Studie dále prokázala relativně malý zásah zranitelných skupin obyvatel (populace v seniorním věku, chronicky nemocní pacienti), které byly ochráněny karanténními opatřeními. Studie prokázala výskyt pozitivity protilátek v těchto skupinách pouze 0 – 0,6 %. „Je to očekávatelný závěr. Ve výsledku studie se Česká republika neodlišuje od zjištění, která jsou předběžně známa z okolních zemí. Nejsme žádná výjimka. Fakt, že nemoc zatím neprostoupila populací znamená, že jsme opatření proti šíření koronaviru přijali včas. Do případných dalších vln je potřeba na toto myslet a připravit programy na ochranu zranitelných skupin obyvatel. Díky vybudovanému systému časné detekce rizik nyní můžeme pokračovat v kontrolovaném uvolňování opatření.,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Infekce prošla českou populací velmi mírně, a to platí i pro nejvíce postižené oblasti Litovelska, kde počet covid-19 pozitivních pacientů aktuálně přesahuje 700 na 100 tisíc obyvatel. Testování ve studii tyto oblasti odlišilo od ostatních oblastí, avšak ani zde nepřesáhnul podíl osob s protilátkami hodnotu 3–5 %.
Mohlo by vás zajímat: Dopady pandemie se promítnou do pojistných odvětví rozdílně
Ve všech stanovených skupinách obyvatel bylo celkově zachyceno 107 osob s pozitivním testem na protilátky. Nakažení, ale nediagnostikovaní, vykázali z 51 % bezpříznakový průběh onemocnění. Studie potvrdila, že značná část onemocnění probíhá s velmi mírnými příznaky (až 70–80 %) a z toho určitý podíl (20–30 %) zcela bez příznaků. „Velmi pozitivním faktem a metodicky přínosným poznatkem je, že studie prokázala velký zájem občanů ČR o podobný typ testování,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Studie probíhala v podobném experimentálním plánu jako průzkumy prováděné ve většině zemí Evropy a kombinovala reprezentativní a náhodně nabírané populační kohorty (spolupráce ČSÚ, AV ČR a IKEM) s detailním testováním ve vybraných a různě epidemiologicky zatížených oblastech ČR. Jednalo se o Brno, Prahu, Litoměřice, Olomoucko a Litovelsko a jedna část studie byla zaměřena na chronicky nemocné lidi. Náběr respondentů byl ukončen 1. května. Zadavatelem studie bylo Ministerstvo zdravotnictví ČR, realizátorem byl ÚZIS ČR a na studii participovalo téměř 20 významných akademických institucí. „Součinnost poskytnutá Armádou ČR umožnila ve velmi krátkém čase zajistit testování, zajistit jeho bezpečnost a kvalitu. Společně s garancí odborníků, hygieniků a poskytovatelů zdravotních služeb, tak byl implementován velmi funkční model spolupráce,“ dodal ředitel Dušek.
Mohlo by vás zajímat: Makroekonomická „neprognóza“ v době koronavirové. Experti odmítli spekulovat
Podíl nově diagnostikovaných neustále klesá. Denní počet vyléčených přesahuje počet nově diagnostikovaných, v současné době se již vyléčilo 47,9 % všech nakažených. Klesá i počet hospitalizovaných. Podle posledních modelů Ústavu zdravotnických informací a statistiky lze očekávat přibližně 8 530 potvrzených případů onemocnění do konce května. Nyní je důležité zejména sledovat denní vývoj a krátkodobé predikce, které umožní včas reagovat na změnu. Dlouhodobě klesá podíl pozitivně zachycených pacientů, aniž by klesala denní testová kapacita – aktuální denní podíly pozitivních záchytů klesají pod 1 %. V této situaci je možné pokračovat v kontrolovaném návratu k normálnímu životu. Hlavní prioritou se stává kontrola lokálních (místních) ohnisek budoucího vzplanutí infekce.
„Ukazuje se, že již nemáme plošný problém, že by nám rostl počet pacientů v rámci celé populace, ale objevují se lokální ohniska, a to musíme řešit. Chceme proto využít úspěšný model spolupráce s Armádou ČR, která je skvělým partnerem. Díky systému sledování počtu nakažených víme, kde nastává problém. Budeme moci zacílit na toto ohnisko a přijmout zde opatření, jako například teď na Chebsku,“ doplnil ministr Vojtěch. Na základě epidemiologických analýz a časných rizikových signálů bude možné, pod záštitou hygieniků a místních samospráv, koncentrovat testovací kapacitu pro populace se zvýšeným rizikem. Může jít o různé kombinace odběrových stanů a mobilních odběrových týmů, nastavované flexibilně dle konkrétní lokální situace.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Jaká je úspěšnost odborných zkoušek za 1Q 2020
Internistka vede tým, který vyvíjí vakcínu
České ministerstvo zdravotnictví také oznámilo, že vyvíjí vakcínu na nemoc covid-19. Vakcínu vyvíjejí spolu Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a IKEM. Dostupná by mohla být v řádu několika měsíců. Výzkum bude financovat ministerstvo zdravotnictví. Podle prvních odhadů by to mohlo stát několik desítek milionů korun. Očkovací látka by pak mohla být dostupná v řádu „několika více” měsíců. Vakcínu nyní ve světě vyvíjí asi 80 laboratoří. Výzkum v tuzemsku vede internistka a kardioložka z hnutí ANO Věra Adámková.
Odbornou veřejnost z virologie a imunologie infekčních onemocnění však snaha české vlády poněkud zaskočila. Podle Učené společnosti České republiky jsou zprávy ministerstva doplněné následujícími vyjádřeními paní poslankyně Adámkové o rozhodnutí investovat několik desítek milionů korun do vývoje české vakcíny proti novému koronaviru značně nadsazené.
Mohlo by vás zajímat: Historicky osvědčený vestavěný stabilizátor pojišťovnictví ve vážném ohrožení
„Už sama zpráva působila velmi nevěrohodně a do určité míry poškodila vskutku úctyhodnou minulost vývoje a výroby vakcín proti závažným infekčním onemocněním člověka v bývalém Československu (vakcíny proti poliomyelitidě, neštovicím, vzteklině, příušnicím a spalničkám z produkce zaniklého Ústavu sér a očkovacích látek). Koncept projektu na vývoj inaktivované vakcíny proti koronaviru za několik desítek milionů korun zcela zlehčuje závažnost celé problematiky a vyvolává podezření, že u jeho zrodu stáli lidé bez kompetentních znalostí a potřebných zkušeností nejenom z oblasti výzkumu a výroby vakcín, velmi pravděpodobně však též z oblasti mechanismů imunitní odpovědi u virových infekcí. Jinak si nedovedeme vysvětlit naivitu, s jakou byl projekt představen na tiskové konferenci,“ tvrdí Učená společnost České republiky.
„Bylo by jistě velmi záslužné, aby věda v naší zemi navázala na bohatou tradici spojenou s vývojem a výrobou vakcín. V dnešním světě však nelze spoléhat na omezené lokální zkušenosti a už vůbec ne navrhovat řešení takové složité problematiky za směšně malé peníze. Naštěstí se ve stejný den objevila zpráva z Bruselu o úctyhodné částce 7,4 mld EUR, kterou se podařilo získat v evropské sbírce na vývoj účinné vakcíny. Česká republika by se měla zapojit efektivně do evropské kampaně na přípravu účinné vakcíny s tím, že moderní infrastruktury vybudované v ČR v posledních letech z prostředků EU (např. BIOCEV, CEITEC, ÚMTM a další pracoviště) splňují požadavky „state-of-the-art“ pro moderní biotechnologický výzkum takové vakcíny. Současně bychom zapojením těchto našich špičkových pracovišť splatili alespoň částečně závazky vůči Evropě a získali zpět potřebný kredit v oblasti vakcinologie,“ dodávají čeští specialisté ve vyjádření, pod kterým jsou konkrétně podepsáni: prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., předsedkyně; prof. Mgr. Pavel Jungwirth, Ph.D., DSc., 1. místopředseda; RNDr. Zdeněk Havlas, CSc., 2. místopředseda; prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., Hon. D.Sc., místopředseda III. sekce věd biologicko-medicínských; prof. RNDr. Ivan Hirsch, CSc., člen; prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc., člen; doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., člen; prof. MUDr. Vladimír Vonka, DrSc., člen.
Komentáře
Přidat komentář