Sloupek Kateřiny Lhotské: Co duben dal


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Co duben dal

Letošní duben rozhodně nedal za pravdu známému úsloví doporučující člověku, aby v jeho průběhu raději zůstal za kamny. Hlavně v jeho druhé polovině šplhala rtuť teploměru hodně vysoko a padaly teplotní rekordy. To nejspíš zahřálo i pojistný trh.

Hned 1. dubna aprílově žertovala ČKP. Přišla s tím, že se novým parametrem segmentace v povinném ručení stane znamení zvěrokruhu, ve kterém se klient narodil. K tomu připravila statistiku dokládající, že klienti všech znamení platí průměrné pojistné o 9 % až 16 % nižší, než jsou náklady pojišťoven. Žertem byla bohužel jen první část zprávy. To o té ztrátovosti je totiž krutou pravdou už několik let.

Jako z jiné planety tak může na české pojistitele působit zpráva z Velké Británie, kde průměrné pojistné za poslední rok vzrostlo o 9 %. Být to u nás a zopakovat se takový vývoj dva roky po sobě, tak jsou pojišťovny v roce 2020 zase na svém. Ale ono to není ani v té Británii nejspíš tak růžové. Není totiž úplně jasné, jak moc se na tomto vývoji podílí růst daně z pojistného. Tedy nakolik jej tamní pojišťovny do ceny pojištění promítly. Nejspíš jinak než ty naše. Ty vzaly před lety zavedení 3 % odvodu z pojistného do Fondu zábrany na sebe.


Mohlo by vás zajímat: Brexit zasáhne německé firmy obzvlášť tvrdě


V Rakousku udělali průzkum mezi mladými lidmi na téma jejich vztahu k pojištění. Těm vadí složité a nesrozumitelné smlouvy, „malá písmenka“, nepružnost pojištění a také to, že nemají dostatek informací o jednotlivých produktech. Jako bych už něco podobného slyšela. Opravdu dělali ten průzkum v Rakousku?

Velké světové zajišťovny trápí měnící se klima. Je to logické, protože je to stojí stále větší a větší peníze. Přesně v souladu s tím, co o této problematice říkají „klimatičtí alarmisté“, činí odpovědným z těchto změn člověka. Není přitom úplně jasné v čem může toto obviňování zajišťovnám pomoci. Jako by bylo mléko rozlité kvůli tomu, že někdo shodil sklenici mléka ze stolu, jiné než mléko rozlité proto, že se hrnečku ulomilo ouško.

Počet zprostředkovatelů zapsaných v registru ČNB pokořil další magickou hranici – tentokrát 180 000. U tohoto registru existuje vážné podezření, že se na jeho přípravě podílel sám český velikán Jára Cimrman. Tato indicie vznikla na základě toho, že se v něm zprostředkovatelé hromadí stejně, jako Cimrmanovi horníci v dole.


Mohlo by vás zajímat: Vznikne pool proti kybernetickým útokům?


Poslanci schválili vznik garančního fondu pro úhradu škod vzniklých v souvislosti s krachem cestovní kanceláře a její neschopností dostát závazkům vůči svým klientům. Tedy těch, co jsou nad limitem sjednaného povinného pojištění. Stejně je otázkou, proč je právě toto pojištění povinné. Dává to smysl u úhrady nákladů na návrat klientů, kteří kvůli krachu cestovky „uvízli“ v zahraničí. Ale proč má být povinné i pojištění úhrady škody těm klientům, kteří už neodjedou? Nebylo by v tomto případě vhodnější pojištění dobrovolné, aby se lidé naučili taky občas přebírat za svá rozhodnutí odpovědnost?

V našem „osmičkovém“ seriálu se tentokrát podíváme až do 15. století. 22. dubna 1418 totiž skončil Kostnický koncil. Pro nás je významný především tím, že byl na něm odsouzen k smrti a upálen Mistr Jan Hus. Ovšem z pohledu Evropy to byla jen okrajová událost a tento koncil je hodnocen poměrně pozitivně jako událost, při němž bylo ukončeno papežské schizma (vláda tří papežů). Odlišné vnímání této události vystihuje parafrázovaný výrok francouzského spisovatele a letce Antoine de Saint-Exupéry: „Význam událostí neleží v událostech samotných, ale v našem přístupu k nim.“

Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články