On ten výstup není zase až tak velké překvapení. Jeho obrysy byly zřejmé již nějakou dobu, a tak se vlastně čekalo jen na konkrétní nastavení celého návrhu. To už je nyní známé. Paní ministryně představila dokonce tři varianty lišící se od sebe především parametricky. Ve všech případech má být důchod rozdělen na část solidární, vyplácenou ze státního rozpočtu, a část zásluhovou, stanovenou na základě odpracovaných let a příjmů, ze kterých bylo odváděno pojistné. Jednotlivé varianty se tak od sebe liší poměrem mezi oběma složkami a dále také tím, kolik a komu se v jejich rámci na důchodech přidá. V závislosti na konkrétním nastavení jednotlivých variant pak můžeme jednu z nich označit za blbou, druhou za blbější a třetí za nejblbější.
Mohlo by vás zajímat: Thomas Cook Německo: Jak to dopadne s náhradou škod?
Podle některých reakcí se však ukazuje, že tento návrh nemá šanci na to, aby proběhl legislativním kolečkem a byl schválen ještě v tomto volebním období. Kromě „důchodové legislativy“ totiž zasahuje ne zrovna zanedbatelně i do té daňové, kde se už nyní chystají hned dvě docela zásadní změny – zrušení superhrubé mzdy a zavedení daňového paušálu pro živnostníky. Další úpravy související se zavedením solidárního důchodu vypláceného ze státního rozpočtu, a tedy s nutností do něj také odpovídající prostředky daněmi dotlačit, by totiž do těchto záměrů hodily spolehlivě vidle.
Což je nejspíš jeden z důvodů, proč na úrovni koalice nepanuje z návrhů paní Maláčové žádné velké nadšení. Nejméně servítků si brala paní ministryně Schillerová argumentující tím, že ve státním rozpočtu není potřebných 300 miliard na vyplácení solidárních důchodů. Dle mého soudu jde o poněkud účelové tvrzení, protože ty by se předpokládám vyčlenily ze stávajících sociálních odvodů. Jen není jasná (a nejen mně, ale nesjpíš nikomu) technika této operace. Zda by to proběhlo ve formě snížení sociálních odvodů a navýšení některých daní, nebo zda by šlo o zachování stávajícího režimu a jen by se z důchodového účtu převáděly prostředky do státního rozpočtu a zase zpět (vycházím z předpokladu, že důchod by se nadále vyplácel najednou z účtů ČSSZ).
Mohlo by vás zajímat: U zkoušek z pojištění lze očekávat úspěšnost 60 až 70 %
Těžko říci, kterou cestou by se hypoteticky šlo. Ta druhá je na hlavu padlá, ta první zase zavání průšvihem. Každá restrukturalizace daní totiž sebou přináší riziko pro celou ekonomiku. Dochází totiž k narušení rovnovážného stavu mezi čistými příjmy, a tedy i koupěschopnou poptávkou, a cenovou hladinou. Což může mít dalekosáhlé důsledky pro hospodářský růst. Na druhou stranu se při restrukturalizaci daní lépe schová jejich zvýšení. Byť to nebylo explicitně řečeno, je totiž jasné jako facka, že když se má někomu na penzičku přisypat a nikomu neubrat, tak to bez přitažení daňového udidla zkrátka nepůjde.
Čímž se dostáváme k té nejzásadnější výtce vůči předloženému návrhu. Neobsahuje totiž kapitolu týkající se financování. Nároky na erár sice nebudou dělat oněch 300 miliard, ale to neznamená, že půjde o pár drobných. Ovšem u návrhů z dílny ČSSD absence této části zas až tak nepřekvapuje. Kde na to vzít její politiky totiž nikdy moc nezajímalo. A přesvědčení, že nedostatečný výběr daní lze dohnat dostatečným výkonem rotaček v Centrální tiskárně cenin, mají takříkajíc v krvi…
Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft.
Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES
Komentáře
Přidat komentář