Kampaň ČKP: Jak předejít sekundárním dopravním nehodám?

14.5.2019 Spektrum

Česká kancelář pojistitelů představila novou komunikační kampaň, kterou chce upozornit na problematiku sekundárních nehod a zopakovat ty nejdůležitější kroky při nehodě nebo poruše. Sekundární nehody vznikají kvůli nepozornosti řidičů; každý rok se jich na českých silnicích stane více než tisíc – většinou zcela zbytečně a často jen proto, že řidiči nevědí, jak mají při nehodě správně postupovat.

„S nadsázkou a vtipem připomínáme v nové kampani všem řidičům a spolujezdcům, jak je důležité pamatovat si čtyři základní kroky při nehodě nebo poruše auta, které mohou zachránit život všem zúčastněným,“ říká o kampani Jan Matoušek, výkonný ředitel České kanceláře pojistitelů, a dále dodává: „Touto kampaní, která se od jiných bezpečnostních kampaní odlišuje prvkem humoru, jsme vytvořili nové prostředí pro sdělení, aby řidiči byli připravení na stresové situace po nehodě a věděli, jak se v nich správně zachovat. Nespoléháme se ale jen na působení přes média, jen letos vytiskneme 250 000 karet s návodem pro řidiče znázorňujícím bezpečnostní pravidla a prvky první pomoci zraněným.“

Mohlo by vás zajímat: Legislativní změny ve vnitrostátní silniční nákladní dopravě po 1. lednu 2019

Příčiny nehod

Jedním z nejčastějších důvodů nehod na silnicích je nepozornost řidičů, která stojí za téměř pětinou všech havárií. Část z nich přitom tvoří právě tzv. „sekundární autonehody“. Tímto pojmem se odborně označují situace, kdy jedna havárie nastane v důsledku jiné nehody v jejím bezprostředním okolí. Typicky jde o srážku s odstaveným nebo poškozeným vozidlem, ale také o hromadné bouračky. Jejich příčinou jsou většinou zbytečné chyby řidičů, kteří se nevěnují řízení nebo neznají správný postup při řešení problémových situací u vlastního vozu. Časté jsou např. nehody, které způsobí řidiči sledující nehodu v protijedoucím pruhu. Ročně při nich zahyne v průměru 23 osob a dalších 80 je těžce zraněno. Nejčastěji je na vině nedostatečná znalost bezpečnostních postupů u účastníků silničního provozu.

„Nehody s fatálními následky nemusí vzniknout jen chybou či nepozorností v silničním provozu, ale často bohužel také kvůli nedodržení bezpečnostních postupů při nehodách nebo během dění v jejich blízkosti. Po nehodě jsou účastníci silničního provozu v šoku či afektu, jednají zbrkle, bez rozmyšlení. To pak může přivodit právě sekundární nehody, které mohou být daleko fatálnější,“ a dále říká: „BESIP tuto kampaň podporuje, neboť jednoduše a výrazně dává návod, jak se v dané situaci zachovat: Obléknout si reflexní vestu, umístit výstražný trojúhelník, opustit vozovku a volat linku pomoci řidičům nebo záchranáře v případě zranění," říká Tomáš Neřold z BESIPu.

Sekundární nehody v číslech

Do definice sekundární nehod, ke kterým dojde na dálnici a silnicích 1. třídy, spadá více než 1000 nehod za rok. Za posledních 7 let to bylo 7400 havárií. Z toho jich bylo 4300 bez zranění, přibližně 2350 s lehkým zraněním, 560 s těžkým zraněním a bezmála 170 nehod s úmrtím. Vedle nehod, které šetří Policie ČR (PČR), ale odpovídají definici sekundárních nehod také případy neřešené ze strany PČR, nicméně vyplácené pojišťovnami, to znamená, že skutečný počet všech sekundárních nehod může dosáhnout až trojnásobku případu.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Dubnové ozvěny

Do 2 hodin v okruhu do 2 km

Riziko sekundární nehody je relativně nejvyšší na dálnicích: 4,4 % z dálničních nehod šetřených PČR představují sekundární nehody vzniklé do 2 hodiny v okruhu do 2 km od původní nehody. V zimních měsících vlivem hromadných nehod dosahují sekundární nehody na dálnicích až 12 % ze všech nehod. Na silnicích 1. třídy představují sekundární nehody 2,3 % všech vzniklých nehod.

Mohlo by vás zajímat: V. AML směrnice a její možné dopady na pojišťovnický sektor

Co řidiči často nevědí?

V rámci spuštěné komunikační kampaně vznikl také rozsáhlý průzkum, který se na téma sekundárních autonehod zaměřil a zjišťoval, zda řidiči přesně vědí, co v krizové situaci dělat. Vyplynulo z něj:

77 % respondentů je přesvědčeno o tom, že tuto problematiku dostatečné ovládá;
ale jenom 12 % z nich potom dokázalo správný postup určit;
často řidiči uváděli, že by nejdříve postavili výstražný trojúhelník, a až potom si oblékli výstražnou vestu;
více než třetinu řidičů nenapadlo, aby se od vozidla vzdálili na bezpečnou vzdálenost a neriskovali tak své zdraví;
zhruba polovina z nich potom nevěděla, do jaké vzdálenosti mají výstražný trojúhelník umístit.

Kampaň má ukázat na nejdůležitější čtyři kroky

Od dnešního dne do konce listopadu poběží v televizi, rádiu, digitálních kanálech a v tisku mediální kampaň, která má řidiče naučit, jak by měli v případě autonehody správně postupovat. Zasáhnout by měla téměř 95 % řidičů ve věku 18–65 let. Jednou z jejích nejdůležitějších komponent je tzv. „karta řidiče“, která má podobu instrukcí a je určena pro trvalé umístění do vozidla. Česká kancelář pojistitelů jich plánuje vytisknout a distribuovat zhruba 250 000 do vybraných autosalonů a autoškol, budou také k dispozici na různých akcích pro veřejnost.

Videa

Před startem kampaně vzniklo také video, které ukazuje na to, jak probíhá výuka krizových momentů v autoškole.