České pojišťovnictví v roce 2020: Ve stínu koronaviru

Aniž bychom si chtěli hrát na věštce, při zpětném pohledu se ukázalo správné, že jsme před čtyřmi roky – po dlouhém zvažování – zařadili do našich otázek riziko možných přírodních katastrof anebo pandemie. V roce 2016 ho pouze 10 % respondentů označilo jako vysoké nebo velmi vysoké, oproti 57 % odpovědí, které toto riziko vnímalo jako nízké. Ano, dá se říci, že samotné riziko vypuknutí pandemie je stále relativně nízké, ovšem dopady pandemie, které nyní pociťujeme, jsou opravdu významné. Pojďme se tedy podívat na to, jak se splnila další očekávání trhu a jakým směrem se bude (nejen české) pojišťovnictví ubírat v následujících měsících, i třeba právě vlivem koronaviru.

Mohlo by vás zajímat: Věštírna Martina Podávky: Vězeňská klička z podmínek zmizí

Hlavní očekávání pro rok 2020 – automatizace a digitalizace

Jedním z nejsilnějších trendů, a zároveň i rizik, které dotazovaní v průzkumu identifikovali, bylo využívání technologií k automatizaci a digitalizaci. Ty měly dominovat českému pojišťovnictví, a to jak v administraci a podpůrných procesech, tak v přímém kontaktu s klientem (86 % dotazovaných toto vnímalo jako trend s významnými dopady). S tím byla spojena i rizika – a to zejména ve schopnosti se tomuto trendu přizpůsobit. Identifikovanými překážkami byly hlavně zastaralé a nepružné IT systémy. Projevil se tento trend během čtyř let od našeho průzkumu? Dá se říci, že jednoznačně ano, a současná situace tento trend možná ještě posílí a urychlí, byť jeho nejviditelnějším projevem bylo – trochu neočekávaně – akutní zavádění aplikací pro videokonference.

V posledních letech však jasně vidíme vyšší poptávku pojišťoven po technologických řešeních, která podporují automatizaci v back-officových procesech, zejména v rezervování a výkaznictví. Ve Willis Towers Watson pomáháme řadě našich klientů při zavádění těchto technologických řešení a naše nástroje, jako např. Unify, jsou v tomto ohledu velmi příznivě hodnoceny. Příprava na IFRS 17 je jednoznačně významným impulzem pro implementaci takových řešení a nahrazení zastaralých systémů – a to jsme v roce 2016 předpokládali, že letos už bude standard platný.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Už zase to euro…

Současná pandemie ukazuje, že dlouhodobou vizi o automatizaci dokáže velmi rychle vystřídat naléhavá potřeba zavést digitální řešení i pro práci svých zaměstnanců – zatímco ještě v únoru byla práce z domova leckdy nepředstavitelná a byla využívána spíše ve výjimečných případech, nyní pracují z domova skoro všichni a ukázalo se, že je možné si práci dobře zorganizovat i přes Skype, Teams, Zoom nebo ostatní aplikace. Nakolik to promění pracovní prostředí, je otázkou, ale zdá se, že by se home office mohl stát mnohem běžnějším způsobem práce a její organizace než doposud.

Pojišťovny také významně posílily digitalizaci při styku s klientem – papírové dokumenty jsou nyní spíše výjimkou, vše se děje on-line. V této souvislosti může leckoho napadnout, zda skutečně musíme stále vozit v autě papírovou zelenou kartu (a uvolnění požadavku na povinnou zelenou barvu vytištěné karty je v tomto ohledu poněkud úsměvné – osobně se domnívám, že by stálo za to využít probíhající revizi evropské směrnice o povinném ručení i v tomto směru). Nicméně pro prodej některých produktů (zejména životního pojištění) je stále prvotní osobní kontakt naprosto nezbytný – zatímco bankovní účty už si běžně zakládáme z mobilu, u klasického životního pojištění tomu tak stále není. A i přes současná opatření omezující stýkání se osob si lze těžko představit, že tomu bude jinak.

Příklon k nabízení rizikových životních pojištění by mohl být ještě posílen – noví hráči na trhu v posledních letech ukázali, že prodej takových produktů přes internet je možný a jednodušší než nabízení investičních / spořicích produktů. Nahrazení osobního kontaktu videokonferencemi si však na vlastní kůži vyzkoušela velká část zaměstnanců, rozmach zažívá on-line vyšetření nebo konzultace s praktickým lékařem, a tak se nejspíš není čeho bát ani při prodeji pojištění – bude velmi zajímavé sledovat další vývoj.

Mohlo by vás zajímat: Uvolňovat, ale jakým způsobem, jak moc a na jak dlouho?

Další trendy pro rok 2020

Dalšími dvěma zásadními tématy diskutovanými v průzkumu byla distribuce a komunikace se zákazníky – ať už tyto oblasti byly identifikované jako významné trendy, jejichž zvládnutí bylo označené jako klíčové faktory úspěchu, nebo že v nich budou nejvýznamněji patrné dopady používání nových technologií.

Myslím, že ve vnímání důležitosti těchto trendů se za uplynulé čtyři roky nic nezměnilo a širší používání technologií již dnes umožňuje lepší komunikaci s klienty a lepší poznání jejich potřeb. Jak uvádím výše, pandemie koronaviru používání technologií v tomto ohledu určitě ještě umocní. Na druhou stranu je potřeba se zamyslet nad možnými změnami v chování klientů a jejich návyky – a naše zkušenosti již ukazují na potřebu revize používaných modelů (ať už mluvíme o modelování úmrtnosti nebo o prediktivních modelech pro vyhodnocení chování klientů a nacenění produktů), aby zohledňovaly nové podmínky po epidemii.

Mimochodem – pandemie může mít dopady i na jednu z nejužívanějších technologických novinek, pojištění založené na jeho používání (Usage Based insurance – UBI). V USA nebo ve Velké Británii se objevují příklady pojišťoven, které začaly vracet pojistné za pojištění aut – v důsledku vládních opatření omezující pohyb obyvatel klesla potřeba využití automobilů, a pokud klienti měli pojištění založené na počtu najetých kilometrů, mohou často získat část pojistného zpět. Dvě americké pojišťovny už oznámily, že vrátí zhruba 800 milionů dolarů na nevyužitém pojistném za duben a květen.

Mohlo by vás zajímat: Věštírna Martina Podávky: Vize férového ŽP se naplnila!

Jedno z nejvýznamnějších rizik, které v průzkumu dotazování identifikovali, bylo přetrvávající prostředí nízkých úrokových sazeb – jako vysoké ho vnímalo téměř 50 % dotazovaných, naopak více než pětina ho hodnotila jako nízké. Po jistých signálech ze začátku tohoto roku, že by úrokové sazby mohly začít růst, se však dá očekávat, že vzhledem k opatřením přijatým k podpoře ekonomiky zůstanou úrokové sazby na nízké úrovni po dobu dalších několika měsíců, možná i let, což bude mít další dopady do hospodaření pojišťoven.

Zhruba dvě třetiny dotazovaných vnímaly jako významné riziko neustále se zpřísňující regulace. Větší obavy vzbuzovala spíše regulace odborné péče, tedy pravidel jednání se zákazníky (která jsou samozřejmě třeba dobře ošetřit i v novém digitálním světě). Nicméně otázka zdanění technických rezerv před čtyřmi lety asi nenapadla opravdu nikoho…

Některé další dopady pandemie COVID-19

V poslední části bych se chtěl zamyslet – i s využitím globálních materiálů publikovaných Willis Towers Watson – nad některými dalšími dopady pandemie COVID-19 na pojišťovnictví.

Jednou z oblastí dopadů je samozřejmě bezprostřední reakce dohledových orgánů – ať už se jedná o omezení výplaty dividend nebo vysokých odměn, specifické požadavky na ad-hoc vykazování dopadů pandemie do finanční a solventnostní pozice pojišťoven nebo odložení termínů pro přípravu pravidelných zpráv SFCR a RSR apod.

Na pomezí regulatorních dopadů a běžných postupů jsou pak důsledky pandemie na některé oblasti řízení rizik. COVID-19 bývá někdy označován jako největší událost operačního rizika současnosti. Přijatá opatření otestují v realitě pohotovostní plány pojišťoven – ať už pro případná přerušení provozu, zastupitelnosti a dalších provozních oblastí, až třeba po likviditní plány. Ukáže se, nakolik scénáře připravované pro ORSA byly vhodné a realistické – ostatně aktuálně platné obchodní plány mohou pojišťovny rovnou začít předělávat. Jako významná událost by také pandemie měla takřka automaticky spustit automatické přepočítání SCR, případně přípravu ad-hoc ORSA.

Mohlo by vás zajímat: Pojištění odpovědnosti ve světle nové judikatury

V delším výhledu pak vidím dva dlouhodobější dopady – prvním je test vhodnosti standardního vzorce, případně používaných interních modelů. Zatímco současná čísla o úmrtnosti na koronavirus zřejmě nezpůsobí potřebu překalibrovat podmodul životního katastrofického rizika, jiné oblasti modelování životního pojistného rizika zřejmě projdou vyhodnocením, zda je jejich kalibrace relevantní, ať už to budou předpoklady úmrtnosti, nacenění produktů atd.

Druhou otázkou je harmonogram probíhající revize Solventnosti II. EIOPA již oznámila, že po dohodě s Evropskou komisí posunula termín dodání své rady na konec prosince 2020, aby bylo možné zohlednit i dopady současné situace. Je tedy nasnadě, že dochází ke zpoždění v celém procesu, a zároveň je nejisté, nakolik současná epidemie ovlivní finální podobu nové legislativy. Podle mého názoru bude těžší prosadit jakékoli změny vedoucí k navýšení kapitálových požadavků (např. nový přístup k výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku), naopak pro Evropskou komisi může být s argumentací na zvýšení ochrany klientů jednodušší prosadit opatření, která doposud trh velmi jasně odmítal (např. nástroje pro makro-obezřetnostní dohled, garanční schémata). Koneckonců, Evropská rada pro systémová rizika v únoru volala po posílení makro-obezřetnostních prvků v Solventnosti II.

Mohlo by vás zajímat: Role distributorů pojištění v globálním AML systému

Závěrem

Myslím, že bude zajímavé sledovat vývoj ve všech naznačených oblastech. Některé tendence naznačené v našem průzkumu z roku 2016 i vlivem koronaviru jednoznačně posílí. Koneckonců tento vtip, který se stal virálním na sociálních sítích, může být v některých případech pravdivý.

Bez ohledu na vtipy je zřejmé, že digitalizace bude letos (nejen) v pojišťovnictví dominovat.

Miroslav Kotaška
Manager – Insurance Consulting and Technology
Willis Towers Watson