Ti dva svojí výzvou předně prokázali, že vůbec netuší, která bije. Což není u našich zákonodárců jev zase až tak překvapivý. Soudy totiž projednávají případy, které jsou staré třeba i deset let. Týkají se tedy dodržování pravidel nastavených předchozí legislativou. Takže aby v těchto věcech mohla ČNB „přitvrdit“, musela by se nejdřív naučit cestovat v čase.
Výzva poslanců je tedy evidentně blábol. Ovšem otázkou je, kde se vůbec vzal. Z vlastní hlavy to totiž mají těžko. Dle mého soudu jim ho podstrčil pod nos někdo z těch, kteří si udělali z „ochrany“ práv klientů pojišťoven výnosný byznys. A před jejichž praktikami varuje už i finanční arbitr. Tedy úřad, na který se mají těmito lidmi zmanipulovaní klienti pojišťoven obracet se žádostmi o zneplatnění svých smluv. To nevymyslíš…
Mohlo by vás zajímat: Vícepilířový penzijní systém může pomoci řešit stárnutí evropské populace
Pokračuje tak příběh starý už několik let. Už od počátku jsou v něm velmi aktivní členové a spolupracovníci spolku „Podvedení klienti“. Evidentně se průběžně zdokonalují. Je to vidět třeba na jejich stránkách, které byly ze začátku pouhým „leadovačem“ sbírajícím kontakty. Nyní na nich lze (kromě jiného) najít i seznam verdiktů soudů, ve kterých byla daná smlouva prohlášena za neplatnou od počátku. Ty, kde padlo rozhodnutí opačné, bychom tam samozřejmě hledali marně.
Zneplatňujících rozhodnutí jsem napočítala 32. To je sice násobně více, než ty dva nebo tři případy před lety, ale stále to má dost daleko k tomu, aby se situace v životním pojištění dala nazývat „systémovým pochybením“. Navíc podle názvů produktů, ke kterým se rozsudky vztahují, jde o pojištění, která byla sjednávána před mnoha lety. Vztahovala se na ně tedy ještě předchozí legislativa. Stránky bohužel neobsahují příslušné rozsudky, ale pouze úryvky z nich, což je bez znalosti kontextu naprosto nedostačující. Nicméně na důvěřivce, kteří se rozhodují, zda do podobného sporu jít, to nepochybně zapůsobit dokáže. Ty stránky jsou prostě jedna velká manipulace, což u někoho, kdo obviňuje jiné z podvodu, působí poněkud impertinentně. Ale jak se říká „drzé čelo lepší než poplužní dvůr“.
Mohlo by vás zajímat: Robert Kareš: Jak vyřešit problém se smluvním zdravotním pojištěním cizinců?
Je tu ale ještě jedna věc. Týká se přímo rozsudků. I z těch jejich útržků se nelze zbavit pocitu, jako by se soudy nedívaly na nedostatky smluv pohledem tehdy vyžadovaných nároků na pravidla jednání a informační povinnost, ale pohledem dnešním. Jinak řečeno, jako by porušily pravidlo retroaktivity. Což by byl samozřejmě průšvih. A teď nemyslím z pohledu pojišťoven (těch samozřejmě taky), ale celospolečenského. Ve chvíli, kdy by se totiž začala měnit minulá rozhodnutí aplikací dnešních pravidel, tak to tady můžeme rovnou zavřít. Neplatilo by totiž vůbec nic a právní jistota by se blížila nule.
Ale zpět ke kauzám (ne)platnosti životního pojištění. Nevím, co bylo motivací lidí, kteří si z „ochrany“ práv klientů pojišťoven udělali výhodný byznys k tomu, aby do celé věci zatáhli ty dva poslance. Možná, že to výhodný byznys být přestává. Svoji roli v tom nejspíš sehrálo i řádění koronamršky, které přeci jen soustředilo pozornost veřejnosti jiným směrem. Takže bylo zapotřebí se opět připomenout. V reakci na to lze udělat jediné. Varovat klienty pojišťoven, aby těmto lidem nenaletěli. Patří totiž do stejné kategorie, jako „šmejdi“ prodávající předražený šunt a „energošmejdi“ nabízející energii tak „výhodnou“, že dokáže člověku udělat pořádný průvan v peněžence. Prostě takoví „ochranošmejdi“…
Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft.
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná Blogerka roku 2019 serveru iDNES
Komentáře
Přidat komentář