Nepochybně bude zaznamenána jako vláda, která do naší legislativy začlenila regulatorní rámec Solvency II. I když na to potřebovala několik pokusů. Na první dobrou to totiž nevyšlo, protože se vládní koalice neshodla na současně projednávané regulaci provizí v životním pojištění. Vládní politici se přitom chovali jak malí kluci (a holky). Jako když na pískovišti jeden chlapeček rozšlape jinému bábovičky a ten mu na oplátku rozfláká autíčko.
Tou bábovičkou byla dlouho odkládaná (a opět odložená) zprostředkovatelská novela. Jediné, co se vládě podařilo v této oblasti prosadit, bylo tak paradoxně to, co bylo předmětem sváru – regulaci provizí v životním pojištění. Ale o tom jsem tu psala nedávno. Stejně jako o tom, že je jisté, že se nestihne včas schválit zákon, který implementuje do naší legislativy směrnici IDD.
Za panování této vlády se také zrušil příspěvek nepojištěných řidičů do garančního fondu spravovaný ČKP. To sice nebyla přímo vládní iniciativa, ale kdyby tomu chtěla prostřednictvím svých poslanců zabránit, tak to dokázala. Ale ona se raději svezla na vlně populismu s tímto krokem spojeným. Aktuálně je sice v legislativním procesu návrh, jak opět nepojištěné řidiče sankcionovat povinností garanční fond plnit. Je ale otázkou, jak to s ním dopadne. Blíží se volby a toto není zrovna záležitost, na které by se dala voličská přízeň získat. Navíc mají v současné rozjitřené době politici úplně jiné starosti než nějaký garanční fond.
Mohlo by Vás zajímat: Ovocná krize? V Německu způsobil mráz velké škody
S odstupující vládou bude také spojena úprava daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele v životním pojištění. V tomto případě reagovala na jeho časté zneužívání. Místo, aby sloužil pro vytváření finanční rezervy na stáří, zaměstnanci si jej průběžně vybírali a šlo tak vlastně o daňově „osvobozenou“ mzdu. Snaha vlády o navrácení původního smyslu příspěvku není tedy zase až tak nepochopitelná. Svoji nešťastnou roli ovšem tentokrát sehrála ČNB, která v době, kdy už měly pojišťovny připraveny procesy, jak tuto změnu promítnout do příslušných smluv s klienty, hodila do celé akce „vidle“ a postup pojišťoven zpochybnila. Ale za to vláda nemohla.
Zdravý rozum naštěstí zvítězil při projednávání návrhu na „neomezené“ plnění pojišťoven v případě úpadku cestovní kanceláře. Pojišťovny tak budou nadále plnit jen do stanoveného limitu. Pokud by byl přijat původní vládní návrh, nemohly by již tento produkt nadále nabízet. A to by v podstatě znamenalo konec podnikání cestovních kanceláří majících povinnost být pro případ svého úpadku pojištěné.
Působení vlády a vládní koalice však pocítily subjekty působící na pojistném trhu i v jiném směru. Obecně se totiž nepodařilo zjednodušit podnikání a zlepšit stav podnikatelského prostředí. Ale to se netýká jen pojišťovnictví, ale naší ekonomiky jako celku.
Shrnuto a podtrženo – končící vláda pojišťovnám, zprostředkovatelům, ani dalším subjektům působícím na pojistném trhu život moc nezjednodušila. Ale buďme spravedliví – to se nepodařilo ani těm předchozím.
PS: Když jsem psala tento text, myslela jsem si, že vyřčené slovo již nelze vzít zpět. Ukázalo se, že to byla naivní představa. Ovšem to nic nemění na tom, že tato vláda skončila. Jen zatím není jasné, jestli jen "de facto", nebo i "de iure".
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář