Stávající principy zjišťování skóringu žadatele o úvěr založené na posuzování tzv. tvrdých dat (například výše příjmu, způsobu jeho získávání a úvěrové historie) by tak byly rozšířeny o vyhodnocování údajů dalších, jako například digitální stopy žadatele nebo historie toho, co na internetu vyhledával a nakupoval (celý text zde). Zkrátka a dobře taková digitální šmírovačka. Benefitem tohoto zásahu do soukromí pak má být podle autorů konceptu to, že by takto mohli na úvěr dosáhnout i lidé, kteří nemohou poskytnout dostatek údajů pro stanovení skóringu tradičními metodami.
Myšlenka to není úplně originální. Něco takového už totiž funguje v Číně a říká se tomu „sociální skóring“ nebo také „společenský kredit“. Že by se její autoři inspirovali u tamních soudruhů? Princip, který popisují na stránkách MMF se totiž od toho, který je aplikován v Číně, zase až tak moc neliší. V podstatě jen v rozsahu využití takto získaných dat. V obou případech mají totiž sloužit k rozhodování o tom, komu bude nebo nebude poskytnuta nějaká finanční služba (úvěr, hypotéka, kreditní karta apod.). V čínském pojetí pak například i k posouzení toho, zda si člověk zaslouží rychlejší internetového připojení, jestli si bude moci koupit jízdenku na vlak nebo zda může vycestovat na dovolenou do zahraničí.
Mohlo by vás zajímat: 4P v zemědělství: Pojištění, podpora, průzkum a proměna
Autoři článku zveřejněném MMF tyto paralely zcela ignorují a riziko zneužití dat ke ztrpčování života lidem s „nesprávnou“ digitální stopou vůbec neřeší. Přitom právě na příkladu aplikace „sociálního skóringu“ v Číně je vidět, jak lehce je tento systém zneužitelný. Oni sice hovoří jen o jakési jeho „soft“ verzi, nicméně to nemění nic na faktu, že umožňuje dělat z lidí s „nesprávnými“ názory a postoji občany druhé kategorie s omezeným přístupem k různým společenským i komerčním službám.
Rozdíl mezi čínským a „západním“ pojetím totiž spočívá jen v tom, co si pod pojmem „nesprávný“ představit. Takže zatímco Číňan dostane černý puntík třeba za to, že se netají obdivem k „západu“, našinci by kupříkladu mohla být zamítnuta žádosti o úvěr s tímto zdůvodněním: „Vaše uhlíkoví stopa je příliš vysoká. Naše banka podporuje boj za záchranu klimatu, a proto neposkytuje služby tomu, kdo se chová klimaticky nezodpovědně.“ Opravdu se chceme dožít něčeho podobného?
Mohlo by vás zajímat: Nová rizika vchází do dveří! Pojistná ochrana se přizpůsobuje
Nelze se zkrátka zbavit dojmu, že zmiňované úvahy otevírají Pandořinu skříňku všeobecného rozmachu digitálního šmírování. Možná někdo namítne, že už je otevřena dávno rozvojem sociálních sítí a využíváním informací, které z nich lze získat. Myslím si ovšem, že je podstatný rozdíl mezi použitím toho, co na sebe lidé vybrebentí třeba na xichtoknize, a tím, že se někdo začne hrabat ve vašem soukromí a zjišťovat, jaké weby sledujete. To je v podstatě jako kdyby přišel k vám domů a prohlížel vám šuplíky. Taky by se vám to asi nelíbilo.
I když možná přirovnání k Pandořině skříňce úplně nesedí. Podobné nápady totiž mnohem více připomínají jeskyňky. Ty také slibovaly, že do světničky strčí jen dva prstíčky a všichni víme, jak to dopadlo…
Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft.
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná Blogerka roku 2019 serveru iDNES
Komentáře
Přidat komentář