Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Stejně jako teplota vzduchu, tak i srážky na území Česka vykazují značnou časovou a prostorovou proměnlivost. V zimním půlroce se vyskytují především srážky vrstevnaté, které jsou charakterizovány menší intenzitou a delší dobou trvání, naopak v letním půlroce se jedná často o tzv. srážky konvektivní s kratším trváním, ale vyšší intenzitou. Prostorové rozdíly ve výskytu a množství srážek jsou ovlivněny charakterem a vývojem synoptické situace a také orografickými parametry, jako např. nadmořskou výškou nebo návětrnými či závětrnými stranami pohoří.
Mohlo by vás zajímat: Veronika Hašplová: Pojištění elektroaut Allianz naplňuje všechny potřeby řidičů
Kolísání srážek
Dlouhodobý normál ročního úhrnu srážek na území ČR za období 1991–2020 je 684 mm, na různých místech se však mohou srážkové úhrny značně lišit. Nejnižších hodnot (pod 500 mm) nabývá roční srážkový normál v oblasti jižní Moravy a v severozápadních Čechách ve srážkovém stínu Krušných hor. Naopak nejvyšších dosahuje v horských oblastech, a to často i přes 1 500 mm. Roční úhrny srážek na území ČR se mohou pohybovat v poměrně širokém rozmezí. Za období 1961–2021 je to cca od 500 mm do 870 mm. Asi 50 % hodnot se vyskytuje v rozmezí 600 až 730 mm. Vůbec nejvyšší roční úhrn srážek na území ČR (867 mm, 127 % normálu) byl zaznamenán v roce 2010. Druhá nejvyšší hodnota připadá na rok 2002 (855 mm, 125 % normálu). V obou uvedených letech došlo k výskytu povodňových situací.
Naopak rokem s nejnižším ročním úhrnem srážek byl rok 2003, kdy na území ČR spadlo v průměru pouze 504 mm srážek (74 % normálu). Následují suché roky 2018 a 2015 s ročními úhrny srážek 522 a 532 mm. V řadě ročních srážkových úhrnů se nevyskytuje statisticky významný dlouhodobý trend. Patrné je to například z porovnání 30letých průměrů v rámci období od roku 1961, které se příliš nemění. Průměrný roční úhrn srážek za období 1961–1990 činil 674 mm, za období 1981–2010 to bylo 686 mm a za poslední třicetiletí 1991–2020 je 684 mm. Vysledovat však lze střídání sušších a vlhčích období. Několik poměrně suchých let v řadě bylo zaznamenáno na začátku 90. let, od roku 2014 byly roční srážkové úhrny také povětšinou nižší než normál a tuto řadu ukončil až srážkově nadnormální rok 2020.
Mohlo by vás zajímat: Pod lupou Dušana Šídla: Jak na následné vzdělávání?
Nejvíc vody spadne v létě
Typický roční chod srážek, patrný například z dlouhodobých průměrů měsíčních úhrnů srážek na území ČR, se vyznačuje nejvyššími srážkovými úhrny v letních měsících a nejnižšími v zimních až jarních měsících. Nejvyšší hodnota průměrného měsíčního úhrnu srážek na území ČR připadá na měsíc červenec, naopak nejnižší na měsíc únor, podobně nízký úhrn se však vykytuje i v dubnu. V oblasti severovýchodních a severních Čech je nejnižší úhrn zaznamenáván v dubnu. V různých lokalitách na našem území však můžeme nalézt odlišné typy ročního chodu srážek s maximy a minimy v jiných měsících a s výskytem dalších podružných maxim a minim.
Spíše než dlouhodobý trend v celkovém ročním úhrnu srážek, pozorujeme v Česku změny v rozložení srážek v průběhu roku. Tyto změny jsou dobře patrné například z porovnání nového normálového období 1991–2020 s obdobím 1981–2010. Oproti předchozímu normálu je nový srážkový normál pro území ČR o více než 5% nižší v měsících duben, listopad a prosinec, naopak výraznější nárůst průměrného úhrnu srážek nastal v říjnu a u některých z krajů také v červnu a v září.
Mohlo by vás zajímat: Novela zákona o evidenci skutečných majitelů dopadne i na pojišťovny
Rekordní srážky
Nejextrémnější přívalové srážky zaznamenané v klimatologické databázi ČHMÚ nastaly 31. května 2016 v lokalitě Albrechtice Žáry. Historicky je však tato epizoda považována na našem území až za druhou v pořadí. Ta první nastala 25. května 1872. Tehdy za 1 hodinu spadlo dle studie prof. Jánského asi 237 mm srážek, jejichž následkem došlo ke katastrofálním povodním na dolní Berounce a sesuvům svahu, který zahradil Mladotický potok, a vytvořil tak Mladotické jezero (okr. Plzeň-sever).
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Lenka Crhová
Český hydrometeorologický ústav
Oddělení všeobecné klimatologie
Komentáře
Přidat komentář