Sloupek Kateřiny Lhotské: Když arbitr nekoná

Vzápětí po jeho druhém medializovaném rozhodnutí se totiž objevila informace (zde), že jeho konání, nebo lépe řečeno nekonání, se znelíbilo soudu. Ten se zastal stěžovatele nespokojeného s tím, jak se jeho řízení u finančního arbitra neskutečně vleče, a nařídil mu urychleně vydat nález. A navíc i zaplatit stěžovateli soudní výlohy. Což arbitr vykonal. Obojí.

Stěžovatel čekal na rozhodnutí arbitra déle než rok a půl, což připadalo soudu nepřiměřeně dlouho. Přitom ani tato instituce není u nás zrovna symbolem rychlosti. Dost možná, že soud rozhodl tak, jak rozhodl, i tak trochu z údivu nad tím, že se najde ještě někdo pomalejší, než je on sám. Není to přitom jediný případ, kdy byla na finančního arbitra podána žaloba pro jeho nečinnost. Údajně je takových případů deset.

Mohlo by vás zajímat: Umělé oplodnění? Role zdravotní a komerční pojišťovny

Podnětů, na které se u finančního arbitra už dost dlouho práší, je však daleko víc. Od roku 2014 bylo zahájeno 2 351 řízení, přičemž jen 38 jich bylo ukončeno výrokem. Z toho jen pět se týkalo samotného předmětu stížnosti. Ostatní výroky zněly ve smyslu ukončení z procesních důvodů, nebo byla stížnost zamítnuta, protože nespadala do kompetence finančního arbitra. Tedy případy tak složité, že by je zvládnul vyřizovat snad i hlídač na vrátnici.

Pět fakticky uzavřených případů za tři roky je opravdu tristní výsledek práce úřadu. Člověk by si mohl myslet, že ty dva medializované jsou jen špičkou ledovce z celé řady těch, o kterých arbitr rozhodl. Ale ona je to přitom skoro polovina z nich.

Přitom je to celé docela paradox. Jeden z argumentů, proč se vůbec institut finančního arbitra zřizoval, bylo totiž zjednodušení a zrychlení řešení sporů nespokojených klientů s finančními institucemi. Tento bohulibý záměr se tedy zřejmě naplnit nepodařilo. Právě naopak. Žádné z rozhodnutí arbitra totiž nemusí být konečné a kterákoliv ze stran sporu se může obrátit na soud se žádostí o přezkoumání jeho výroku. A tak se řešení sporů prostřednictvím arbitra spíše prodlužuje.

Mohlo by vás zajímat: GDV: Kybernetická kriminalita na pořadu dne

Otázkou zůstává, co s finančním arbitrem výtky soudu na zdlouhavost řízení vlastně udělají. Zrychlí svoji činnost, nebo zůstane vše při starém? Pokud bude platit první možnost, tak se nejspíš budeme setkávat s podobnými výroky, jako jsou ty poslední dva medializované, čím dál častěji. Ale právě tato rozhodnutí mohou mít i jiný efekt. Na finančního arbitra se začne obracet víc a víc lidí, kteří mají sjednaný stejný produkt, u kterého nechal zrušit pojistnou smlouvu od počátku a zajistil tak klientům vrácení peněz. Tento nával stěžovatelů činnost úřadu ještě více zpomalí, až možná i zastaví. Finanční arbitr tak bude, řečeno slovy klasika, „připomínat sopku, která zasypala sebe samu“.

Až dospěje situace do bodu, kdy bude zavalen úřad arbitra stížnostmi tak, že ani „nepůjdou otevřít dveře“, začnou politici opět hloubat, jak řešit rozhodování sporů vztahujících se k investičnímu životnímu pojištění nejen mimosoudně, ale i mimoarbitrážně. Uvidíme, s čím přijdou. Ještě jsme tu neměli třeba „úřad finančního rozhodce“. Jeho zřízením by teprve začal mazec…

Kateřina Lhotská

vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.

člen Finanční akademie Zlaté koruny