: ČAP: Objem odhalených pojistných podvodů v roce 2022 dosáhl 1,423 mld. Kč

V Evropě existují různé důchodové systémy, povětšinou stojí na kombinaci několika zdrojů financování. Základním pilířem, podobně jako u nás, jsou státem vyplácené penze. Co ale v našem systému schází, nebo je přítomno spíše okrajově, jsou například zaměstnanecká penzijní schémata a také odpovídající nabídka dlouhodobých investičních produktů pro případné vlastní spoření. Tyto prvky jsou součástí systémů například v Německu či Skandinávii. Slouží mimo jiné jako způsob, jak odlehčit výdajům na státní penze a umožnit lidem získat na stáří dodatečné zdroje nad rámec státních důchodů. Jsou to zajímavé alternativy zejména pro pracující střední třídu. Stát se tak může také lépe zaměřit na vyplácení penzí těm, kteří jsou na ní existenčně závislí a u nichž je role státního systému nezastupitelná.

Pokud je důchodová reforma myšlena ze strany vlády vážně, musí se zabývat i těmito body. Není možné očekávat, že pokud se lidem prodlouží věk odchodu do důchodu, sníží tempo valorizace či zvýší platby do fondu státní penzí, tak že se důchody vyřeší. Nevyřeší. Řadě lidem spíše ublíží. Pohled na penze a jejich financování musí být mnohem širší a musí zohledňovat veškeré možnosti a také očekávání společnosti. Pokud dojde pouze k parametrickým úpravám prvního pilíře českého důchodového systému, bude to změna k horšímu a promarněná příležitost.

Návrh by se měl zaměřit i na to, jak nabídnout budoucím penzistům více možností, jak zajistit svůj příjem ve stáří. Státní důchod v tom hraje a bude hrát nezastupitelnou roli. Ale nemusí stačit. To si ostatně dnes celá řada lidí uvědomuje, a tak se nejčastějším způsobem, jak se zajistit na stáří, u nás stává investice do vlastní nemovitosti.

Mohlo by vás zajímat: Nové pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (část 3.): ČKP potřebuje změnu

Stát by měl také nastavit podmínky tak, aby podporoval a motivoval firmy k zavádění vlastních zaměstnaneckých penzijních schémat, které by mohly doplnit státní penze. Stejně by stát měl podporovat možnosti dlouhodobého a stabilního spoření. Nikoliv pouze penzijním připojištěním, které dnes známe a které z daleka nenabízí očekáváné benefity. I tuto část systému je nutné upravit. Například s ohledem na nedávno schválený evropský model tzv. účtu dlouhodobých investic, který nabídne alternativy pro dlouhodobé investování.

Zmíněné možnosti mohou být zajímavé zejména pro nejmladší generaci vstupující na trh práce. Nejsou řešením pro ty, kteří do penzí odejdou nejdříve. Na ty by určitě změny systému dopadat neměly. I z tohoto důvodu musí být reforma penzí koncipována jako postupná a dlouhodobá. Musí se zabývat veškerými aspekty financování penzí, včetně témat jako je finanční gramotnost a podobně.

Mohlo by vás zajímat: Podcast: Životní pojištění Simplea prošlo unikátním vývojem. Co na to ČNB?

Česká republika není jedinou zemí, kde se o důchodové reformě diskutuje. Zabývají se jí aktuálně například vlády ve Španělsku, kde je součástí národního plánu obnovy financovaného z půjčky EU, nebo ve Francii. Tam se přistupuje k reformě v širší perspektivě, je patrná snaha vyvažovat negativní dopady určitými benefity. Tak například prodloužení věku pro odchod do důchodu o dva roky kompenzují navýšením důchodu až o několik stovek euro měsíčně.

O tom, jak nakonec případná změna penzí dopadne, nerozhodne pouze kvalita návrhu. Podstatná v tomto ohledu bude také jasná komunikace ze strany vlády, široké zapojení zástupců celého politického spektra, sociálních partnerů, finančních institucí a dalších aktérů. To, co jsme zatím sledovali, bohužel moc nadějí nedává, a tak nezbývá než doufat, že ve chvíli, kdy dojde na diskuze nad konkrétními návrhy, bude vše probíhat v mnohem zodpovědnějším duchu. V sázce je vskutku hodně, mimo jiné budoucí prosperita a životní úroveň naší společnosti.

Ondřej Kovařík
Poslanec Evropského parlamentu

Ondřej Kovařík

Ondřej Kovařík je český poslanec Evropského parlamentu (zvolen v roce 2019) v politické skupině Renew Europe. Je členem Hospodářského a měnového výboru a v této funkci je předsedou Pracovní skupiny pro přístup k financím pro malé a střední podniky. Zasedá také ve dvou dalších výborech – výboru TRAN a výboru LIBE. Jeho portfolio sahá od dopravy a cestovního ruchu až praktické využití nových technologií, například těch, které jsou založeny na umělé inteligenci, nebo širším přístupem a využitím digitálních financí pro podniky a spotřebitele.

Ondřej je hlavním vyjednavačem a mluvčím politické frakce Renew Europe a skupiny ve výboru ECON pro trhy v regulaci kryptoaktiv. Právě dokončil práci na návrhu nařízení EU o trzích s kryptoaktivy. Byl také zpravodajem pro Akt o digitálních trzích (DMA).

Pokud jde o legislativu, jeho současnou hlavní oblastí zájmu je digitální svět, zejména rostoucí digitalizace ekonomiky. V roce 2020 byl zpravodajem za Evropský parlament zprávy s titulem Digitální finance: vznikající rizika v kryptoaktivách – výzvy v oblasti regulace a dohledu v oblasti finančních služeb, institucí a trhů, která obsahovala doporučení pro Evropskou komisi.

V rámci budování evropských kapitálových trhů a směřování k unii kapitálových trhů se Ondřej účastnil vyjednávání řady právních předpisů, vedl práci Parlamentu na řadě politik týkajících se daní, včetně prvků nového evropského režimu DPH, jako je modernizace pravidel pro elektronický obchod.