Hodně zpráv přišlo z Německa. Tam se probrali z nadšení z elektorevoluce na čtyřech kolech a začali si klást poměrně logické otázky. Jako třeba kde budou svoje plechovo-plastové miláčky dobíjet. A došlo jim, že velkoústá politická prohlášení jsou jedna věc, zatímco jejich praktická realizace věc druhá. Že by se blížil okamžik, kdy si někdo vezme do ruky kalkulačku a spočítá, co bude tahle legrace stát?
S tím souvisí druhé německé téma. Tamní pojišťovny jsou pod tlakem zelených aktivistů, aby nepojišťovaly společnosti vyrábějící energii z uhlí. Některé podlehly, jiné odolávají. Tlak přitom sílí, a tak to došlo dokonce až tak daleko, že pojišťovat uhelné elektrárny je prezentováno jako obdobně nemorální jako například pojišťovat hazard a loterie. Při čtení těchto zpráv si nelze nevzpomenout na období našich dějin, kdy nad kapitalismem zvítězila ideologie…
Mohlo by vás zajímat: Prohlášení GFIA ke COVID-19: Stabilita pojišťovnictví musí být zachována
A Německo do třetice. U tamních spotřebitelů roste spokojenost s pojišťovacími zprostředkovateli. A to tak výrazně (zhruba z poloviny na dvě třetiny respondentů), že to asi nebude jen statistická chyba. Je také zajímavé, že jediným segmentem, kde to není nic moc, je on-line pojištění, u kterého panuje větší nedůvěra než důvěra. Nechci spekulovat o příčinách, ale zdá se, že jde o další potvrzení pravděpodobného trendu v oblasti zprostředkování, který spočívá v modelu postaveném na osobním jednání poradce s klientem (byť technicky realizovaném třeba pomocí videorozhovoru) oproštěném od zbytečného papírování. Tedy žádná lejstra a veškerá akceptace výhradně elektronická.
To by měla být důležitá zpráva i pro InsurTech společnosti. V jejich segmentu totiž začíná jít do tuhého a odděluje se zrno od plev. Ty, které chtějí být tím prvním, tak budou muset opustit strategii vytváření laciných hejblátek bez výrazné užitné hodnoty pro uživatele a mnohem více přemýšlet o smysluplností svých výtvorů. Prostě aby v nich bylo kromě „Tech“ taky nějaké to „Insur“.
Evropané si prý nespoří na stáří, a pokud už ano, tak málo. Alespoň to tedy na základě svého průzkumu tvrdí Insurance Europe. Chce proto na půdě EU otevřít diskuzi, jak tento stav změnit. A co takhle místo jalových keců a vyprávění báchorek o udržitelnosti penzijního systému raději lidem spočítat, kolik peněz budou v penzi dostávat a co si za ně (ne)koupí?
Mohlo by vás zajímat: Věštírna Martina Podávky: Bonus-malus je mrtvý. RIP!
S tímto tématem souvisí i krok našeho ministerstva financí. To přichází s návrhem na rozšíření kapitálového trhu o další nástroje – účet dlouhodobých investic a alternativní účastenský fond. Oba mají být určeny právě k vytváření úspor na stáří a jsou tedy jakousi konkurencí k již existujícímu doplňkovému penzijnímu spoření a k životnímu pojištění. Takže už jen zbývá přesvědčit lidi, aby je také používali. Proti čemuž je jejich samotné vytvoření absolutní svačinovka…
A jak hluboko do historie se podíváme dnes? Pouze 200 let. Tenkrát byla totiž na ostrově Milos objeveno jedno z největších děl antického sochařství – Venuše Mélská. K dnešku je její stáří asi 2150 let a při pohledu na ni se člověk neubrání otázce „Copak budou asi naši vzdálení potomci v roce 4170 obdivovat na roce 2020?“
Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft.
Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES
Komentáře
Přidat komentář