Interní postrach českých firem? Zpronevěry majetku se bojí 64 % z nich

Zpronevěru majetku označilo v průzkumu poradenské společnosti PwC Česká republika za vědomé riziko 64 % dotázaných firem, jen o dvě procenta méně společností označilo za možné ohrožení podvody v nákupním procesu, 50 % firem se obává možného úniku informací a více než 30 % firem jmenuje mezi hrozbami také kybernetické podvody nebo úplatky a korupci.

„Riziko úplatků a korupce hodnotily překvapivě jako významné nejen firmy, které mají zákazníky z veřejného sektoru, u nichž je toto riziko z principu vyšší. Zdá se tedy, že reálnost tohoto typu rizika si uvědomuje stále více firem,“ uvádí Kateřina Halásek Dosedělová z forenzního oddělení PwC Česká republika s tím, že se ne vždy podaří na podvodné jednání přijít.

Téměř polovina zaměstnanců slyší o etickém kodexu firmy naposledy v rámci úvodního školení

 Asi 40 % českých firem považuje za základní kámen obrany proti podvodům pravidelnou komunikaci firemních hodnot, etických otázek a nulovou toleranci k podezření na nekalé jednání.

Představy o vhodných krocích se ale v tomto ohledu často míjejí s realitou. Přestože všechny dotázané společnosti potvrdily, že své zaměstnance se svými pravidly a hodnotami seznamují v úvodním školení, s následným pravidelným školením potom zaměstnanci mohou počítat jen v 58 % firem.

„Během své více než patnáctileté praxe jsem zjistila, že některé firmy sice popsaly spoustu papíru různými směrnicemi, ale etická kultura u nich nefungovala. Klíčové je, aby vedení i zaměstnanci nejen věděli, kde pravidla najdou a znali je. Ale aby je i uplatňovali v každodenním životě, prostě jimi žili,“ doplňuje Kateřina Halásek Dosedělová.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Zase přestupný…

Ucelený program řízení rizik má podle průzkumu 45 % firem. Objevují se tu tak dvě skupiny. Do té první zpravidla patří firmy, které mají boj s podvody zvládnutý a mají formalizované a zdokumentované procesy a jejich kontroly, často několikastupňové. „Takové firmy etický kodex a pravidla zaměstnancům pravidelně připomínají, kontrolují jejich dodržování a v případě podezření jednají konzistentně bez ohledu na to, koho se podezření týká,” vysvětluje Halásek Dosedělová.

Naproti tomu druhá skupina firem řeší zjištěná rizika především pocitově. „Mají sice etický kodex, ale kromě úvodního školení ho nekomunikují a riziko podvodů řídí pasivně. Doufají totiž, že se nic nestane. A pokud se něco stane, tak že to nebude nic zásadního,“ vysvětluje Kateřina Halásek Dosedělová s tím, že zejména v této oblasti lze vysledovat rozdíl mezi ryze českými společnostmi a firmami nadnárodními, které v České republice působí.

Důležité jsou příklady, skvěle fungují ty anonymizované

Podle Kateřiny Halásek Dosedělové zjištěné statistiky ale neznamenají, že by zaměstnanci nevěděli, jak se v případě podezření zachovat. Ve firmách, ve kterých například nejsou přesně stanovena pravidla pro oznamování podezření z páchání nekalého jednání, totiž obvykle funguje přímá komunikace s finančním či generálním ředitelem.

Stále významnější roli v detekci podvodů ale získávají moderní technologie, především proaktivní datové analýzy. Ty umožní efektivně zjistit oblasti možného problému a zacílit tak kontrolu, ať plánovanou, či neplánovanou.

Mohlo by vás zajímat: Projekt eNeschopenka běží naplno

To, že firma nemá zřízenou speciální linku pro oznamování podvodů, neznamená, že její zaměstnanci podezření neoznámí. Důležitější je, zda zaměstnanci mají důvěru v celkový systém řešení podezření ve firmě a jsou seznámeni se způsobem řešení podobných případů – ať už se jedná o připomínání pravidel samotných, nebo anonymizované zveřejňování odhalených pochybení.

„Právě tato komunikace dokáže udělat velkou službu – funguje prakticky jako upozornění pro ostatní zaměstnance, že firma bere podezření na nekalé jednání vážně, tj. prověřuje ho, a pokud se podezření potvrdí, vyvozuje důsledky. Není mnoho newsletterů, které by dokázaly zafungovat tak dobře, jako firemní šuškanda,“ dodává Kateřina Halásek Dosedělová z forenzního oddělení PwC Česká republika.

Průzkum prevence a detekce podvodného jednání v ČR vyhodnocovali odborníci z forenzního oddělení PwC Česká republika. V dotazníku odpovídali zástupci padesátky v Česku působících firem. Ze 60 % šlo o firmy, které jsou součástí větší mezinárodní skupiny, 83 % firem účastnících se průzkumu má roční tržby nad miliardu korun.