Jak je to s tou dlouhodobou imunitou po prodělané infekci koronavirem? To je nejčastější dotaz, který slýchám. Pokud jste prodělali infekci, pak se vaše B lymfocyty naučily produkovat specifické protilátky. Ty se váží na viry (volně se nacházející na sliznicích či v mezibuněčném prostoru). Stejně tak se vaše buněčná imunita (tzv. cytotoxické T lymfocyty) naučila rozpoznat a zabíjet infikované buňky (které mají uvnitř viry, které se tam množí). K tomu, aby se to organismus naučil je potřeba 1) dostatečná virová nálož a 2) cca týden až dva času „na školení“.
Mohlo by vás zajímat: Využití meteorologických dat pro včasný odhad škod
Tedy pokud jste měli slabou infekci, pak se nemusí imunita nastimulovat dostatečně a protilátky nemáte a ani buněčná imunita není nic moc. Po klinickém onemocnění je to výrazně lepší. Ale můžete prodělat dostatečnou infekci a při tom být bez příznaků. Chci se s vámi podělit o malou studii provedenou u nás na klinice. Soubor byl původně vícečlenný, ale 4 lidé se naočkovali a bohužel naše milá kolegyně zemřela tři měsíce po covidu na trombózu plic. Tedy briťák, který k nám doputoval, nebyl neviňátko a zasloužil si náš respekt. Paní však byla z těch „rizikových“, ale nestihla se naočkovat včas. Ostatní osoby jsou mladší 55 let. Od února do listopadu 2021 proběhlo sedm odběrů.
Na prvním grafu jsou hladiny IgG proti S antigenu, tedy ony „správné“ neutralizační protilátky. Jde o jeden z nejkvalitnějších ELISA testů (Euroimmun, Německo). Hraniční hodnoty jsou 8-11 U/ml, pozitivní jsou od 11 U/ml. Zobrazeny jsou hodnoty od čtyř osob – žlutá Z byla nemocná už na Vánoce 2020 a v průběhu času se její protilátky držely plus minus stejně vysoko, i když se setkala minimálně třikrát s koronavirem – v březnu s britskou mutací, v červnu s jihoafrickou a na podzim s několika lidmi s deltou či deltou plus. Nikdy později nebyla pozitivně PCR testovaná (byť testovaná je jinak často), ani nemocná.
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Ať žije uhlíková stopa aut se spalovacím motorem!
Další tři osoby byly ještě koncem února negativní, ale na MDŽ (8.3.) si všechny nasdílely britskou mutaci koronaviru (a tu si v malém množství nadechla i osoba Z). Osoba K (oranžová) reagovala v tvorbě protilátek IgG anti S podobně jako Z, osoby M a P naopak produkci protilátek dlouhodobě zvyšovaly. Nikdo nebyl nemocný, nikdo dosud není očkovaný. Tedy po 8 měsících mají všichni pozitivní protilátky bez reinfekce, dvě osoby je mají velmi vysoké.
Stanovovali jsme také protilátky proti N proteinu. U nich jsme nejvyšší hodnoty zaznamenali první měsíce po infekci, pak klesaly. Ale pořád je B lymfocyty (resp. plasmatické buňky z nich vytvořené) produkují v malém množství. Hraniční hodnoty jsou 0,8-1,1 OD ratio a pozitivní jsou vyšší než 1,1.
Další důležité protilátky jsou IgA. Vyskytují se v séru (tam je můžeme i měřit) a jiný typ – sekreční IgA se vyskytuje na sliznicích – tedy ve slinách, slzách, nosním hlenu. Tam je měřit bohužel neumíme (umíme zjistit, že tam jsou, ale nevíme, kolik jich tam je. Chybí nám k tomu standard). IgA v séru jsme nestanovali ve všech odběrech, ale u osoby Z si všimněte, jak vysoké bylo v dubnu po březnovém kontaktu s britskou mutací. Když nebylo potřeba, kleslo zase na „provozní hladinu“. Ve slinách bude určitě produkováno také, pokud organismus „ví“, že je virus v prostředí. A ten to bude vědět, pokud mu necháte volnou komunikaci s prostředím a nestavíte mu do cesty respirátor. Na sliznicích je samozřejmě přítomná pestrá směs různých sIgA, ke každému mikroorganismu by tam logicky mělo být IgA odpovídající specificity. Má za úkol udržovat klid (homeostázu), bránit rozvoji zánětu a neutralizovat viry.
Mohlo by vás zajímat: Pillow: Konec pokut za zapomenutou zelenou kartu. Stačí ji ukázat v mobilu
A ještě nám zbývá buněčná imunita. Stanovujeme produkci IFN gama, což je cytokin patřící mezi „prozánětlivé“. Po stimulaci S proteinem koronaviru ho produkují např. T lymfocyty. Hraniční hodnoty jsou 200-400, pozitivní jsou vyšší než 400. Osoba Z měla buněčnou imunitu v únoru (dva měsíce po nemoci) už nízkou, ale po kontaktu s britskou mutací došlo k významnému nárůstu, a později na jaře zase k poklesu. Všechny tři osoby nemocné v březnu měly vysoké hodnoty, které u jedné klesly, u dvou přetrvávají dosud bez toho, že by byly osoby nemocné v mezidobí.
Co z toho plyne? Náš imunitní systém si pamatuje prodělanou infekci a reaguje dle potřeby – buď přidá plyn, jeli v nebezpečí, nebo ubere, není-li důvod protilátky ve velkém produkovat. Co je důležité vědět, že člověk po infekci má „něco do začátku“ a je schopen v řádu dnů vyrobit nové protilátky přímo ušité na míru danému viru. Ať se jmenuje omikron nebo mozkomor. Prostě původní B lymfocyty dostanou signál „koronavirus je tu“, začnou se dělit, v jejich DNA dojde k úpravám, vzniknou nové verze protilátek a vyzkouší se, která nejlépe pasuje na nový virus. A vítězné B lymfocyty se namnoží ve velkém a produkují protilátky. Je to rychlovka v řádu dnů (na rozdíl od farmaceutických firem to má tělo zmáknuté evolucí). Proč nám toto kouzlo zvané sekundární imunitní reakce odborníci z MESES neprozradili, to netuším. Asi neznají principy „somatické hypermutace“, jak se ta přestavba DNA při vývoji nových klonů B lymfocytů jmenuje.
Mohlo by vás zajímat: PwC: Produktivita zaměstnanců při práci z domova roste. Klíčová je důvěra
Kdo dočetl až sem, už chápe, že člověk po prodělané infekci se omikronu ani dalších variant bát nemusí, pokud je smířený s „víkendovou virózou“ a byl už poprvé reálně nemocný (všechno chce čas, i ta imunita). A lidé třikrát očkovaní to překonají silou (mají tisíckrát více protilátek, ale jsou na jedno brdo, jen proti S). Ti, co byli očkovaní dvakrát se musí rozhodnout, jestli pojedou na hory (s třetí tečkou) nebo vytrénují svou imunitu a místo třetího (čtvrtého…) boostu prodělají infekci. Odměnou jim bude mnohem delší a pestřejší ochrana, než jakou poskytuje očkování. Velmi pravděpodobně to dopadne tak, že virus nám vybrat nedá. Prostě přiletí a vyzkouší, jestli jsme už odolní dost anebo se u nás může namnožit. Hra na schovávanou se dá hrát chvíli, ale kdo chodí do práce a do školy, ten na výběr nemá. Tak pevné zdraví!
RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D.
Imunolog
Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků
Komentáře
Přidat komentář