HlídacíPes.org má k dispozici analýzu, na základě které v pondělí ministři Babišovy vlády o zpřísnění opatření rozhodovali. Materiál jasně říká, že největším rizikem je tlak na kapacity nemocničního systému. „Epidemie COVID-19 se v populaci ČR dostává do velmi významného exponenciálního růstu, který při prudce narůstajícím počtu nakažených osob nutně povede k nárůstu objemu hospitalizační péče,“ píší analytici.
Mohlo by vás zajímat: Bezradná Babišova vláda = zavřená společnost. Co všechno nesmíte?
Právě hrozící tlak na nemocniční systém a jeho kapacity je hlavním důvodem, proč je podle vlády nutné co nejdříve a co nejvíce zpomalit šíření infekce a dostat denní nárůsty počtu nakažených pod kontrolu. „Již nyní je jisté, že narůstající počet hospitalizací v dalších 2 – 3 týdnech povede k významnému omezení elektivní (plánované) péče a ke snížení dostupnosti lékařské péče obecně. Pokud by tento vývoj nekontrolovaně pokračoval, existuje riziko překročení celkových kapacit nemocničního systému.“
Zpráva tyto teze podkládá epidemiologickými daty, jejichž souhrn nevychází pro Česko v následujícím období příznivě. Hovoří jak o rychlém prostupu nákazy obyvatelstvem, tak o tom, že začíná významně zasahovat seniory. Důvodem k debatám o úplném uzavření škol jsou pak čísla ze skupiny dětí mezi 6 a 19 lety, kteří představují vysokoce rizikovou skupinu přenašečů.
Epidemiologická zátěž
- významný růst denních počtů nově diagnostikovaných až k hodnotám přesahujícím 8 000 nově diagnostikovaných pacientů, přičemž týdenní nárůsty přesahují úhrnu 160 nových pacientů / 100 tis. obyvatel (mezinárodně uznaná kategorizace určuje jako hranici vysokého rizika hodnotu > 60/100 tis. obyvatel)
- významný nárůst absolutních počtů nakažených seniorních skupin obyvatel, které patří do nejvíce rizikových kategorií; aktuálně evidujeme > 7 000 pacientů ve věkové třídě 65+ a tyto počty narůstají s rostoucím počtem všech nakažených
- vysoká populační zátěž a rychlé šíření viru zvyšuje pravděpodobnost nákazy pracovníků a klientů různých sociálních zařízení, což dále zvyšuje riziko následného tlaku na nemocniční péči – takto jsou aktuálně nejvíce zatížené regiony MSK, JMK, Praha a STČ
- vedle počtů nakažených seniorů a zranitelných skupin obyvatel prudce narůstá počet nakažených dětí a mladistvých (souhrnně ve věku 6 – 19 let více než 14 000 COVID+), přičemž tito pacienti mají typicky velmi mírný až bezpříznakový průběh a vzhledem k velkému množství kontaktů představují vysoce rizikovou kategorii přenašečů nemoci
- relativní rizikovost dalšího přenosu je patrná zejména ve věkové kategorii 16 – 19 let (SŠ, učni) – v této kategorii je evidováno nejvíce následných clusterů souvisejících s mladými pacienty.
Aktuální hodnota reprodukčního čísla je přibližně 1,5. To dokládá vysokou nakažlivost viru a snadný přenos mezi lidmi. „Úhrnně za celé září bylo evidováno více než 46 000 nově diagnostikovaných pacientů – tento základ nevyhnutelně při velké reprodukci viru povede v říjnu k vysokým denním počtům nakažených, pravděpodobně až nad 10 000,“ varuje zpráva. Podíl pozitivních záchytů v testech roste nad 20 %, což znovu ukazuje na nekontrolované šíření viru v populaci.
Mohlo by vás zajímat: Jak by měl vypadat akční plán Unie kapitálových trhů?
Co bude dál?
Materiál konstatuje, že je příliš brzy na vyhodnocení preventivních opatření přijatých v průběhu září. Ta mohou mít zpoždění delší než dva týdny, proto analýza vychází z několika potenciálních scénářů. Základní jsou dva:
- Po nárůstu počtu nakažených do poloviny října dojde k postupnému útlumu, který bude trvat cca 4 – 6 týdnů s postupně klesající zátěží.
- Scénář 2 – rizikový. Stávající nárůsty počtu nakažených nejsou „dozvukem“ vysokých počtů z konce září, ale novým probuzením růstového trendu.
V obou případech ovšem bude měsíc říjen charakterizován vysokým nárůstem počtu nakažených s vysokým rizikem pro nemocnice a zdravotní služby. Nárůst počtu hospotalizovaných pacientů je stále vysoký, k 10. říjnu je registrováno celkem více než 2 100 hospitalizací, z toho více než 400 na JIP nebo s komplikacemi a přibližně 200 na vysoce intenzivní péči. Denní nárůsty počtu nově hospitalizovaných přesahují 200 pacientů, avšak čisté pozitivní saldo počtu hospitalizovaných je nižší, cca 100, v důsledku velkého počtu denně propouštěných pacientů a také v důsledku úmrtnosti.
Mohlo by vás zajímat: Budou pojistitelé profitovat z návratu některých výrob do rozvinutých zemí?
Nejvíce pacientů je v Praze (346, z toho na JIP 69) a v Jihomoravském kraji. (335, z toho na JIP 44), dále 192 pacientů v Moravskoslezském kraji (z toho JIP 36). Na umělé plicní ventilaci je nejvíce pacientů v Praze (34) a Zlínském kraji (24). Nejvíce pacientů je v nemocnicích FN Brno (87), v Praze v Motole (74), ve FN Plzeň (71), v Thomayerově nemocnici v Praze (69), v Uherskohradišťské nemocnici (63), ve FN Ostrava (55), ve FN Královské Vinohrady v Praze (51), v Masarykově nemocnici Ústí nad Labem (51).
Predikce potřeb nemocniční péče
Všechny relevantní scénáře ukazují do konce října na růst počtu hospitalizovaných v důsledku vysoké reprodukce viru a vysokého počtu nakažených. Nemocniční systém se podle předpovědi dostane na hranici svých možností už na konci října, a to již při reprodukčním čísle 1,2. Jeho aktuální hodnota je přitom 1,5. „Při vyšším rizikovém růstu by tuto hranici nevyhnutelně překročil,“ konstatuje zpráva. Po 10. říjnu proto národní i krajští koordinátoři spustili program útlumu plánované a odkladné péče. Dobu, po kterou bude panovat vysoký tlak na nemocniční systém, analýza odhaduje delší než 8 týdnů.
Komentáře
Přidat komentář