HDP vzrostl meziročně o 8,2 %. Co na to ČNB?

Zpřesněný odhad potvrdil růst české ekonomiky jak v mezičtvrtletním, tak v meziročním srovnání. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] vzrostl mezičtvrtletně o 1,0 % a meziročně o 8,2 %. „Výkon české ekonomiky se ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšil o 1 %. Rozvolnění protiepidemických opatření umožnilo domácnostem více utrácet za služby a zboží zejména dlouhodobé trvanlivosti, a jejich spotřební výdaje tak přispěly k růstu HDP o 2,4procentního bodu. Nižší dynamika růstu vývozu a rostoucí dovoz ovšem vedly k negativnímu příspěvku zahraniční poptávky o 2,2procentního bodu,“ říká Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Další „poslední“ varování

Hrubá přidaná hodnota (HPH) mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 %. HPH vzrostla zejména ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+3,5 %) a ve zpracovatelském průmyslu (+1,1 %). Dařilo se i stavebnictví (+0,5 %) a většině odvětví služeb. Kromě růstu přidané hodnoty měl vliv na mezičtvrtletní vývoj HDP rovněž vyšší výběr daní z produktů, a to především daně z přidané hodnoty. Meziročně HPH vzrostla o 8,4 %. Růst tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem v průmyslu (příspěvek 5,2 p. b., růst o 19,9 %), ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (1,6 p. b., +9,4 %) a ve skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče (0,7 p. b., +4,2 %). Na straně poptávky byl mezičtvrtletní růst HDP ovlivněn především vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla zahraniční poptávka. Na meziročním růstu HDP o 8,2 % se pak podílely celkové výdaje na konečnou spotřebu (1,8 p. b. [2]), tvorba hrubého kapitálu (1,6 p. b.) a zahraniční poptávka (4,8 p. b.).

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 4,2 % a meziročně o 6,0 %. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly o 6,5 % oproti předchozímu čtvrtletí a oproti stejnému čtvrtletí minulého roku vzrostly o 7,4 %. Zvýšila se zejména spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 0,2 % a meziročně vzrostly o 3,0 %. V meziročním srovnání dochází nadále k vysokému růstu výdajů na kolektivní spotřebu, zatímco u výdajů na individuální spotřebu již došlo k poklesu. Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 4,2 %, meziročně vzrostla o 1,5 %. Více se investovalo hlavně do obydlí, nákupu dopravních prostředků a ostatních strojů a zařízení. Změna stavu zásob³ činila ve 2. čtvrtletí +58,9 mld. Kč. Rostly především zásoby nedokončené produkce a hotových výrobků průmyslových podniků, čímž opět významně přispěly k růstu celkové tvorby hrubého kapitálu.

Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Skanzen Evropa. Nemoci eurozóny Evropská centrální banka nevyléčí

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšilo o 15,0 mld. korun na 56,3 mld. Kč. Vývoz zboží a služeb mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 %, meziročně vzrostl o 30,6 %. Meziroční růst vývozu byl ovlivněn hlavně obchodem s elektrickými zařízeními, s pryžemi a plasty a vývozem motorových vozidel. Dovoz zboží a služeb mezičtvrtletně vzrostl o 4,9 %, meziročně o 31,3 %. Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel růst dovozu základních kovů, elektrických zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl. Z hlediska cenového vývoje ve 2. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 4,3 %. Objem mzdových nákladů[3] ve 2. čtvrtletí vzrostl meziročně o 14,2 %.

V tuzemsku bylo ve 2. čtvrtletí zaměstnáno[4] v průměru 5 345 tisíc osob. Celková zaměstnanost vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,7 %, meziročně vzrostla o 0,3 %. Celkem bylo odpracováno o 2,1 % hodin více než v předchozím čtvrtletí a meziročně více o 6,6 %.

Mohlo by vás zajímat: Fúze pojišťoven UNIQA a AXA byla završena

Hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí 2021 mírně pod prognózou ČNB

Zveřejněná data odrážejí zotavování domácí ekonomické aktivity po uvolnění protiepidemických omezení během jara a počátkem léta. Historicky nejvýraznější meziroční zvýšení HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku je však znatelně ovlivněno i nízkou srovnávací základnou a rekordním propadem ekonomické aktivity během první vlny pandemie v loňském roce. Oživení spotřeby domácností po jarním rozvolnění je rychlé a přispělo k němu rozpouštění nuceně vytvořených úspor. Dvouciferné tempo růstu tvorby hrubého kapitálu odráží zejména nadále silný příspěvek změny stavu zásob, nicméně s otevřením ekonomiky postupně ožívá také investiční aktivita podpořená zlepšujícím se podnikatelským sentimentem.

Vysoká meziroční dynamika vývozu je významně ovlivněna jeho propadem ve stejném období loňského roku, přičemž exportní výkonnost v letošním druhém čtvrtletí tlumil nedostatek součástek v průmyslové výrobě a nucené naskladňování nedokončené výroby. Růst dovozu tak byl v důsledku oživení spotřeby domácností a investic svižnější než dynamika vývozu. Růst spotřeby vlády odráží pokračující mimořádné výdaje ve zdravotnictví.

Stálé ceny, sezonně očištěno v %

Mohlo by vás zajímat: Lékaři si loni polepšili o 11 %

Stávající prognóza očekává, že česká ekonomika ve druhém pololetí letošního roku robustně poroste. Pokud by došlo ve zbytku léta či na podzim k epizodám dílčího zpřísnění protiepidemických opatření v důsledku opětovného zvýšení počtu pozitivních případů nemoci COVID-19, nemělo by to již mít hmatatelné hospodářské dopady. K tomu přispějí jak zvyšující se proočkovanost populace a dostupné nové formy účinné medikace, tak i fakt, že se ekonomika naučila s koronavirem lépe fungovat.

Tahounem růstu bude především dynamika spotřeby domácností odrážející jak vliv dříve odložené spotřeby, tak postupné zlepšování situace na trhu práce podporující spotřebitelský sentiment. Přetížení globálních řetězců, které aktuálně brzdí produkční a exportní výkon českého průmyslu, bude ve zbytku letošního roku slábnout. Česká ekonomika tak podle aktuální prognózy ČNB v souhrnu v letošním roce vzroste o více než 3 %. V příštím roce její růst dále mírně zrychlí, čímž se již výkon hospodářství dostane na předpandemickou úroveň. V roce 2023 se hrubý domácí produkt navrátí ke svému rovnovážnému růstu.

[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.
[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.
[3] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.
[4] V pojetí národních účtů.