Sloupek Kateřiny Lhotské: Květnové ozvěny

Jedním z nejvíce zasažených sektorů je nepřekvapivě maloobchod, kde řada obchodů zůstala zavřená i po znovuotevření. Není divu. Lidé během uzávěry méně utráceli, ale o to více spořili. Respektive spíše odkládali spotřebu. A tak se teď chystají našetřené peníze rozfofrovat. Na to se pochopitelně těší přeživší obchodníci, kteří budou moci díky rostoucí poptávce zvedat ceny. Zkrátka praktická ukázka fungování jednoho ze základních zákonů tržní ekonomiky – zákona nabídky a poptávky.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Floskule současnosti – „udržitelnost“

S postupným utlumováním pandemie a návratem k „normálu“ (chtělo se mi napsat „normalizací“, ale to slovo má v češtině přeci jen nepříjemné konotace) se čím dál častěji uvažuje o tom, z jakých všech „mimořádností“ se stanou „normy“ a co bude patřit mezi záležitosti, které jsme si sice vyzkoušeli, ale to je tak všechno. Hodně se v této souvislosti hovoří o houmofisech. Názory na jejich široké využívání i za „normálních“ dob se různí. A to jak na stranách firem, tak i zaměstnanců. Ti druzí oceňují možnost pružně a efektivně skloubit potřeby své práce a osobního života, ale vadí jim sociální izolace. Není si zkrátka s kým pokecat a videorozhovor není ono. Zaměstnavatele pro změnu trápí nižší produktivita práce, ale na druhou stranu oceňují související úspory a atraktivitu houmofisu pro část zaměstnanců. Myslím, že praxe ukáže…

A teď pár nekoronavirových… S tím, jak přibývá ve velkých městech elektrokoloběžek, tak logicky roste i počet úrazů a dalších škod, které způsobují jejich řidiči. Ti je totiž až příliš často považují jen za „dětskou hračku“ s elektromotorem. A tak se na nich řítí ulicemi a pěšími zónami jako šílenci často posilněni nějakou tou skleničkou. Bourají převážně mladí lidé. Nejspíš jim připadá to, že se někde prdnou, vezmou si elektrokoloběžku a proplétají se mezi chodci na chodníku nebo mezi auty na silnici, jako ten správný adrenalin…

Mohlo by vás zajímat: 9x zákon o pojištění osob a alkoholu

Němci se prý stále nepoučili z povodní, které je opakovaně zasáhly v uplynulých desetiletích a pořád staví v záplavových oblastech. Popravdě řečeno, nejenom Němci. I u nás takových staveb přibývá. Naši předkové byli v tomto ohledu přeci jen obezřetnější a postavit dům na břehu řeky by je nenapadlo ani ve snu. A pak že jsme oproti nim zmoudřeli…

V Německu ještě zůstaneme. Tamní pojistitelé totiž volají po větší státní pomoci pro zemědělce, které postihne sucho. Vzhledem k tomu, že celý letošní rok zatím poměrně vydatně prší, to nevypadá jako to úplně nejlepší načasování. Opak je však pravdou. Kdy jindy o něco takové stát žádat než v dobách, kdy má dojem, že žádné sucho nebude?

Mohlo by vás zajímat: Kooperativa již 30 let obrací věci k lepšímu

A jedna evropská na závěr. Bruselská vrchnost se totiž nefláká a opět přišla s dalším nápadem, jak firmám zpestřit život. Hodlá na ně totiž uvalit novou reportovací povinnost spočívající ve vytváření nefinančních zpráv o tom, jak moc se daná firma chová (ne)odpovědně. Tedy jak moc je „zelená“ a jaký má vliv na společnost. Že by nějaký škarohlíd poslal do Bruselu seznam toho, co všechno musely firmy hlásit za minulého režimu a tamní ouřadové si zkrátka řekli, že se bolševikem nenechají zahanbit?

A jak je to s pranostikami za květen? Jedna se přímo nabízí: „Studený máj, ve stodole ráj“. Takže naši zemědělci nebudou letos po státu chtít, aby jim uhradil ztráty z neúrody, ale ztráty vzniklé poklesem cen z nadúrody…

Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft. 

Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná Blogerka roku 2019 serveru iDNES