V minulém roce vstoupila s více jak půlročním odkladem v platnost směrnice IDD. Týkalo se to celého Evropského hospodářského prostoru s jedinou výjimkou – Českou republikou. Ta, stejně jako v případě Solvency II, nestihla její implementaci, a tak si na ni musíme počkat až do roku 2019. Naši politici měli totiž úplně jiné starosti než řešit nějaké IDD. Ale na druhou stranu se z toho, stejně jako v případě opožděného spuštění Solvency II, nikdo neopupínkoval.
Nicméně přesto se kolem připravovaného zákona o distribuci pojištění, kterým má být směrnice IDD implementována, objevily některé inspirativní návrhy. Jeden z nich se snaží eliminovat často formální plnění informační povinnosti zprostředkovateli tím, že budou mít povinnost pořizovat nejen „papírový“ Záznam z jednání, ale i zvukový.
Ten bude on-line odesílán do vybrané státní instituce, ta jej zaregistruje a vygeneruje unikátní 81 znakový kód (zkratka JIK – Jednací Identifikační Kód), který pošle zpět zprostředkovateli, aby jej umístil na „papírový“ Záznam z jednání. Dokument předá následně klientovi a v kopii odešle také do zmiňované státní instituce, kde úředníci zkontrolují, zda obsahuje to samé, co záznam zvukový. Tento kontrolní systém je pracovně označován jako EEJ (Elektronická Evidence Jednání), a aby byli klienti motivováni k tomu nechat se odposlouchávat, mohou zaregistrovat JIKy v loterii zvané „Šmírovačka“ a vyhrát hodnotné ceny.
Mohlo by vás zajímat: Kdy může být vozidlo označeno jako „automatizované“?
Politici ovšem pamatovali na pojišťovnictví i jinak. Smetli totiž ze stolu návrh na zřízení garančního fondu k pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře. Měl sloužit na úhradu nadlimitního plnění v případě krachu nedostatečně pojištěné cestovky. Měly jej plnit cestovní kanceláře, což se jim zrovna dvakrát nelíbilo. Odmítnutí jeho zřízení prosazoval především jeden z místopředsedů sněmovny, který je zároveň členem prezídia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Pro pojišťovny je to poučení. Musí také mít svého místopředsedu sněmovny. Už teď je jich ostatně tolik, že je úplně jedno, jestli jich bude o jednoho víc nebo míň.
Dalším legislativním tématem roku 2018 byla implementace nařízení EP a rady EU o ochraně osobních údajů pod názvem GDPR. To se netýká jen pojišťovnictví, ale zasahuje celou společnost. Podle evropských orgánů se už pár týdnů po spuštění potvrdily očekávané přínosy tohoto nařízení, a tak se rozhodly povinnosti platné zatím jen pro instituce a firmy rozšířit i na soukromé osoby. Je to správné rozhodnutí. To by tak hrálo, aby si lidé ukládali telefonní čísla svých známých bez jejich výslovného souhlasu.
Mohlo by vás zajímat: Autonomní vozidla optikou ČAP: Technologie je klíč
V roce 2018 proběhlo také několik odborných konferencí a seminářů na nichž zaznělo celá řada podnětných myšlenek. Asi nejobjevnější z nich bylo konstatování, že „pojišťovnictví se neobejde bez nových technologií“. To by jednoho (ani jednu) nenapadlo.
Pokračoval zajímavý vývoj v povinném ručení. Pojišťovny se rozhodly v maximální možné míře zahrnout do cenotvorby zjištění, že na rozhodování klienta o přijetí nabídky má zásadní vliv poskytnutá sleva. Proto přišly s revolučním přístupem ke stanovení výše pojistného. Již není tvořeno základní sazbou, na kterou se následně slevy uplatňují, ale jen slevou.
Na trhu jsme zaznamenali i produktové novinky. Jako protiváha k pojištění pohřbu se objevil produkt pojištění narození, u kterého získává pojištěný výplatu plnění, pokud se narodí. Většímu rozletu této zajímavé novinky brání jen drobný problém, kterým je chybějící rodné číslo takového klienta v okamžiku sjednání pojištění. Matriční úřady totiž odmítají vydávat rodný list ještě před jeho narozením. Uvidíme, zda se tento problém podaří vyřešit. Byla by škoda, kdyby tato zajímavá novinka skončila v propadlišti dějin kvůli takové prkotině.
Hodně štěstí v novém roce.
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář