Informační a komunikační činnosti vzdorují zpomalení ekonomiky

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) ve 3. čtvrtletí 2019 dosáhl 2,5 %. Nejde o nějak rapidní zpomalení, protože pod 3 % se meziroční dynamika drží již šest čtvrtletí a oproti předchozím dvěma kvartálům se snížila o 0,2 p. b. Mezičtvrtletní přírůstky se od 4. čtvrtletí 2017 udržovaly nad úrovní 0,5 % (ve 2. čtvrtletí to bylo 0,6 %). Podle nejnovějších údajů ČSÚ ale mezičtvrtletní dynamika ve 3. čtvrtletí klesla na 0,4 %.

Mohlo by vás zajímat: Vladimír Přikryl: Změna zdanění rezerv byla diskutována od přijetí SII!

Mírné zpomalení růstu spotřeby

Stabilním pilířem meziročního růstu HDP stále zůstávala spotřeba, přesto 3. čtvrtletí připomnělo, že takto strukturovaná dynamika ekonomického růstu má své limity. Celkově se spotřeba meziročně zvýšila o 2,6 %, což je o 0,4 p. b. méně než v předchozím kvartálu. Zpomalení se týkalo zejména domácností, u nichž se tempo zredukovalo o 0,6 p. b. na 2,3 % (nejméně od 3. čtvrtletí 2014). Na hospodaření domácností totiž začínají doléhat obavy z dalšího ekonomického vývoje, které samotní spotřebitelé vyjadřovali v konjunkturních průzkumech již od konce roku 2018. Ještě markantnějším dokladem změn v chování spotřebitelů byla mezičtvrtletní stagnace výdajů na konečnou spotřebu domácností. Naposledy spotřeba mezičtvrtletně stagnovala ve 4. čtvrtletí 2013.

Ekonomický útlum byl potvrzen i vývojem investiční činnosti. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu ve 3. čtvrtletí klesly o 0,3 % (poprvé po devíti čtvrtletích růstu). Mezičtvrtletně ale úroveň investiční aktivity klesala ve všech třech sledovaných kvartálech roku 2019. Snížily se především investice do strojů a zařízení, naopak u obydlí a ostatních staveb se ještě meziroční růst udržel.

K meziročnímu růstu HDP tentokrát pozitivně přispěl vývoj bilance zahraničního obchodu. Jedním z důvodů je ale vliv srovnávací základny (3. čtvrtletí 2018 patřilo v rámci zahraničního obchodu k těm slabším). Zlepšení přebytku zahraničního obchodu bylo způsobeno také oslabením růstu importu. Zmírnila totiž domácí investiční a zčásti i spotřební poptávka po dovezeném zboží.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Kdyby se takhle chovaly pojišťovny II…

I vývoj na trhu práce v některých ohledech korespondoval s mírným ekonomickým zpomalením. Zvolnění mimořádně vysokého tempa meziročního růstu průměrné mzdy se odehrávalo už od počátku loňského roku a ve 3. čtvrtletí dosáhl přírůstek 6,9 %. To je stále poměrně hodně. Vzhledem k posílení cenového růstu se ale výsledné reálné navýšení mezd dostalo na 4 %, což se promítá i do vývoje kupní síly domácností, které doteď masivního růstu mezd bohatě využívaly. Zpomaloval rovněž meziroční růst celkové zaměstnanosti a ve 3. čtvrtletí poprvé od konce roku 2013 zaměstnanost mezičtvrtletně klesla o 0,2 %. Obecná míra nezaměstnanosti od počátku roku stagnovala mírně nad úrovní 2 % a její pokles, který probíhal ještě v roce 2018, se zastavil. Přetrvával však pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných.

Slabý výkon průmyslu

Hrubá přidaná hodnota (HPH) se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšila o 2,4 %. Struktura meziroční dynamiky HPH se za poslední rok a půl výrazněji neměnila. Jen málo k růstu přispíval zpracovatelský průmysl (+1,0 %), který je dominantní ve skladbě českého hospodářství, dopadá na něj ale mimo jiné útlum zahraniční poptávky. Dařilo se spíš stavebnictví (+4,1 %), na kterém se projevuje pokračující investiční aktivita v oblasti infrastruktury i obydlí.Meziroční růst HPH tak z většiny podporovala odvětví služeb. Nejvíce přispělo velké uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství, kde HPH meziročně rostla o 2,9 %. Nadprůměrná dynamika se ve 3. čtvrtletí týkala také činností v oblasti nemovitostí (+3,0 %) a profesních, vědeckých, technických a administrativních činností (+4,3 %).

Oblast ICT dynamicky roste

Všeobecnému zvolnění růstu odolávají informační a komunikační činnosti (ICT). Jejich HPH se ve 3. čtvrtletí 2019 meziročně navýšila o 8,1 %, přičemž současné období růstu začalo již v roce 2013, kdy ostatní odvětví ještě trpěla ekonomickým poklesem. Sekce J – Informační a komunikační činnosti – klasifikace ekonomických činností NACE sdružuje různé oddíly, které pokrývají hospodářskou činnost související s poskytováním, vytvářením a přenosem informací.

Mohlo by vás zajímat: Robert Kareš: Rok 2019 přinesl solidní růst a jedno velké zklamání

Největší podíl na tvorbě HPH celé sekce mají v současnosti dva oddíly, a to činnosti v oblasti informačních technologií (IT) (v roce 2018 to bylo 46,1 % HPH), do kterých spadá programování, poradenství v oblasti informačních technologií, správa počítačového vybavení a ostatní činnosti v oblasti IT, a dále telekomunikační činnosti (23,9 %). Problematika zpracování dat, hostingu a webových portálů je pokryta oddílem informačních činností (9,7 %).

Do sekce patří také „tradiční“ poskytovatelé informací – vydavatelské činnosti (10,2 % HPH), tvorba programů a vysílání (5,9 %) a činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (4,2 %). Současná struktura HPH v sekci informačních a komunikačních činností je výsledkem dynamického vývoje posledních deseti let. Ještě v roce 2009 tvořil dnešní tahoun činnosti v oblasti IT jen 33,9 % HPH sekce a 41,0 % připadalo na telekomunikační činnosti. Přelomovým byl rok 2011, kdy si tyto dva oddíly své pozice vyměnily.

Ve srovnání s celkovým meziročním růstem HPH se informační a komunikační služby držely na nadprůměrné úrovni po většinu období od roku 2013. Ačkoli se propad v roce 2009 týkal i ICT, nebyl tak hluboký jako ve zbytku ekonomiky. Tento vývoj přispěl k posílení role ICT v ekonomice. V roce 2018 činil jejich podíl na celkové HPH 5,5 %. To sekci posouvá na úroveň stavebnictví, které v posledních deseti letech naopak prožívalo útlum. Popsaný vývoj v odvětví odráží všeobecný posun k digitalizaci společnosti. Firmy, které se IT zabývají, totiž v Česku nacházejí kvalifikovanou pracovní sílu. V roce 2018 bylo v ČR 206,4 tisíce ICT odborníků a podíl studentů ICT oborů na vysokých školách v roce 2017 patřil k evropskému nadprůměru.

Nadprůměrně rostla v posledních letech v ICT také celková zaměstnanost. Zatímco v roce 2008 pracovalo v ICT 126,7 tisíce osob, do roku 2008 se tento počet zvýšil o více než pětinu na 153,5 tisíce. Silný růst pokračoval i v roce 2019. I přesto je nedostatek pracovní síly stále zmiňován jako hlavní bariéra dalšího růstu v odvětví. ICT je odvětvím s druhou nejvyšší úrovní průměrné mzdy a v posledních třech letech došlo k posílení její meziroční dynamiky. V kumulaci za 1. až 3. čtvrtletí 2019 zde průměrný měsíční výdělek dosáhl 58 400 korun a meziročně se zvýšil o 5,5 %.

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

Karolína Zábojníková
vedoucí oddělení svodných analýz
Český statistický úřad