Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Vzhledem k aktuální situaci a nejistotě, kterou opatření spojená s koronavirovou pandemií vyvolávají, se oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ rozhodlo zařadit do pravidelného měsíčního zjišťování důvěry v ekonomiku novou dobrovolnou otázku. Cílem bylo zmapovat, jak koronavirus ovlivnil vývoj poptávky po zboží a službách a jak dlouhá doba bude podle zástupců firem potřebná pro návrat do „normálního“ stavu.
S odhadem pomáhají měkká data
První statistické informace týkající se vývoje národního hospodářství v prvním letošním čtvrtletí jsou již k dispozici, ale pro přesnější odhad dalšího vývoje bychom potřebovali také data, která zachytí následky koronavirových opatření. Tedy čísla zobrazující situaci ve druhém nebo třetím čtvrtletí. K vytvoření určité představy lze už nyní využít „měkká data“, jež jsou zjišťována prostřednictvím konjunkturálních průzkumů. V květnovém šetření jsme standardní dotazy navíc rozšířili o mimořádnou otázku: „V jakém časovém horizontu očekáváte návrat poptávky na úroveň běžnou nebo plánovanou před vyhlášením nouzového stavu?“
Mohlo by vás zajímat: Osmiletý lyžař zavinil úraz na sjezdovce. Odpovídá za něj otec?
Podnikatelé mohli volit z následujících možností: do tří měsíců; do šesti měsíců; do 12 měsíců; za více než 12 měsíců; již nyní je poptávka vyšší; nikdy; krize poptávku neovlivnila. Respondentům jsme nenabídli odpověď „jiné/nevím“, abychom je donutili přemýšlet nad konkrétním časovým horizontem. Nevýhodou je, že se tím u dobrovolné otázky snížila míra responze, která dosáhla přibližně 50 %. Někteří respondenti, kteří na otázku neodpověděli, totiž v komentáři uvedli, že v jejich podnikání a ekonomice obecně panuje tak vysoká míra nejistoty, například ohledně rychlosti obnovení globálních dodavatelských řetězců nebo možnosti druhé vlny pandemie, že na otázku nejsou schopni odpovědět.
Návrat své produkce, prodeje zboží nebo rozsahu poskytovaných služeb na předkrizovou úroveň do tří měsíců předpokládá 14,2 % respondentů, do šesti měsíců čtvrtina (24 %). Do dvanácti měsíců odhaduje návrat na původní, respektive očekávanou úroveň poptávky pětina respondentů (21,8 %). Déle než rok to bude trvat přibližně desetině respondentů konjunkturálních průzkumů (11,7 %). Zajímavé je zjištění, že opatřeními proti šíření koronaviru nebyla dotčena necelá čtvrtina podniků (23,6 %) a tři procenta respondentů dokonce uvádějí vyšší poptávku, než očekávali. Dále podrobněji rozebereme dopady v jednotlivých sektorech naší ekonomiky.
Očekávání v průmyslu jsou stále nízká
Respondenti konjunkturálních průzkumů v průmyslu nejčastěji uvedli, že se jejich firmy na předkrizovou (očekávanou) úroveň poptávky dostanou do šesti měsíců (24 %), do roka odhaduje návrat 22,6 %. Poptávku u více než pětiny respondentů v průmyslu (22 %) ale nouzový stav nijak neovlivnil. Z respondentů, kteří očekávají propouštění zaměstnanců ve své společnosti a současně odpověděli na dobrovolnou otázku, více než třetina předpokládá, že se jejich poptávka vrátí na předkrizovou úroveň do 12 měsíců, a přibližně 26 % odhaduje dobu delší než rok.
Téměř pětina respondentů, kteří odpověděli na dobrovolný dotaz, současně uvedla, že se nacházejí v platební neschopnosti. Z této skupiny téměř 30 % respondentů očekává návrat poptávky na běžnou/plánovanou úroveň do jednoho roku. Z respondentů, kteří v květnu nečelili finančním problémům, téměř 23 % očekává návrat poptávky do 6 měsíců, pětina do jednoho roku a necelé čtvrtině krize poptávku neovlivnila. Výrobní činnost neovlivnila krize u 13 % firem – jejich představitelé při hodnocení současné a budoucí výrobní činnosti zvolili neměnnost. Téměř dvě pětiny respondentů, kteří odhadují, že jim výrobní činnost v příštích třech měsících poklesne, očekávají návrat poptávky do jednoho roku a čtvrtina (25,7 %) za více než jeden rok.
Mohlo by vás zajímat: Hledáme nové pojišťováky! Bude akce GDV „Werde #Insurancer“ inspirací pro ČR?
Výše uvedené výsledky korespondují s výstupy květnového konjunkturálního průzkumu u průmyslových podniků. Podle nich se sice meziměsíčně výrazně snížil podíl podnikatelů očekávajících pokles výrobní činnosti v následujících třech měsících, nicméně saldo ukazatele se pohybuje pořád blízko dlouholetého minima. To samé lze konstatovat o očekáváních celkové ekonomické situace pro příští tři, resp. šest měsíců.
V ostatních odvětvích důvěra klesla
Indikátor důvěry ve stavebnictví klesl i v květnu. Stavaři hodnotí negativněji poptávku po stavebních pracích a většinou neočekávají zlepšení celkové ekonomické situace v následujících třech ani šesti měsících. Desetina respondentů, kteří odpověděli na dobrovolnou otázku, předpokládá, že se na předkrizovou úroveň poptávky vrátí do tří měsíců, pětina odhaduje, že do půl roku. Krize neměla vliv na poptávku třetiny respondentů ve stavebnictví, další dvě procenta respondentů uvádějí, že jejich poptávka je na vyšší úrovni, než odhadovali.
Mírné snížení důvěry zaznamenalo i odvětví obchodu. Dobrou zprávou je, že podnikatelé ve zmíněném sektoru podnikání v porovnání s dubnovými výsledky výrazně zvýšili svá očekávání ohledně celkové ekonomické situace v následujících třech měsících. Z podnikatelů, kteří odpověděli na dobrovolný dotaz, si pětina (21,5 %) myslí, že se poptávka na úroveň před nouzovým stavem dostane do půl roku. Do roka odhaduje stabilizaci 19,6 % respondentů. Desetina podnikatelů uvádí, že má vyšší poptávku po zboží, a u pětiny respondentů krize poptávku neovlivnila.
Mohlo by vás zajímat: Vliv pandemie na rating zajistitelů: Nejistá budoucnost
Na nejnižší hodnotu v historii zjišťování se v květnu dostala důvěra podnikatelů v odvětví vybraných služeb (včetně bankovního sektoru). Hodnocení celkové ekonomické situace se meziměsíčně výrazně snížilo, stejně tak i hodnocení současné celkové poptávky po službách. Očekávání vývoje vlastní ekonomické situace pro období příštích tří a šesti měsíců jsou však oproti dubnu vyšší, což se může brát jako dobrý signál pro budoucí vývoj. Pokud se podíváme na to, jakým způsobem odpovídali respondenti na dobrovolnou otázku, více než čtvrtina (26,3 %) očekává návrat poptávky na úroveň před nouzovým stavem do šesti měsíců, o něco méně (25,4 %) do dvanácti měsíců. Poptávku pětiny respondentů krize neovlivnila.
Aktuální informace na webu
Jak se názory podnikatelů budou vyvíjet dál, budeme monitorovat v rámci konjunkturálních průzkumů i v příštích měsících. Pravidelné měsíční výstupy týkající se důvěry podnikatelů i spotřebitelů v ekonomiku naleznete na webových stránkách Českého statistického úřadu v sekci konjunkturální průzkumy.
Veronika Ptáčková
Oddělení konjunkturálních průzkumů
Český statistický úřad
Komentáře
Přidat komentář