ČKP přišla s informací, že cena povinného ručení dosáhla dna. Není to žádná šokující novinka. Otázkou ovšem zůstává, zda jde o „dno“ skutečné, nebo jen poslední dosažené. Protože těchto „den“ jsme zažili už spousty. Trochu naděje, že by mohlo jít o „dno“ skutečné skýtá fakt, že za celý loňský rok rostl objem pojistného rychleji než počet pojištěných vozidel. Takže by se mohlo začít pojistné zvedat. Alespoň nominálně. Ovšem když se pokusíme pohled zreálnit a započítáme i vliv inflace, tak jsou všechny naděje na brzký pozitivní obrat v povinném ručení v čudu.
Společnost ESET přišla s tvrzením, že nás v tomto roce čeká více bezpečnostních incidentů a rizik souvisejících s kybernetickými hrozbami. A že slabým místem jsou malé firmy, které fungují jako dodavatelé velkých organizací. Je to divné tvrzení. Jako by neplatilo, že ti velcí určují bezpečnostní standardy, které musí jejich malí dodavatelé splnit. A když je nesplní, a přesto jsou stále dodavateli, tak není náhodou tím slabým místem ten, kdo tento stav toleruje?
Mohlo by vás zajímat: Byla proporcionalita při aplikaci S II dostatečná?
IDD se posouvá na říjen. To není žádná novinka. V únoru byla tato informace jen definitivně potvrzena. Ovšem v Německu se rozhodli tuto směrnici naimplementovat v původním termínu 23. 2. 2018. Ono vlastně o nic nejde. Když to Němci spustili o půl roku dřív, tak se třeba najde někdo, kdo to naopak spustí o půl roku později. A v průměru to tak stihnou vlastně všichni včas.
Také jsme se dozvěděli, že pojišťovny neumí pracovat s „Big Data“. Ony by je rády využívaly, ale moc jim to nejde. Jako velký problém uvádí většina z nich kvalitu, respektive nekvalitu dat. Nicméně je tu ještě jeden zádrhel, který téměř nikdo nezmiňuje a je tedy tak trochu opomíjený. Sebekvalitnější data a sebelepší nástroje pro jejich zpracování jsou totiž úplně k ničemu, když příslušné analýzy neumí nikdo pořádně interpretovat. Takže vedle investic do čistoty dat by to taky chtělo se poohlížet po někom, kdo dokáže říct, co ta data vlastně znamenají. Hlavní „kvalifikací“ takového člověka je fištrón, a i proto jich je jako šafránu. Bez nich ovšem budou „Big Data“ připomínat jen dokonalou vesmírnou výzkumnou stanici, do které někdo poslal samotné piloty a výzkumníky nechal na Zemi.
Mohlo by vás zajímat: Čeho se obávají rakouští turisté?
Některé pojišťovny ve Velké Británii svým datům však nejspíš rozumějí. Alespoň to naznačuje informace o tom, že pro identifikaci potenciálních podvodníků už při uzavírání smlouvy použili rozsáhlou datovou analýzu, která jim odhalila rizikové atributy jednotlivých klientů. Jinak řečeno, které vlastnosti klienta korelují s větší pravděpodobností spáchání podvodu. Došli k zajímavým závěrům, ze kterých plyne například i to, že klienti mající e-mail v některých doménách, nebo jsou nositeli konkrétního jména, jsou z pohledu pravděpodobnosti spáchání pojistného podvodu signifikantně rizikovější než klienti jiní. Analytici a interpreti analýz odvedli perfektní práci a jistě by se dočkali pochvaly, kdyby… Kdyby se tito klienti jmenovali třeba „Smith“, nebo „Thompson“. Jenže mezi těmi jmény jsou i „Muhammed“ a „Ali“…
A ještě okénko do „kulaté“ historie. Před 100 lety přešlo Rusko z Juliánského kalendáře na Gregoriánský a přestalo tak mít odlišný kalendář od zbytku Evropy a velké části světa. Po 1. únoru tak následoval hned 14. únor. Možná, že právě 1. února 1918 vzniklo ono úsloví „o zemi, kde zítra znamená už včera“. I když správně by to mělo znít „o zemi, kde zítra znamená už před dvanácti dny“…
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář