Bude možné pojišťovat budoucí pandemii?

Pojištění je v podstatě založeno na vyrovnávání rizik. Všichni pojištění jsou chráněni a společně nesou škody těch, u nichž nastala pojistná událost. Tento pojišťovací princip ale nefunguje, pokud všechny pojištěné osoby potřebují pomoc ve stejné době. Experti, kteří se zúčastnili konference „Digital Insurance Forum“, se v zásadě shodli, že dopady koronavirové pandemie nelze zvládnout v rámci soukromého sektoru, což znamená, že pandemická rizika jsou nepojistitelná. K tomu prof. Karel van Hulle z Goethe-Universität  ve Frankfurtu nad Mohanem (mj. vedl v době přípravy projektu Solventnost II příslušný útvar pro pojišťovnictví v rámci Evropské komise), který zmíněnou konferenci moderoval,  dodal, že „ve světě nikdo neočekává, že by pojistitelé mohli pokrýt hospodářské dopady nějaké pandemie“.

Mohlo by vás zajímat: „Přestaňte pojišťovat uhlí a plyn!” vyzvaly občanské organizace pojišťovny

Na druhé straně bylo ovšem vyjasněno, že pojistitelé by mohli sehrát v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru důležitou roli za předpokladu, že budou rámcové podmínky akceptovatelné. To potvrdil Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV. Informoval o tom, že expertní skupina tohoto svazu rozpracovala návrhy, jak by pandemií postižené obory národního hospodářství mohly být podpořeny na základě součinnosti soukromého pojišťovnictví a státu. Informace o činnosti této skupiny byla již vícekrát zveřejněna i na tomto portálu oPojištění.cz. Ovšem poprvé, a to na výše uvedené konferenci, bylo oznámeno, že návrhy byly dokončeny a „leží na stole“.

Asmussen potvrdil, že podstatou konceptu GDV je víceúrovňové řešení dopadů pandemie se zaměřením na malé a střední podniky. Tentokrát byl tento koncept o trochu více konkretizován. U prvních tří úrovní by se jednalo o pojistnou ochranu poskytovanou na základě placení pojistného, o zajištění a pak o použití nástrojů kapitálového trhu, jako jsou např. katastrofické bondy (obligace). Stát by se zapojil jako další poskytovatel kapitálu až v rámci čtvrté úrovně. Představa GDV je taková, že nejdříve by byl tento koncept dopracován (asi již v součinnosti se státními orgány) a pak implementován na národní úrovni. Jako druhý krok by mohla následovat evropská dimenze, tedy zvážení využití tohoto konceptu na jednotném pojistném trhu EU.  

Mohlo by vás zajímat: AXA odmítla pojišťovat německý RWE. Důvodem je uhlí

Každá odborná konference má tu výhodu, že se dá předložený námět posoudit přímo na místě z více hledisek. Jakob von Weizsäcker, šéfekonom a vedoucí obecného oddělení ve Spolkovém ministerstvu financí, zdůraznil, že partnerství soukromého a veřejného sektoru není samo o sobě ani dobré, ani špatné. Vždy záleží na konkrétním případě. Jako pozitivní příklad von Weizsäcker zmínil kooperaci státu a úvěrových pojistitelů v období pandemické krize. Tím pádem mohla být zachována pojistná ochrana, neboť stát převzal zbytkové riziko participací na zaplaceném pojistném.

Pokud jde o předložený model partnerství soukromého a státního sektoru, tak je samozřejmě nezbytné zjistit, jakou zátěž by mohl pro pojišťovnictví přinášet. Na sledované konferenci zaznělo, že již byl objednán relevantní výzkum, který by se měl zabývat i tím, za jakých podmínek je pojišťovací řešení smysluplnější než zvládání krize jen prostřednictvím veřejných finančních prostředků, které jsou poskytovány ex-post.

Mohlo by vás zajímat: Počty poradců v 1Q 2021: Pouze TOP 3 se nemění

Jako nutnost vidí partnerství soukromého a veřejného sektoru prof. Helmut Gründl také z Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Vychází z toho, že v případě pandemie se potkává nízká pravděpodobnost vzniku škody s vysokou škodní zátěží. Dále uvedl, že ze souboru dat z USA vyplývá, že čisté pojišťovací řešení by znamenalo nasadit prohibitivně vysoké pojistné. Je tudíž podle Gründla nutné vzít stát na palubu a zapojit rovněž kapitálový trh.  

Jörg Asmussen v této souvislosti poukázal na tu skutečnost, že katastrofické obligace by mohly narazit na otázku zájmu (spotřebitelů), a to právě nyní v prostředí nízkých úrokových sazeb. Ohledně využití partnerství soukromého a veřejného sektoru prezentoval názor, že by mělo zůstat omezeno jen na teroristická a pandemická rizika. Kybernetická rizika a rizika přírodních katastrof jsou podle jeho názoru pojistitelná i bez státu.

Účastníci konference se shodli v názoru, že by určitě měla být učiněna rozhodnutí ohledně ochrany před budoucí pandemií. Otázkou není, zda nastane příští pandemie, ale otázkou je, kdy k ní dojde. Prof. van Hulle uvedl na závěr konference jednu ověřenou zkušenost, že připravenost či zájem o změnu po zjevně překonané krizi rychle opadá. Problém je v tom, že lidé velmi rychle zapomínají.

Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Neserióznost je metla pojišťovnictví

Z výše uvedeného plyne řada pozitivních aspektů. Předně je nyní zřejmé, že expertní skupina GDV dokončila projekt a připravila model pro budoucí ochranu před pandemií.  Nejde jen o nějaké odborné „cvičení“, ale o praktické řešení, jež by se mohlo v Německu implementovat. Dokonce se uvažuje o aplikaci na jednotném pojistném trhu EU. Je proto žádoucí tuto otázku nadále sledovat.  Jistou roli bude jistě hrát finanční zdraví německého státu po krizi a prognóza jeho vývoje. Model GDV může být také komparován s jinými možnostmi, jako je vytvoření pandemického fondu na úrovni EU (či některých členských států EU) nebo parametrické pojištění apod.